Příběh z Bronxu

4 a 1/2 boda. NIE je vela takych pripadov, ked ZNAMY a SLAVNY herec sadne na rezisersku stolicku a natoci SKVOSTNY FILM. Robert De Niro vsak rady takychto pripadov rozsiril. A Bronx Tale - film povedal by som az autorskej dvojice (de Niro - hl. uloha, rezia, produkcia a Ch. Palminteri - uloha Sonnyho, scenar na motivy jeho vlastnej div. hry) si oznacenie skvostny film zasluzi. Citlivy, rezisersky zvladnuty, s peknou muzikou a peknymi myslienkami - dokonca aj tu rasovu otasku a romanitcku liniu rozobera len citlivo a nenutene. No ta tak . . . (17.12.2004)

„It was great to be Catholic and go to confession. You could start over every week.“ DeNiro poutavě režíruje i hraje v Palminteriho reminiscenci na mládí v Bronxu, kdy sloveso "postarat se" neznamenalo někomu navařit a vyprat a vy jste byli plastelínou, kterou chtě nechtě utvářelo prostředí svými dlouhými prsty k obrazu svému. Šáďa za tím tradičně čuje fašismus a různé další -ismy, ale já si myslím, že je to hlavně o lásce k otci, jakožto vzoru v dětství a opoře v dospívání, což je jedno z největších požehnání, jakého se vám může v mládí dostat.. Nemohu opomenout vypsat úsměvná jména členů Sonnyho party, jejichž jídelníček byl z 90 % tvořen omáčkou na špagety a pak si dali Pekelné anděly jako dezert. Takže: Tony Tupé, Eddie Troska, JoJo Velryba, Frankie Keks, Jimmy Šeptal, Johnny K.O. a Bobby Basa. Skoro jak Rafani z Duck Tales.. (16.03.2010)

Velmi příjemné překvapení! A to jak po stránce příběhové, tak i ze strany režiséra De Nira! Tohle drama se může pochlubit skvělou atmosférou, skvělými herci, příjemným soundtrackem a již míněným příběhem, jenž mě opravdu zaujal a pozorně jsem snímek sledoval po celou dobu. V dialozích či monolozích hlavního hrdiny lze nalézt i nějakou zajímavou myšlenku, což je další důvod k udělení 5*! (05.01.2014)

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni. (27.12.2011)

Oceňujem De Nirov skromný príbeh z prostredia kriminality, v ktorom si vonkoncom nepotrpel na scorseseovské cynické maniere plné čierneho humoru, ale vsadil na jednoduchý vzťahový trojuholník "otec-syn-gangster", ktorý je vzájomne prelínaný a pútavý. Pozdáva sa mi, že De Niro kontrastne vykresluje mafiánsky svet očami naivného dieťaťa a triezveho dospelého a zároveň aj do postavy mafiána (v tomto prípade skvelého Palminteriho), - ktorý je v predstavách diváka automaticky spätý s vulgárnym slovníkom a chladnokrvnou náturou - vdýchol náznak ľudskosti a charizmy. (25.08.2011)