Bacheha-Ye aseman
Božie deti
Children of Heaven
Obsahy(1)
Rodina malé Zahry a Aliho je tak chudá, že děti mají každý po jednom páru bot. Zahřiny střevíce byly už tak sešlapané, že musely k ševci. Ali sestřiny botky sice vyzvedne, jenže cestou je nešťastnou náhodou ztratí. Uvědomit si dosah takové ztráty pro dvě chudé íránské děti je pro nás, zhýčkané Středoevropany, velmi těžké. Do školy musí oba v něčem chodit a ve škole dokonce sportovat. Otec peníze na nové nemá a maminka je nemocná. Přiznat se ke ztrátě rodičům by nikam nevedlo. Co si počnou? Spásný nápad dělit se o Aliho kecky se sice zdá jako momentální řešení, ale jen na chvíli. A Ali to ví. Musí se o svou sestru postarat. Ale jak? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (246)
…,,ALI, JAK PŮJDU ZÍTRA DO ŠKOLY BEZ BOT?“.… /// Dramatický drama s citem pro boty a pro propisku, ve kterým lidský hodnoty, slova a činy dostávaj (pro našince) jinej význam (hmm, takže jestli vono to nebude i v něčem jiným…). Ale nejde jen o příběh, super je i ten styl jeho podání, takže vám hejbne žaludkem vobyčejná bota v kanále – kromě toho, ty děcka jsou fakt výborný! Prostě film, ve kterým vo něco jde a kterej pro mě byl stejně neuvěřitelným zážitkem, jako Rozchod Nadera a Simin! A kvůli čemu vy koukáte na filmy? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jmenuju se Mazánek a furt nevím, proč byl chlapeček bos. 2.) Zjistím, kde mladí Iránci nabíraj fyzičku. 3.) Thx za titule ,,kikina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Film pôsobí veľmi autenticky, cestu k deťom si každý rýchlo získa a pekne vidno aj spoločenské rozdiely. Jedna vec mi ale vadila a to bola scéna, kde sa Ali rozplakal asi po tretí krát- keď ho nechceli zaregistrovať na beh. Už mi to nepripadalo úprimné, ale ako nejaké okaté hranie na city (trochu ma to aj prekvapilo, pretože dovtedy som sa pozeral na polodokumentárnu realitu). P.S.: už dávno som nebol taký napätí pri nejakých filmových pretekoch, ako pri Aliho snahe skončiť tretí. 4,5* ()
Nádherný, čistý film, který si překvapivě vystačí s poměrně banální zápletkou ztracených dětských bot, sourozenci se pak musí dělit o jeden pár starých špinavých tenisek, což se ukáže jako nepříliš šťastné řešení. Celý film krásně uteče jako voda, nicméně pocity z něj zůstanou o poznání déle.Dětští protagonisté se chopily svých partů naprosto dokonale a přesvědčivě a divák s jejich "zapeklitou" situací naprosto soucítí. ()
Tak jo, dostali jste mě, parchanti. Vůči využívání malých dětí v kinematografii a citovému vydírání diváků bývám většinou imunní a tenhle masově zneužívaný trend je mi protivný, ale když to vezmu kolem a kolem, nemůžu Majidiho snímku nic podstatného vytknout. Je to poctivě natočené sociální drama s velmi dobrým výkonem dětských představitelů, žádné šumy ve scénáři jsem nezaznamenal, nemůžu vyloučit, že i proto, že neznám společenskou realitu íránského městského prostředí tak, abych odhalil přibarvování skutečnosti. Režisérovi a scénáristovi v jedné osobě se jednoduše daří do svého snímku dostat ty emoce, o které usiluje. V Evropě přinejmenším od poloviny 50. let už tenhle žánr nefunguje, protože sociální stát se postaral o smazání těch nejkřiklavějších obrázků chudoby a sociálního strádání. Celkový dojem: 90 %. Mých pět hvězdiček možná souvisí i s tím, že nemám v íránské kinematografii tolik nakoukáno. Pokud dobře počítám, je to teprve pátý celovečerák, který jsem zhlédl. Íránští tvůrci z důvodů cenzury a spousty společenských tabu nadužívají dětských motivů, takže třetí a další snímek na tohle téma už by mě možná tolik nezaujal... ()
Díky, díky, díky za tak nádherný, dojemný a neotřelý film. Naprosto mě uchvátily herecké výkony dvou malých představitelů, Aliho a jeho malé sestřičky. Ty jejich nádherné oči, někdy i plné slz nemohou nikoho ponechat bez emocí. Tento íránský film hlavně o sourozenecké lásce, ale i o čisté dětské dušičce a obětování se pro druhé bude patřit mezi ty, na které hned tak nezapomenu. Prostě Božské děti. ()
Reklama