M*A*S*H

Jedna z nejpromyšlenějších a nejostřejších válečných "komedií" zcela podle původní knihy Richarda Hookera, který věděl velice dobře o čem píše, neboť během korejské války skutečně působil v polní nemocnici jako chirurg. Nikdy nepochopím a neodpustím ten nevysvětlitený "navazující" seriál, jenž toto skvělé téma zoufale rozmělnil a pokazil. (16.02.2005)

Seriál M*A*S*H je moje srdeční záležitost, ale původnímu filmu jsem se hodně dlouho stranil. Dokoukal jsem ho až na třetí pokus. I když jsem se k němu snažil přistupovat nezaujatě, prostě to nešlo. Vím, že je tento snímek úplně jiný než seriál a měl bych k němu pociťovat jistou úctu (kdyby nebylo jeho, nebyl by seriál, nebyla by Suicide is Painless, nebyl by Radar Gary Burghoff atd.), jenže to opravdu nejde. Uznávám, že film určitou kvalitu jistě má a má dobré herce, ale zároveň se postavám narozdíl od seriálu nedá fandit a děj taky není moc zajímavý. Není to ani vtipné, ani napínavé. Seriálový M*A*S*H také nebyl vždycky jenom kupa srandy, zvláště poslední série. Avšak i dramatické epizody seriálu, třeba zrovna ty, které režíroval Alan Alda, strčí Altmanův film do kapsy. Kdybych chtěl být přeci jen objektivní, dal bych tomuhle snímku alespoň tři hvězdičky, ale sám za sebe prostě nemůžu... Pokud je knižní předloha R. Hookera stejná jako film, tak to jsou pak tvůrci seriálu dvakrát tak geniální, že z takového materiálu dokázali vytvořit kult. (17.01.2010)

Když "TO" miluješ, není co řešit. Tohle píšu pls při plném vědomí, jako VELKÝ fanoušek navazujícího seriálu. Tohle bych spíš čekal od francouzů, popř. britů, tj. "palbu do vlastních řad". Že si američané (z jednoho z nejpalčivějších témat jejich historie), navíc v době, kdy byli v dalším jejich velkém průseru (válce ve Vietnamu) udělají takovouto humornou sondu, to bych opravdu nečekal. Válka v Korei, jedna mobilní armádní chirurgická jednotka M.A.S.H., výteční chirurgové pracující v těžkých podmínkách a jediný způsob jak z toho nezcvoknout, je brát to s humorem a nadhledem. To už je dávno známá věc, že nejlepší obranou proti hrůzám války je Lidský humor, byť ne za každé situace se dá aplikovat. Tento snímek R. Altmana je v prvé řadě výtečná satira a poukázání na nesmyslnost všech válek jako takových (a takto je potřeba také brát a přistupovat k němu!) Absence jakéhokoliv vojenského řádu, rezignování na autority jako takové. Leč pozor, chirurgové jsou to prvotřídní a slib, který při studiích učinili, dodržují a "naplňují" bezezbytku. Tuhle vyvedenou chirurgickou jednotku si JÁ dám kdykoliv, kdekoliv a rád. p.s. snad pouze s jedinou výtkou. Z major M. O´Houlihanové (Hrmy) zde udělali příliš hloupoučkou husičku. Byť nepopírám..., při jejích scénách jsem se i já bavil. Co říci závěrem? Dovolím si použít slova vojenského řidiče z tohoto snímku... "ZKURVENÁ VÁLKA" (11.07.2011)

Velkým průšvihem Altmanova Mashe je, že drtivá většina diváků ho viděla teprve poté, co se stala diváky a fanoušky proslulého seriálu. Ten sice převzal od Altmana námět, ale jde o úplně jiný styl i jiný formát a žánr. Takže ti, kteří hledají příjemný seriálový humor, budou notně zklamáni. Seriálový Mash byl mainstreamovou záležitostí, příjemnou oddechovkou s určitým protiválečným poselstvím, zpracovanou pro nejširší diváckou obec, zatímco Altman natočil cynický film o marasmu, který na lidech zanechává válka. Jako komedie podle mě příliš nefunguje, ale jako absurdní válečný příběh o lidech frustrovaných šílenými podmínkami, ve kterých musí pobývat, je to silná záležitost. Hlavní hrdina je cynik, který se chce jen bavit, přežít a zapomenout. Není to prostě ten sympaťák, kterého známe ze seriálu. Celkový dojem: 60 %. (18.06.2006)

Skvělý film, výborně komponovaný, s působivou hudbou a věrohodným hereckým obsazením. Jistě je možno porovnávat jej se seriálem (ten ostatně patří k mým nejoblíbenějším), ale přeci jen jsou to různé žánry a širší škála témat, větší počet perspektiv, emocí a nálad u seriálu (umožněný pochopitelně jeho rozsahem) je ve filmu nahrazen větší sevřeností, expresivitou a nekonvenčností, která byla naopak v seriálu vzhledem k předpokládanému „rodinnému“ publiku potlačena. Pakliže by tedy takové porovnání vyústilo ve vyzdvižení některého z nich, nevyjádřilo by jeho vyšší hodnotu (či její dojem), ale spíše by poodhalilo divákův vkus. (10.10.2009)