Jeho fotr, to je lotr!

Zatímco první díl se plácal na hranici průměru, díl druhý se ukázal v pravém světle. Humoru je tu po celou stopáž dost a dost. Je to humor ať už jen, který vám vytvoří roztomilý škleb na tváři (umělé ňadro na kojení, Jackova tajná laboratoř pod postelí, jak přišel Gaylord o panictví) a nebo vtipy, co způsobují záchvaty smíchu (všechny scény s malým drobkem, Gaylordův proslov...). V 1 se vyplatila dvojice Stiller, DeNiro v pokračování přebírá žezlo Hoffman, který s DeNirem vytváří mile zábavnou formaci a sekundují si v každém záběru. Není to zábava pro ty co čekají inteligentní komedii, ale když se uvolníte a podáte se tomu, co je vám naservírováno, budete se jistě příjemně bavit. Aaas---hole (03.09.2005)

Mě to nepřišlo jako nic extra. První díl jsem (dosud) neviděla, takže nemůžu porovnávat, jestli je to lepší nebo horší, ale opravdu bych to nebrala jako úžasnou komedii. Nenudila jsem se, bavila jsem se, ale přesto tomu něco chybí a já to něco prostě potřebuju. Nemlátila smíchy každou chvíli (resp. vůbec) a ani nedošlo k žádné dojemnější scéně, u které bych aspoň nějak pochopila vztahy obou rodin. Jsou to ale přece jen aspoň trochu lepší tři hvězdičky. (05.03.2005)

Nech sa na mňa nikto nehnevá, ale mne sa dvojka páčila viac. Ak sa robí pokračovanie rodinnej komédie, tak pravidlo väčšie, akčnejšie, tupšie by sa malo meniť na vtipnejšie a s väčším počtom hviezd. V tomto prípade to chvalabohu platí, za čo môže predovšetkým angažovanie Fockerov Hoffmana a Streisandky, ktorí sú až na výnimky veľmi vtipní....Pri sexe si musíte dávať pozor, nemáte už 80! :)) (06.06.2012)

Tak jsme se dočkali i pokračování, oživením měla být dvojíce Hoffman & Streisand, ale přišlo spíš zklamání a trapnost. Stiller opět nepředvádí niv velkého, hraje na svůj průměr. De Niro jako vždy perfektní, jeho despotické sklony jsou zábavné a tvoří dokonalý kontrast s Fockerem Sr. "Jacku, můžu taky něco vyhlásit?"... "Ne, to může jenom lodní kapitán, ale Gregu, chceš si zatroubit?" ... "Jasně." ... "To může jedině lodní kapitán." (10.09.2008)

Americké rodinné komedie považuji za úpadkový žánr, ale snímky o Gaylordu Fockerovi jsou světlou vyjímkou. Druhý díl se vydařil ještě o něco lépe než kvalitní Meet the parents. Téma trapasů před rodičy patrnerů, už bylo ve filmech jistě mnohokrát, ale příběhy o Fockerovi v této oblasti vynikají. Snad ještě při žádném filmu jsem necítil takové nepříjemné tlaky v žaludku jako zde. V Gaylordovo kůži bych opravdu nechtěl být ani na piskosekundu. Tvůrcům se zde daří navodit mi opravdu takové pocity zoufalství, které nevmívám kolikrát ani u dobrých hororů. Navíc se charaktery ve dvojce rozrostly o Fockerovi, což je oproti místy suché jedničce jednoznačně pozitivní. škoda jen, že zde více prostoru nedostal Owen Wilson. (27.04.2005)