Sen o krásné panně

Typicky rážovská zádumčivá pohádka. Stejně jako u Rážou zfilmovaného Sedmera krkavců zde máme mocichtivou příbuznou vražedkyni s mužským nohsledem, romantického prince a osudovou nevěstu s bratry - nyní ovšem ve zcela jiných konstelacích. Celkové provedení nic moc, spousta dílčích přešlapů či nedošlapů, ale tématicky čistá práce, solidně soustředěná na podstatné motivy. Královna je skvělá, princův příběh, jak má být. Už fakt, že prince hraje Čenský (s příčeskem!) a není to blbý, se musí považovat za úspěch. (05.04.2015)

Zo známeho hudobného motívu sa mi robí zle ešte aj dnes keď to reprízujú a Jan Čenský asi po požití nejakých drog zamenil štúdio kde sa natáčal sociálno dramatický horor s rozprávkou. Jeho psychopatický piko pohľad o ráži Rážu zaujal asi miesto v nejednej detskej nočnej more. A krásnu pannu hľadali asi tak intenzívne, že ožila tá van Eyckova. (13.10.2014)

Sice netusim, komu presne je tato pohadka urcena, ale jista zajimavost ji uprit nelze. Ponura atmosfera, solidni predloha, vyborna postava kralovny, kterou ztvarnila v te dobe stale atraktivni Zuzana Kocurikova a predevsim neskutecne "vystajlovany" Censky, ktery ma teda poradnou slehu:-). Ani vyprava mi nevadila... (01.05.2018)

Jak mi ta pohádka připomíná tím začátkem TŘETÍHO PRINCE. Princ najde schovaný obraz a zamiluje se do dívky, která je na něm nakreslená. Jenže tento televizní počin zdaleka nedosahuje známé Moskalykovy pohádky. Čenský coby princ zdaleka nedosahuje takových kvalit jako Pavel Zedníček. I on sám si tu zahraje, ale jen malou roli, kdy jsem byl už opravdu zklamaný. Pro mě to byla nezajímavá pohádka, ve které se dalo jen dívat na téměř padesátiletou Zuzanu Kocúrikovou. [944. hodnocení, 38. komentář, 51%] (17.11.2020)

Jeden z nejmelancholičtějších českých filmů vůbec (nejen v rámci svého žánru, ale i obecně). Nerad bych vyvozoval mylné závěry, ale mám pocit, že se podobně atmosférickým snímkům u nás moc nedá. Už Hřebejkovy PELÍŠKY nahrazovaly průzračnou melancholii hořko-sladkým retro stylem, který ale nemůže melancholické nálady nikdy dosáhnout, jelikož se bojí tnout do živého. Melancholie SNU O KRÁSNÉ PANNĚ se odkrývá v místech, kde dochází ke střetu reality a snu, ale paradoxně je daleko živější, jde víc "na dřeň", nemá strach ukázat život, jaký skutečně je, vizi a deziluzi. Uprostřed těchto třecích ploch se někdy ocitne každý z nás - a v tom je pravdivost tohoto filmu. SEN O KRÁSNÉ PANNĚ má i jinou hodnotu než tu pohádkovou. Je to poetická kvalita, smutek, hodně obrazových kompozic (jež upomínají na plátna starých mistrů - což se v rámci české kinematografie neděje už vůbec!). (12.01.2012)