Medvěd

Začalo to jako jedna velká a šíleně frenetická jízda kuchyní, v níž na sebe každý řve a nic se nestihá, aby to na konci první série skončilo jako něco, do čeho jsem se vlastně totálně zamiloval. Seriál The Bear režiséra Christophera Storera zaujme již na první pohled tím, že Vás bez sebemenších skrupulí "vhodí" přímo doprostřed dění a je jen na Vás, zda na tuto podvratnou hru tvůrců přistoupíte. Pokud ano, seriál se Vám odmění precizní režií, která organicky posouvá celý příběh vpřed a především nevyzpytatelnými postavami, k nimž jsem si po první sérii vybudoval téměř láskyplný vztah. To je dáno zejména skvěle napsaným scénářem a uvěřitelnými hereckými výkony, pročež tedy do hektického prostředí jedné restaurace v Chicagu zapadají naprosto dokonale. Pomyslnou třešničkou na tomto seriálovém dortu je pak vybroušený soundtrack, který působivě doplňuje již tak návykovou atmosféru, přičemž už teď vede v žebříčku poslechovosti na mém Spotify. Co tedy dodat na závěr? The Bear je výtečnou seriálovou laskominou, k níž si ale díky svému nekompromisnímu pojetí nenajde cestu úplně každý divák. Pokud ovšem máte rádi počiny s kuchařskou tematikou a tím spojenou neopakovatelnou atmosférou, tento epicky odsýpající klenot Vám pak mohu jen a jen doporučit. Vážně totiž stojí za to. Výborná práce! (Disney+) „Trying to fix The Restaurant was Me trying to fix whatever was happening with My brother.“ (16.08.2023)

“Dude, it would be weird to work in a restaurant and not completely lose your mind.” Papiňák emocí, nejistot, ambicí, charakterů, depresí, jídla, radostí, sebedestruktivních vzorců chování, kakafonie frenetičnosti, úzkostí a otrocké denní rutiny v "kuchyňském zákulisí". To vše v adrenalinovém hávu (neustále je to v pohybu, kolotá tu vše a všichni, běží pět dialogů přes sebe apod.), vždy však hlavně a především o postavách.  Jak je s charaktery pracováno, jak se Storer nebojí udělat otočku o 180 stupňů pro druhou řadu, a přesto zůstat věrný konceptu... Všechna čest. Působí to jako indie film z devadesátek, ke kterému psal dialogy Sorkin na steroidech. Přes veškeré cinefilské aluze (Storer se nebojí opakovaně dávat na odiv, jak velkým fandou Michaela Manna a Ridley Scotta je), je to svébytné, strhující, podmanivé. A navzdory všemu tomu adrenalinu, chaosu a vyšponovaným emocím, to umí vzít za srdíčko a zdevastovat i vykouzlit úsměv. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | (21.07.2023)

Zajímavá sonda, která velmi sugestivní optikou (doslova) nahlíží pod pokličku jednoho chicagského bufetu a jejich kuchařů. Jestliže nevíte na co čumět v práci anebo ve vlaku, tahle kulinářská delikatesa je ideální volba. Akorát týhle šmakuládě chybí nějaký komprehenzivní/koherentní příběh – na konzistenci pokrmu přeci záleží nejvíce. Ale jinak jde o solidní gastro porno, not gonna lie. Půlhodinová stopáž epizod výhodou.... [VERDIKT: 7,7 medvědích rohlíků v párku z 10] (30.07.2022)

Nechápu, co na tom vidíte. Ani těkavost Lipa ze Shameless, ani dvě hlavní hvězdy z Punishera, celé toto labužnické složení, tento nápad nespasilo. Proplouvat v bídné restauraci ošklivého Chicaga není nic, co by stálo za seriál, natož i druhou řadu, která je odklepnuta. A co je na tom komediálního jsem také nepochopila. (25.03.2023)

Maso se důkladně dusí, omáčka bublá, z kořenové zeleniny jsou vmžiku kostky. A furt někdo ječí. Pohled na chod kuchyně v podniku The Original Beef of Chicagoland plný několika ztracených existencí je poměrně náročný. Mladý Carmen platí za úspěšného šéfkuchaře, který se rozhodl oživit zapadlou a umaštěnou restauraci, kterou po starším bratrovi převzal i s dluhy. Je tu třeba cynická a ambiciózní kuchařka Sydney, která chce do absolutního chaosu vnést nějaký řád, zkušenější Tina, která nehodlá mladé pískle poslouchat, či věčně oponující Richie. Pro mnohé je ale tenhle kuchyňský šum drogou a jakousi přirozeností. Hrozně těžko jsem si nicméně k postávám hledal alespoň úzkou cestičku. Ústřední Jeremy Allen White jede na dřeň s emocemi. Svůdným půvabem jídla je fascinovaný. Kamera nejen jeho nachází v obtěžujících detailech, uspokojení z hotového jídla střídá frustrace i arogance, snáší urážky i sám je rozdává. Často se omílá nedávný Boiling Point o chodu jedné opravdu vytížené restaurace. Výsledek byl svěží, realistický, skvěle zahraný a do puntíku rozplánovaný. Ovšem zatímco tam byla konfrontace personálu dramatická, tady je místy otravná. Protože křivdy minulosti, protože chaotické vedení, protože toxický tým kolegů, protože rozpad elementární slušnosti, protože… (04.02.2023)