Režie:
Antoine FuquaScénář:
David FranzoniKamera:
Sławomir IdziakHrají:
Clive Owen, Stephen Dillane, Keira Knightley, Ioan Gruffudd, Joel Edgerton, Stellan Skarsgård, Ray Winstone, Hugh Dancy, Til Schweiger, Mads Mikkelsen (více)Obsahy(1)
Artuš a jeho rytíři kulatého stolu poctivě bojují za slávu římského císaře. Jeho oddíl hlídá Hadriánův val a bojuje s Brity, vedenými tajemným Merlinem. Jejich patnáct let dlouhá služba je téměř u konce, ale lstivý biskup Germanius má pro ně ještě jeden úkol. Pokud ho úspěšně dokončí, pak získají svobodu. Mají doprovodit do bezpečí za Hadriánův val rodinu bohatého římského šlechtice Maria Honoria, k jehož domu se blíží mocné saské vojsko vedené krutým králem Cedrikem a jeho synem. Mise to bude sebevražedná a Artuš i jeho rytíři to vědí. V Honoriově domě Artuš objeví malé vězení, z kterého osvobodí pohanku Guinevere, která se zalíbí Artušovi, ale i Lancelotovi. Cesta přes hory je náročná a musí přespávat v lese. Tam zprostředkuje Guinevere setkání Artuše a Merlina. Artuš si myslí, že jde o zradu, ale ukáže se, že mu Merlin nabízí spojenectví proti Sasům a připomíná mu, jak vlastně získal svůj slavný meč. Artuš spojenectví přijímá... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (649)
Nebavil jsem se. Nemám tak kritický názor jako ostatní, celkové levnosti snímku jsem si jaksi nepovšiml, naopak se mi zdálo, že kamera např. v horách se docela povedla (zasněžené stromy a tak...možná se mi to ale líbilo jen proto, že je zrovna zima. Legendu o Artušovi až tak neznám, problém je v něčem jiném: ani příběh, ani hlavní herci ani nic okolo mě prostě nechytlo za srdce. Bylo mi to vcelku jedno - jako by ten film mnou proplul a nezanechal moc dojmů. Tři klady - mniši za zdí, charismatický Stellan Skarsgård a Ken Stott, který má opravdu "prasáckou" roli... ()
Deti sa hrajú na pieskovisku a ja sa k nim rád pridávam. Pretože im tam stále niečo efektne dymí a hrá im do toho hrdinskejšia zimmerovština než v Skale. A pretože sú medzi nimi Keira Knightley a Clive Owen, na ktorých je radosť pohladieť, aj keby s šašovskými guľami na nosoch recitovali Shakespeara. Najroztomilejší špatný film minimálne za posledný rok. Vrelo odporúčam Director's Cut. Je podstatne krvavejší. ()
Vzorový případ toho, že když se moderní Hollywoodští filmaři pouští do historických velkofilmů, vznikne z toho nebetyčná sračka. Ale jak je možné, že v padesátých a šedesátých letech vznikaly výtečné historické velkofilmy právě v Hollywoodu? Odpověď je jasná. Tenkrát bylo dostatek kvalitních herců, kteří své role hráli s maximálním nasazením a láskou a s citem pro filmování. Byly dělané srdcem a ne penězma. A vzorovým nepodařeným historickým filmem posledních let (tím bych mohl nazvat skoro všechny kromě "Gladiátora", "Posledního samuraje", "Království nebezkého" a ještě některého na jaký jsem si momentálně nevpoměl) je "Král Artuš". Že tvůrci naprosto ignorují legendu, s tím jsem počítal (už úplně pomíjím to, že Artuš nebyl napůl Brit a napůl Říman, ale byl Kelt). Že se pokusili vymanit ze světa kouzel a tajemna, proč ne. Ovšem podařilo se jim natočit neskutečnou slátaninu plnou špatných bojových scén, neskutečného množství střihů a špatných herců. Clive Owen je naprosto tragický, Kieru Knightley mám docela rád, ale zde ji nedokážu vystát. Udělat z křehké královny Ginevere princeznu bojovnice, to je na pěst. Jediní dva herci byli dobří, a to Ioan Gruffudd a Stellan Skarsgard. Tak kvůli nim tomuto paskvilu nedám odpad. Vivat di "Excalibur" a vlastně i "První rytíř". ()
Klasické příběhy o Králi Artušovi a jejich rytířích vznikly podle skutečného hrdiny, který žil 1000 let předtím...... . Úspěch filmu jistě ovlivnil C.Owen a I. Gruffudd, kterým role padnou. Příběh ujde, i když ten velkej rozpočet zase tolik znát není. Technická stránka je ovšem výborná. Není to žádné veledílo, ale celkově to vyznívá sympaticky. ()
Když už pominu to, že film bezcitně překopává jednu z nejoblíbenějších legend, kterou jednoduše téměř každý touží vidět v klasické podobě, zůstává mi po shlédnutí pachuť ze špatného filmu, který nebyl ani to, za co ho tvůrci prohlašovali a ani to, co jsem od něj čekala. Už na začátku mě štvaly všechny ty historické nepřesnosti i vyložené kiksy, neustálé kecy o svobodě (přitom ve "středověku" myšlenky o nějaké svobodě napadly snad jen blázna), přitom středověk vlastně začíná pádem Říma, takže tato verze artušovské legendy se odehrává ještě ve starověku...A tak bych mohla pokračovat dál...Snad jediným kladem snímku byl Clive Owen, byť i ten umí zahrát mnohem lépe. Snad se Jerry bude zase orientovat na Michaela a přestane si hrát na producenta "opravdového umění". Byli bychom mu vděčni. ()
Galerie (122)
Zajímavosti (37)
- Zmínky ze začátku filmu o velké bitvě se Sarmaty jsou velmi obecné. Od počátku letopočtu až do pátého století byl mezi Římem a Sarmatskými kmeny několikrát uzavřen mír a také rozpoutáno mnoho válek. Sarmati však ve skutečnosti nikdy nebyli přímo poddanými Říma, pouze jejich vazaly nebo spojenci. Sarmaty si nicméně kolem roku 430 podrobili Hunové. Bitva u Badon Hill se ale odehrála až o cca 70 let později, což časově do filmu příliš nezapadá. Vyprávění z počátku snímku se patrně odvolává na bitvu Sarmatů s Markem Aureilem na zmrzlém Dunaji v roce 175 n.l. kdy byli Sarmati poraženi a museli Římu poskytnout 8000 jezdců, z nichž 5500 bylo odvedeno do Británie. Jejich stopa v Británii je nejpatrnější v Chesteru, bývalé pevnosti na Hadriánově valu, kde se také film patrně odehrává. (ajaxx)
- Ve filmu mimo angličtiny zazní také latina a galský jazyk. (imro)
- Ačkoli Artuš (ve filmu Clive Owen) Sasy ze země nikdy nevyhnal, touto bitvou zastavil na dlouhou dobu jejich expanzi v Británii. Někteří Anglosasové se dokonce vrátili zpět do Galie s tím, že Británie je již příliš přeplněná, jak uvádí jedna z historických kronik. (ajaxx)
Reklama