Železný obr

Bezprostřední dojem byl téměř dokonalý, pětihvězdový. S odstupem jednoho dne však zjišťuji, že Iron Giant toho ve mně mnoho nezanechal. Vzpomínám na perfektní první polovinu, ale z druhé si až na závěr nepamatuji nějaký výraznější, silnější moment. Druhé zhlédnutí bude zřejmě lepší, než to první - zatím ovšem "jen" silné čtyři... (07.02.2010)

Brad Bird je pašák. Železný obor síce nie je veľmi originálny, dobre animovaný či vtipný (až na pár výnimiek napr. scéna na záchode bola neskutočne zábavná- „Mum, a little privacy :-) no spôsob akým Bird režíruje vás určite nenechá chladným. V tomto animáku je kus srdca. Príbeh o priateľstve chlapca a obrieho robota svoju inšpiráciu E.T.m nezaprie a ani sa o to nesnaží. Skôr mu vzdáva poklonu. Roztomilosť, hravosť, napätie, dobrodružstvo, emócie. Ak sa týchto ingrediencii chopí zručný „šéfkuchár“, ukuchtí vám veľmi chutné Ratatouille. Navyše pre skalného fanúšika Supermana (akým som ja) je film neskutočným pohladením na duši. Vďaka Brad, toto ti nezabudnem. Jeden z najlepších animákov vôbec. (12.08.2008)

Na tenhle film jsem si vzpomněl díky moviezoňáckému V.I.M-ku. Až to mě přimělo prohrabat staré VHSky a udělat si čas. Na ŽELEZNÉHO OBRA už jsem myslel několikrát, ale vždycky mi do toho něco vlezlo. Teď musím říct, že jsem opravdu o hodně přicházel, protože režisérský debut Brada Birda je opravdu skvostem. Není to klasický kreslený film, ale ani ne úplně film pro dospělé. Krásně bruslí na té hraně, která je v dnešním 3D světě právě typická pro PIXAR. Příběh je prostý, ale poutavý, napínavý a legrační na těch správných místech. Bird navíc některé scény pojal jako poctu starým hororům (černobílý film v televizi), Supermanovi a mám pocit, že umístění do mého oblíbeného státu Maine taky nebude náhoda (ano myslím tím Stephen Kinga :). Je mi trochu líto, že jsem vinou dabingu přišel o hlas Vina Diesela, ale celkový zážitek mi to rozhodně vůbec nezkazilo. (01.07.2007)

Ač mě výtvarné pojetí nenadchlo, bylo staromilsky přelíbezněné, příběh za zhlédnutí stojí. Jsou to padesátá léta jak vyšitá - komiksy, brakové horory, studená válka, invaze z cizích světů, strach ze silného a nepochopitelného nepřítele odjinud. Výborně propojené s příběhem outsiderského chlapce bez otce a bez kamarádů, který si najde spojence v železném obrovi, co plní jeho přání, zapojí ho do dobrodružství a je jeho ochráncem. Takového otce by chtěl každý kluk. ___ I když dějová linka není nijak překvapivá a přináší mnohé už stokrát viděné, jako například podlého muže z vlády, který nemá žádné pochopení pro malé kluky ani pro velké roboty, obsahuje mnohé dojemné momenty včetně možná poněkud přepísklého závěru, kdy se vražedná zbraň sama rozhodne, čím chce být. To by právě v padesátých letech ve filmu asi možné nebylo. Tehdy se vše řešilo: Buď my nebo oni. Tohle nese poselství: Společně! /22. 12. 14./ (22.12.2014)

od úžasňákového režiséra nešlo čekat něco jen tak průměrného, nýbrž opět nějaký chutný animovaný ratatouille z milé nevšednosti, kouzelné naivity a pohlazení na duši... brad bird je prostě železným obrem animovaného filmu pro děti i dospělé a tak tleskám osmdesátkrát a těším se na další chuťovku. 80% (31.10.2010)