Bacheha-Ye aseman
Božie deti
Children of Heaven
Obsahy(1)
Rodina malé Zahry a Aliho je tak chudá, že děti mají každý po jednom páru bot. Zahřiny střevíce byly už tak sešlapané, že musely k ševci. Ali sestřiny botky sice vyzvedne, jenže cestou je nešťastnou náhodou ztratí. Uvědomit si dosah takové ztráty pro dvě chudé íránské děti je pro nás, zhýčkané Středoevropany, velmi těžké. Do školy musí oba v něčem chodit a ve škole dokonce sportovat. Otec peníze na nové nemá a maminka je nemocná. Přiznat se ke ztrátě rodičům by nikam nevedlo. Co si počnou? Spásný nápad dělit se o Aliho kecky se sice zdá jako momentální řešení, ale jen na chvíli. A Ali to ví. Musí se o svou sestru postarat. Ale jak? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (247)
Moc pekný film. Milý, príjemný, asi preto sa ho nejaký dobrák rozhodol ovenčiť titulom komédia. Trochu divné, ale nevadí. Aj cez fakt že ústredný chlapec furt plače, som nepostrehol nejaké výraznejšie útoky na city, takže namiesto očakávaného vydierania, som len tak trochu na duši pohladený. Snáď to nevyznie moc pateticky... Ps: Žiť by som tam teda nechcel. Nehovorím teraz o politike, náboženstve, chudobe, ani teroristoch, iba tam skrátka musí byť strašná nuda. ()
Veru, nech ma hotcikto z nas sebevacsie problemy, urcite nema ani zdaleka tak tazky zivot, ako hrdinovia tohto filmu. Popravde, ani nahodou po takomto zivote netuzim, no zaroven, trochu som tym ludom zavidel. Zavidel som im schopnost radovat sa z jednoduchych veci, zavidel som im ich dobrotu, ich uprimnu lasku jedneho k druhemu. Jasne, je to iba film. Ale aj tak. Ak existuje takato bieda, a ze ano, tak existuju aj takito ludia. Prial by som si ich par poznat. Ps.: Krasny zaver. (10/10) ()
Jsou velké filmy o velkých věcech, ale pak jsou velké filmy o věcech malých, jako třeba tento. Protože koho by napadlo, že film o botičkách malého Íránce může být tak velký? Velký je také svými emocemi a hereckými výkony obou dětských protagonistů, na Aliho smutné oči dlouho nezapomenu. Opravdu krásný film. ()
Milej malej film z poměrně odlišného prostředí a kultury a přeci nakonec velmi podobný klasickým lidským starostem. Jednoduché, ale působivě vyprávění, které mi trochu kazil ne úplně dobře zmáknutý konec, který přichází dost nečekaně a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že to byla vlastně nejspíše záměrná pointa. Není to film, který by měl úplně obroušené hrany, jak je třeba u západní kinematografie zvykem, ale má svoje bezprostřední kouzlo všedního života. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (10)
- Ohlasy kritiků na film byly velmi pozitivní. Někteří kritici jej přirovnávali k filmu Zloději kol (1948). Roger Ebert jej v recenzi v Chicago Sun-Times označil za „téměř dokonalý film pro děti, který postrádá cynismus a chytrácké postoje většiny americké zábavy pro děti a září jakousi dobrosrdečnou čistotou“. (classic)
- Výrobní náklady byly odhadnuty na 180 000 amerických dolarů. (classic)
- Film distribuovala společnost Miramax. (classic)
„Ali, ako mám ísť do školy bez topánok zajtra ráno?” • Totižto: dvaja iránski súrodenci furt školou povinní, v zložení staršieho Aliho a mladšej Zahry Mandegarových; sa musia vskutku práve [od]teraz akosi osobitne [po]deliť iba o jedny biele, až by som dokonca pomaly podotkol, že neskoršie až takmer i »úplne zodraté« t e n i s k y, nakoľko brat po odchode od šustera [jasnačka, že nie od niekdajšieho prezidenta SR - Rudiho Šustera], stratil sestrine ružové topánky, resp. „položil ich na také miesto, odkiaľ v podstate následne dostali akési cezpríliš «rozprestrené krídla»,” z čoho sa vzápätí azda vynáral i ďalší vážny problém v tom význame, že rodičia si vôbec nemohli dovoliť príliš vyskakovať, pretože otec Karim, síce stále pracuje v akejsi čajovni, no nemôže prebytočne rozhadzovať s obzvlášť ťažko zarobenými peniazmi, a to ani nehovoriac o tom, že ešte k tomu tiež mávajú i pomerne dosť veľké problémy s platením nájomného za ozaj malú izbietku, zatiaľ ale čo trebárs taká matka, neustále máva i akési zdravotné ťažkosti, a tak tým pádom ani nijako extra zvlášť zase nepracuje, a tak vlastne naprosto celá existenčná ťarcha spočívala výhradne len na otcových, ustarostených pleciach; skrátka, nastávali krušné časy, lebo kúpenie nových topánok by napokon predstavovalo splnenie mission impossible... • Čo sa dá robiť v takejto ťažkej, životnej situácii? Ponúkajú sa totiž asi až konkrétne dve, interesantné možnosti... • Iránsky filmový režisér - Madžíd Madžídí - svoje naozaj pozoruhodné, filmové dielo - pripodobnil k talianskemu neorealizmu (*1), čo takpovediac spĺňalo i všetky potrebné kritériá, ktoré sa od danej látky zakaždým vyžadujú, a ani tentoraz daný titul v podobe Božích detí - toho nebol žiadnou expresnou výnimkou; skôr presne naopak, keďže sa mi pred mojim užasnutým zrakom postupne zobrazoval akýsi »iránsky neorealizmus« vo svojej celej kráse → chudobe s tým automaticky spojenej, tak som bol až tak mimoriadne pohlteným nasledujúcim zobrazovaním autentických reálií, že som skrátka tomuto detskému, ústrednému, iránskemu protagonistovi - vari držal všetky palce na nohách i na rukách, aby vyčerpávajúcim spôsobom došiel kľukatými cestičkami AŽ kamsi do cieľa; proste, aby do poslednej bodky naplnil svoje predsavzatie, ktoré si na začiatok vytýčil, keď sa snažil urobiť čokoľvek s danou situáciou, ktorú vtedy neúmyselne zapríčinil. • Bolo to vzrušujúce, bolo to geniálne, bolo to povznášajúce, bolo to napokon najmä i inšpiratívne v rámci svojho celku, ako sa postavy medzitým pasovali so svojimi ťažkosťami; teda predovšetkým Ali Mandegar v podaní Amira Farrokha Hashemiana [môj ročník!], ktorý bol vynikajúcim, a to isté určite platilo i o Bahare Seddiqiovej, ktorá jednak stelesnila jeho sestru, a jednak z nej potom vyrástla i veľmi krásna žena! • Mimochodom, všetci traja, čiže autor a hlavní aktéri; pochádzajú z Teheránu, v ktorého exteriéroch sa zároveň odvíjal i tento príslušný príbeh, ktorý ma chytil za srdce. POZNÁMKY : *1: Neorealizmus bol reakciou na umelecké obmedzenia v talianskej kinematografii počas II. svetovej vojny a tesne po nej. Typickými znakmi sú polodokumentárny štýl, obsadenie profesionálnych aj neprofesionálnych hercov, skutočné exteriéry a epizodické zápletky, vykresľujúce každodenné problémy pracujúcich ľudí. () (méně) (více)