Babiččin dům

Dětská nostalgie mě u tohoto míjí, neboť jsem film dnes viděl poprvé. Nepochybuju, že kdyby tomu tak nebylo, dal bych více, ale takhle je to jen slušně natočený dětský/rodinný horor o tajemství jednoho domu. Sympatičtí dětští herci, výborná naháněčka mezi pomerančovníky a dva slušné zvraty, ale taky kopec nudy a dlouhý rozjezd. Zkrátka slušný průměr. (01.11.2015)

Málo doceněný horor z produkce Nika Mastorakise (The Zero Boys, Island of Death). Na to, že drtivá část filmu se odehrává za horkých letních dnů, atmosféru to má parádní. O tu se totiž nestará pouze ústřední zlo v podobě šílené matky vracející se pro své děti, ale i podivínský dědeček, který ve sklepě cosi ukrývá a po domě pobíhá s nabitou puškou. Tím se mu dá odpustit i poměrně nízký bodycount. (04.03.2012)

Horor tak s hlúpym scenárom sotva nájdete. Väčšinou nudné, bez napätia, so smiešnymi dialógmi, iracionálnym chovaním postáv, bez hororových prvkov a navyše s nesympatickým hereckým osadenstvom (až na pár výnimiek). Prvá polovica diváka unudí, v druhej z letargie vytrhne až samotný záver, hlavne naháňačka v peknom pomarančovom háji, ale ani tá sa nevyhne debilnému chovaniu postáv. Napr. miesto toho aby oba súrodenci utekali pred nákladniakom krížom cez sad pomedzi stromy, oni si to šinú rovno pred autom po peknom chodníčku.... No skrátka jedna veľká katastrofa a strata času. 20/100 (06.12.2015)

Film, který mě po řadě nových horrorů dostal svou retro vizáží. Musím říct, že jsem si jej perfektně užil, hlavně jeho vygradovanou atmosféru, kdy hledání po domě nebo ve sklepě anebo honička na farmě, neměly chybu. Jak se to celé zaplete, jsem taky moc nečekal. Postavy se mi velice líbily. Od sympatického klučičího hrdiny, přes mladíka casanovu až po dědu, který už svou vizáží byl fakt dost cool. Myslím si tedy, že sem tam se podívat na starší film není vůbec na škodu. Minimálně vás to vrátí do mladých let. takže můžete být i trochu nostalgičtí. PS: Ten rána hlavou do trubky mě fakt dostala. Bolelo mě to až v obýváku. (15.12.2011)

„Niekto ju musí zastaviť. Sme za ňu zodpovední.“ Neviem, čo som čakal, ale niečo iné – možno ducharinu alebo niečo fakt temné a pochmúrne, poctivý horor typu DOM možno. Výsledok je o niečom úplne inom. Nech by bol o čomkoľvek – ale keby bol dobrý. Lenže nie je. Nelogické správanie postáv (minimálne 5x som sa pýtam „Prečo postava práve neurobila to a to?“ alebo „Prečo postava práve UROBILA to a to?“), nesympatický herci a hlúpy scenár. Skoro vôbec ma to nebavilo. Netuším, ktorý zvrat bol horší. Keď to skončilo, bol som rád. 40% za atmosféru horúceho domu pri pomarančovom sade. Obvykle som liberálny voči tomu, čo všetko je horor, ale tuná by som asi, nepoznačený nostalgickými detskými spomienkami (film som videl prvý raz takmer ako 30-ročný) volil žáner triler. (28.05.2011)