Irati

„Bez bázně a hany, s mečem na pohahy!“ (Ne)obyčejná fantasy, která (ne)řeší pohanské dilema, zda zůstat přisátí k již povislému ňadru jeskynní bohyně, nebo jít s dobou a pořídit si na hlavu trnovou korunu a do hlavy výčitky svědomí kvůli prvotnímu hříchu. Nebo zda o pár století předběhnout Angelu Merkelovou a radostně otvírat náruč Saracénům. A teď babo raď. OKÉNKO MOHYLY: [][] Čím se pohani vyznačují? [] Zajímavými válečnými taktikami. Mručením v křoví, krupobitím na objednávku a schopností překvapit protivníka... svou sebevraždou. [] Zanedbanou pedikúrou a schopností nepříteli vyškrábat oči nohama. [] Moderním sebepoškozováním, viz Irati, při depresích si nožem pižlající nohu. [][] Ocenil jsem mírně přerostlou stometrovou užovku i  pyrenejské Stromovousy a Kamenožrouty, vrostlé do skal a mechu v lesích, a pobavilo mě, jak Mira žárlila na Pannu Marii a jak ji dopalovalo, když vesničané, klečící postaru před pohanskou mohylou, se pro sichr i křižovali, ale samotný příběh nic moc. Přitom kovářský divous v Alijově Errementari mě stáhnul až do pekla. (28.03.2024)

Začíná to legendární bitvou v průsmyku Roncevaux, která sice patřila spíše k těm průměrným bojovým sekvencím, ale jestli se nepletu, je to snad poprvé, co se někdo odvážil hodit jeden ze základů rytířské kultury na plátno. A to se cení. Jenže celkem záhy film sklouzl do klasické přetahované, kterou mezi sebou vedli křesťané s pohany. Sem tam se tu mihne nějaká mytologická potvora, divák nahlédne pod pokličku baskického folklóru a něco do sebe mají i exteriéry. Jenže marná sláva, připadalo mi, že se tu toho zase tak moc neděje. Hodně se tu mluvilo a Alijo především sázel na mystickou atmosféru, kterou se mu ale dost často nepodařilo navodit. Ani herecky mě to moc neoslovilo. Škoda. S vyšším rozpočtem a lepší produkcí to mohla být pecka. Takhle je to, bohužel, jenom průměr. 50% (12.08.2023)

Tvorca vynikajúcej hororovej rozprávky Errementari pokračuje vo svojich šľapajách a opäť úspešne kombinuje viaceré žánre. Výsledok je opäť parádny, toto fantazijno dobrodružné putovanie po lesoch s mytologickými bytosťami- vodnými vílami, jaskynným kyklopom a podobne, zaujme prostredím, atmosférou, hudbou, a čo je hlavné, neskĺzne do filmu pre maloletých. Keď je totiž nutná krv, tak dôjde aj k pekným podrezávačkám či rúbačkám. Dejovo sa film dosť točí okolo otravného kresťanstva verzus pohanského folklóru, no našťastie mal ten folklór dosť navrch a kúzelný les s tajomným podsvetím určite zanechajú výrazný zážitok. (08.05.2023)

Může mi někdo vysvětlit zdejší procentuální hodnocení? Když drtivá většina dává 3 až 5 hvězd a film má 72%? Trošku divné. Nicméně! Ani nevím proč, začal jsem koukat a byl přesvědčen, že to je Turecký film... A říkal jsem si... ano, občas se objeví turecké skvosty... ale co? Nakonec opět španělská bombička, resp. atomová bomba, NAPĚCHOVANÁ neuvěřitelným luxusáctvím de facto od začátku až do konce. Mám velikou slabost pro cokoliv, co je cca z 19. století a níže. A čím víc níže, tím větší zájem! Což znamená, že 8. století, navíc protkané vkusným fantasy, je zcela líbivá noblesní záležitost. Navíc samozřejmě kompletně  vizualisticky dokonalá, kdy nemám nejmenší problém uvěřit, že nějak takhle to mohlo býti v onej době. OK samozřejmě bez přidaných nad-přirozeních. Kombinace Barbara Conana, lehoučce Pána Prstenů tam vidím coby nejvěrnější fanoušek z věrných, plus to chytá další okrajové známé snímky, ani však nyní nevím jaké. Vím jen jediné. Za mě je to hoodně povedená jízda, která se vyhoupla do FIVE TOP snímků letoška. (11.08.2023)

Viděno v originále (baskičtina) se španělskými titulky, vzhledem k mým znalostem jazyků jsem se orientoval částmi jen podle kontextu, ale většina mi smysl dávala. Solidní historický film s prvky fantasy (baskický folklór). Na velikost rozpočtu solidní CGI a herecké výkony. Přirovnání k Pánovi Prstenů se hodí, nádherné prostředí. Záběry lesů a hor opravdu epické, škoda, že je les Irati tak daleko, rád bych se tam podíval. (1. hodnocení a 1. recenze) (03.03.2023)