Stačí stisknout

Velmi neinvenční inscenace docela vtipné hříčky. Nepraktický vědec Viktor Preiss vynalezne takzvaný "transmutátor" - přístroj umožňující proměnu člověka ve zvíře. Zamilovaná sekretářka Jitka Molavcová by ho sice ráda přesvědčila, že i žena je někdy zvíře, ale než by řekla kokodák, z profesora je slepice. Nářky, prosby, naléhání ředitele Nárožného, ba ani zrní badatele ne a ne přesvědčit, aby se vrátil do lidské podoby... Zní to krásně potrhle a herci se evidentně dobře bavili, hra se ale inscenuje bez triků a ve třech papundeklových kulisách plných sektorového nábytku. Tím se dost zúžily možnosti, jak zápletku patřičně rozehrát. Nejvtipnějšími zůstávají situace, kdy herci komunikují zcela po lidsku s tou letargickou slepicí. ;) "Pustím vám aspoň televizi, třeba tam bude něco z Xaverova." 50% (05.12.2009)

V hlavní roli hraje sice Viktor Preiss, ale po většino doby trvání filmu je v podobě slepice (ano, slepice, muž se neproměnil v kohouta). Bláznivý filmeček, který sice neurazí, ale zároveň příliš neohromí, každopádně se jedná o zajímavé dílko. Jen Rudolf Hrušínský ml. v roli Japonce byl snad nejbláznivější úlet ve filmu. Zajímalo mě, jak příběh dopadne a musím konstatovat, že pointa byla celkem uspokojivá. Ve filmu z roku 1989 zazněly poměrně zajímavé hlášky ředitele Nárožného, třeba že tým doktora Křečka sice již 10 let nic nevymyslel, ale drží se plánu a to je hlavní :-) (09.10.2012)

Československá televizní komedie podle scénáře M. Kratochvíla, v níž pracovník vědeckého ústavu František Johanes (V. Preiss) vyvine přístroj zvaný transmutátor, který je schopen stisknutím tlačítka proměnit člověka v jakékoliv zvíře. Při předvádění přístroje přímo před zraky ředitele ústavu P. Nárožného a jeho náměstka R. Kuby se pokus skutečně povede a V. Preiss se promění ve slepici. Na zábavnosti této inscenace se velkou měrou podílel P. Nárožný, jehož ojedinělý komediální talent byl zde nepřehlédnutelný a zcela převyšoval ostatní herecké kolegy. Ihned po úspěšném pokusu se do ústavu hrnou zahraniční nabídky na nákup zázračného přístroje a mezi největší zájemce patřil R. Hrušínský ml. představující japonského investora a J. Němeček, který ztvárnil zimomřivého Eskymáka. První polovina filmu těží z vtipně napsaného scénáře, bohužel autorovi se nepodařilo tuto taškařici vhodně a důstojně ukončit, jak bývá u podobných inscenací častým jevem. Ve vedlejších rolích se objevila J. Molavcová hrající Preissovu asistentku, která byla do něho zamilovaná, a J. Jirásková představující uklízečku Mackovou, jejíž postava byla podle mého názoru zbytečná a která byla důležitá především pro překotný závěr této komedie. Nadprůměrný výkon pana Nárožného, kterého docela vhodně doplňoval R. Kuba, dokázal udržet celkové hodnocení této komedie J. Pokorné-Makoszové v průměru. (19.10.2019)

Preiss, Nárožný i Jirásková jsou zárukou kvality - jenže ta tentokrát zůstala někde za kamerami. Preiss se po pár úvodních minutách téměř na celou dobu promění ve slepici a pak je to už jen mlácení prázdné slámy kolem prodeje jeho vynálezu. Nárožný je skoro celou dobu ústřední postavou, jenže nemá co hrát. A korunoval to čistě nepovedený a nedomyšlený závěr. (26.07.2014)

Píšu z pozice fanouška normalizační TV. Na této inscenaci je vidět, že nejspíš tu byly ambice, protože na obsazení se nešetřilo a každý štěk hraje nějaká hvězda. Výsledek je ale strašně tristní. Vyčnívá jen pan Nárožný, který dokázal i této bramboračce dát trochu autenticity a poutavosti. Zajímalo by mě, jestli ostatní herci by vydrželi se na to sami podívat - těžko. Zvlášť scény s paní Jiráskovou jsem nedával. (26.02.2023)