Železný obr

Brad Bird je pašák. Železný obor síce nie je veľmi originálny, dobre animovaný či vtipný (až na pár výnimiek napr. scéna na záchode bola neskutočne zábavná- „Mum, a little privacy :-) no spôsob akým Bird režíruje vás určite nenechá chladným. V tomto animáku je kus srdca. Príbeh o priateľstve chlapca a obrieho robota svoju inšpiráciu E.T.m nezaprie a ani sa o to nesnaží. Skôr mu vzdáva poklonu. Roztomilosť, hravosť, napätie, dobrodružstvo, emócie. Ak sa týchto ingrediencii chopí zručný „šéfkuchár“, ukuchtí vám veľmi chutné Ratatouille. Navyše pre skalného fanúšika Supermana (akým som ja) je film neskutočným pohladením na duši. Vďaka Brad, toto ti nezabudnem. Jeden z najlepších animákov vôbec. (12.08.2008)

Někde jsem četl rozhovor s Bradem Birdem, ve kterém se svěřoval, že jeho hlava je přímo zahlcena nápady na příběhy všeho druhu, stačí "pouze" sehnat peníze a realizovat je. Nyní pod ochrannými křídly Pixarů se můžeme těšit, co z tohoto zajímavého invenčního chlapíka v budoucnu ještěvyleze a své kvality prokázal ne až v jeho užasně úspěšných Úžasňákových, ale v tomto debutujícím propadáku (neprávem, distribuční společnost poněkud zaspala s propagací). Vtipný i dojemný příběh, nijak světoborná, ale oku lahodící animace a až do závěrečných deseti minut naprostá spokojenost. Pouze militantně laděný závěr mi příliš nesedl, všechny ty ultra-mega-hyper-super zbraně, vylézající z každé robotovy končetiny. Pár vtipných filmových odkazů potěší, ovšem s jejich "neskutečným množstvím" to zase tak žhavé není , pokud je tam v některých scénách mermomocí nechceme vidět sami. Á propós, Dieslův chraplák se pro robotický hlas hodil dokonale. (23.07.2005)

Tenhle film obsáhl téměř všechna mytická témata, která se točí kolem 50.let v Americe. Studená válka, duck and cover dokumenty, přistání UFO. Atmosféra té doby z filmu dýchá příjemně pohádkovou atmosférou, podloženou nepříjemně reálnou hrozbou zbraní hromadného ničení. Je to první klasicky animovaný film po hodně dlouhé době (alespoň co já jsem viděl), který stojí opravdu za zmínku. Při pohledu na něj si člověk s lítostí vzpomene na okamžiky, kdy chodil na podobné filmy do kina. Kdy plátno neovládala chladná počítačová animace. Pravda, zas tak hrozné to s těmi počítači není, ale Iron giant přinejmenším dokazuje, že 2D obrázky při troše invence dokáží konkurovat 3D celkem hravě. (25.09.2007)

Brad Bird stvořil masterpiece, který ocení spíše vyzrálejší publikum. Už díky své podstatě to není běžná masová záležitost, jakou můžeme označit například jeho novější počiny. Ovšem podotýkám, že i ty v sobě mají punc podobný tomuto dílu. Zdařilé krytí do dětského filmu se dá směle srovnat s lehkým podvůdkem na nejmenšího diváka. I ten si ale ve snímku dokáže najít to své a plně se ponořit do fantazijních devadesáti minut. Tam kde neználek vidí patetickou a dojemnou kaši, objevuje milovník kinematografie neskutečné množství odkazů , jenž dokážou zahřát u srdce. Pokud navíc obdivujete jistá kinematografická období a žánry, garantuji vám, že budete přímo hořet. Už dlouho jsem neviděl tak chytrý americký animovaný film z konce dvacátého století. Pozor na rudou hrozbu a mozek z planety Arous, který nechtěl zemřít. Smekám, před Warner Bros, že se odhodlali pustit Železného obra do výroby. (24.01.2005)

Trestuhodně podceňované dílko. Iron Giant začíná jako klasický sentimentální příběh pro drobotinu, ale již záhy se promění spíše na film pro odrostlejší, nebo přímo dospělé děti. Vlídný obr, krásně propracované postavy, citlivý, ale jemně rebelský humor ... Ten, kdo na závěr neměl v krku knedlík, by se měl jít vyšetřit. Doufám, že Brad Bird je zdravý jako řípa a my se můžeme těšit na desítky dalších stejně krásných příběhu, jako je tento. (21.12.2010)