Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

The End of Evangelion je možno odvážnejší, akčnejší a filozofickejší, ako seriál, ale tým, že s ním korešponduje či už v príbehovej alebo tématickej rovine podráža to celej štruktúre diela nohy. V tejto časti sa ako keby tvorcovia spamätali a snažili sa vysvetliť nie len všetko čo v seriály načrtli, ale zároveň sa snažili tomu dať aj myšlienkový presah. Z časti to funguje. Z časti je to zbytočne naťahované. Najväčšou chybou ale tohto prístupu spočíva v tom, že postavy idú do úzadia, ich vzťahy sa vytrácajú a to, čo sa postupne tak umne budovalo začína ustupovať inej nosnej myšlienke a téme. To zamrzí. V tomto smere sa mi trošku viac páčilo pôvodné seriálové finále. Koniec je potom vizuálne podmanivý hoci pre epileptika môže byť výzvou. Zaujímavé, ale za mňa to trochu skazilo dojem zo seriálu, ktorý považujem za jeden z tých lepších. (13.06.2022)

Wow. Neřekl bych, že mi to nějak zvlášť pomohlo pochopit některé nedostatečně vysvětlené aspekty seriálu, ani to asi nepovažuji za zcela uspokojivé zakončení (aspoň rozhodně ne v tradičním smyslu), ale je to prostě totální audiovizuální orgasmus a nesmírně intenzivní zážitek. Navíc tentokrát na mě oproti původnímu závěru seriálu fungovaly ty temnější momenty plné beznaděje mnohem líp. Rozhodně jsem to napoprvé všechno úplně nevstřebal, ale... Je to prostě něco naprosto unikátního. 9/10 (12.02.2024)

A pak žili všichni šťastně až do smrti. No řekněte, nepřipadá vám původní konec najednou tak krásný a optimistický? Tady už se jede čistě na vizuál a vjemy, forma naprosto drtí obsah a na první dobrou nemáte absolutně šanci chytit ani polovinu všech nahozených symbolických udiček. 8/10 (18.07.2021)

Dojmy z konce seriálu částečně napraveny. Proč jen částečně? Jak už tu padlo, ze začátku je to bomba plná akce, která se nikde nezastavuje a emoce se řeší spíš jen okrajově. Pak se ovšem film vrátí k filozofování a pocitům a prožívání postav a jsme tam, kde jsme na konci seriálu byli. Naštěstí s lepší animací a o něco menším zaměřením na Shinjiho, jehož otravnost pro mě zde dokonce překonala Asuku (ta mě naopak překvapila během jednoho souboje). Možná by neškodilo být trochu doslovnější - nemám sice ráda, když tvůrci zbytečně vodí diváka za ručičku, ale tady je to občas tak... matoucí, překombinované, že by pár slov neuškodilo. Pokud nemáte rádi film 2001: Vesmírná Odysea, tady Vás čeká minimálně zklamání. 7/10 (30.10.2019)

Chtěl jsem si po ubohoučkém filmu Pacific Rim spravit náladu a podívat se na nějakou epickou řežbu s roboty. Hodně jsem slýchával o NGE filmu, ale neviděl jsem ani jeden díl z předchozího seriálu. To mi ale vůbec zážítek neochudilo - po dosti nudném začátku jsem se nořil stále hlouběji do příběhu a překvapilo mě, že tu nejde ani tak o bojové scény (které jsou i tak velmi dobré), ale hlavně o jednoho chlapce, který celý život trpí slabostí (či slaboštvím) svého rozhodování a je ponižován od svého okolí. Trápí ho bytí, vztahy a nemožnost srůst se společenstvím. Konec je po psychologické stránce geniální! Připravte se na stroboskopické střihy a vysvětlení propojení snů a reality. Chlapcův mozek se snaží nalézt štěstí a sdílet ho i s ostatními, ale neví jak. Jak ovládnout ten vzorec nazvaný "život" a jak ho prožít správně. Jeho pocit neštěstí mívám i já, takže jsem se do toho naplno vcítil. Je tu velmi silná myšlenka o tom, že vlastně sny jsou to nejdůležitější, co máme, protože právě díky nim dosáhneme spokojenosti a vyrovnání. Jsem nadšen a nebýt toho nedobrého začátku, dal bych plné hodnocení. Takhle jsem se už hodně dlouho nepřenášel mezi realitou, sněním a osobním egem. Styl oduševnělých postav a psychotické animace je výbornou formou vyprávění. (12.10.2013)