Anglický pacient

Další z klenotů kinematografie. Tento film obsáhl úplně všechno, co mám rád. Archeologii, válku, neuvěřitelný příběh, Afriku, fantastickou hudbu.... A aby toho nebylo málo je obsazen mými TOP herci. Ano, asi je to namícháno tak aby se to líbilo a já se rád nechal chytit. O tom ale filmy jsou. Pro mně opravdový skvost. (28.07.2011)

Minghella má na tyhle svoje inteligentní, tragické verze červených knihoven snad patent, celé vyznění filmu dost připomíná Cold Mountain (vice versa). Což je dobře, jelikož Cold Mountain je dobrý film a špatně v tom, že už to nemůžu přijímat tak nekriticky jako v prvním případě. Režisér se opět poměrně zdařile vyhýbá tomu, co je (hlavně pro mužské diváky) kamenem úrazu podobných příběhů - přílišné průhlednosti a patosu (který sem tam prosákne, ale většinu času je zručně držen v únosných mezích). Stejná zůstává krásná výpravná kamera, přesvědčivé herecké výkony (všechny a jmenovitě Ralph Fiennes, s perfektním cizím přízvukem), rozpůlení děje do dvou rovin, tragické vyznění snímku a výborně navozená intimní atmosféra mnoha scén. 80% (07.11.2006)

Strašně dlouho jsem se Pacientovi vyhýbal. Asi kvůli tomu plakátu, který vyvolává představu, že to celé bude další romantický film, kde v pozadí vybuchují bomby. No a pak to jednou dávali v televizi, a já koukal a koukal, až jsem to dokoukal. Ten film je samozřejmě někde v základu romantický, ale to všechno okolo, co se v severní Africe děje, na to se tak dobře kouká... A poslední cesta a útěk válečného zajatce, aby zvládnul to, co musí, to jsem mu prostě musel fandit, i když to u filmů normálně nedělám. (03.10.2016)

V čem je kouzlo tohoto filmu? Je milion a jeden odpůrce, který tvrdí, že jde o kravinu která nemá obdoby. Je tu milion a jeden člověk, který se rozpláče po skončení tohoto filmu a ještě mnoho let na něj bude vzpomínat jako na něco naprosto úžasného. V čem je kouzlo? V režii skoro neznámého a v té době nezkušeného Anthony Minghella?Musím uznat, že jeho režie je zvláštní, pomalá, hodně dáva na detail, ale miluje velké krásné exteriéry. Na co by mu to, ale bylo bez herců? Hvězdy jako Ralph Fiennes, který i přes hraní pod latexovou maskou hraje jak dokáže a nebo má oblíbená nevinná Juliette Binoche, která s Kristin Scott Thomas předvádí krásu ženy, po které touží muži. Čím to tedy je? Hudbou, která je příjemná, avšak nijak úžasná a bez filmu asi neposlouchatelná? nic z toho. Jde o kouzlo, které má jen jeden film z tisícovky. O kouzlo, které vás začaruje a na konci vyhodí, na nic se neptá a jen odpovídá. Jen dvě možnosti jsou. Bud si na konci řeknete, že to byl nejkrásnější film ve vašem životě a nebo to je největší kravina, která kdy získala Oscara. Rozhodnutí je na vás, ale mě tato osudová láska, která se naplňuje a vylévá jako sklenička s vodou ve mě nechala něco zvláštního hořkého, ale přesto uspokojivého. Když pochopíte hlavní postavu pochopíte vše. Pro mě je tento film už víc než romantickým příběhem, přímo příběhem toho co dokáže opravdová láska ... a nepřestávám na závěr utírat slzy ani po desáté... (07.07.2005)

Přiznávám se k jedné věci. Tenhle film mě rozbrečel. Rozbrečel mě tak, jako dlouho žádný jiný. Anglický pacient má totiž všechny předpoklady k tomu, aby to dokázal a já mu sednul na lep jak osmiletá školačka. Jedná se totiž o další z řady osudových příběhů lidí, kteří žili a prožili období druhé světové války. Ten je ale vyprávěn z dvou časových rovin. Tedy před koncem války a před začátkem války. Vše dává svůj smysl, herci se tu herecky naprosto perfektně předvádí a i když hudba není to, kvůli čemu byste na film neměli zapomenout, vše vynahrazují krásné záběry a scenérie na severní Afriku třicátých let, které v dobré režii nemohou nikdy zklamat. Necelé tři hodiny utíkaly závratným tempem a jediné, co burcovalo čím dál víc, tak vztah Ralph Fiennese s Kristin Scott Thomas. Herci celkově tu mají velké slovo. Kromě těch dvou tu herecky kouzlí i krásná Juliette Binoche. Je vlastně hrozně dobře, že si režisér vybojoval tyto herce a nebyl donucen k Hollywoodu. Působí to na diváka daleko upřímněji, za což si vysloužil i náležité ocenění. Jestli existuje nějaká osudová romantika s velkým nádechem epičnosti, tak to pro mě navždy bude Anglický pacient. (04.11.2018)