Čínský syndrom

Reportérka Kimberly Wells(sexy Jane Fonda) pripravuje reportáž v atómovej elektrárni za pomoci istej kamery kameramana špičkových kvalít Richarda Adamsa(Mike má očividne čuch na skvelé látky a nahadzuje plnovous...),sú svedkami nehody,ktorú Richard pohotovo nakrúca a samozrejme v centre diania je jadrový inžinier Jack Godell(famózny Jack Lemmon,ktorému úloha perfektne sedí),ktorý sa chystá o všetkom informovať verejnosť,aby on povedal pravdu,kde s prichádzajúcim koncom prichádza aj... Nebudem prezrádzať hlavnú pointu, ako to skončí,ale ja som mal takmer nervy v kýbli z vynikajúceho scenára a bravúrneho ústredného tria hercov,ktorí sa v týchto rolách cítia ako ryby vo vode,perfektné obsadenie,napínavá réžia od začiatku do konca s postupným budovaním napätia... Režisér Bridges symbolicky na úvode prezentuje spleť mostov v L.A.(mám na mysli ako sa v preklade preloží jeho priezvisko Bridges_mosty) v kompozícii kameramana Jamesa Crabea,inak sú tu tvorcovia začínajúci na písmenko J:(režisér,kameraman,herci:Jane a Jack) vo filme,ktorý je maximálne znepokojivý alebo spletený ako tieto mosty v komplikovanej situácii,ktorá nastáva po nehode,pričom na ponuke dňa správ bude extra reportáž(možnosť nakuknúť do zákulisia výroby reportáži a hladu po nich). Na konci som ostal zarazený ako Rich a Kimberly,ktorí len neveriacky nemôžu uveriť,čo sa deje okolo nich,tak ani v záverečných titulkov nezaznie hudba,len som si premietal v hlave spleť celého filmu,ktorý ma zarazil pekne a rýchlo k zemi.Díky za to...Retro,ktoré si vážim. (28.06.2014)

Prednedávnom som čítal knihu jedného amerického scenáristu, ktorý vyučoval v Los Angeles scenáristiku a jeden semester venoval vytváraniu scenáru priamo na prednáškach spoločne so všetkými prítomnými študentami. Ich výsledok vyzeral veľmi podobne, ako Čínsky syndróm. Keďže sa to udialo v 70ych rokoch, hovoril študentom, aby pri tvorbe scenára mysleli aj na to, kto by mohol hrať hlavnú úlohu a podľa toho si určili približný vek hlavnej ženskej predstaviteľky. Jednou z tých, ktoré spomenul, bola Jane Fonda. Možno, ak by som sa viac prehrabal v histórii, zistil by som, že sa jednalo skutočne o základ scenáru Čínskeho syndrómu. (30.01.2013)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

V komentáři Djkoma je vše i za mě shrnuto. Baví mě Michael Douglas, když hraje jen takovéto "štěky" a není tahounem celého filmu. Jelikož jsem se před shlédnutím tohoto filmu viděla dokument o havárii na Three Mile Island, tušila jsem alespoň malinko co to tedy znamená, pokud něco obdobnému může nastat. Samotné slovo "jaderná" je pro mě dost nebezpečné a v tomto filmu krásně zlehka ukázali, co se může dít v té obrovské budově, kterou veřejně propagují jako bezpečnou jen pár kilomentrů od vašeho bydliště :) (27.08.2017)

Tak jako je mnou nedávno viděný Kozoroh 1 modlou konspiračních teoretiků, tak je Čínský syndrom modlou ekologických pošuků. A stejně jako u něho, i tady můžu napsat, že "takhle by to opravdu fungovat nemohlo". Když odhlédnu od zjevné nechuti Jamese Bridgese k atomové energii, tak musím říct, že natočil a napsal nevýrazný thriller, tažený jen vynikajícím hereckým obsazením. Katastrofické filmy byly v sedmdesátkách v kurzu, investigativní taky a tenhle je průměrný v obou disciplínách. Načasování premiéry dva týdny před Three Mile Island byl dar z nebes a ve své době mu to dodalo na atmosféře a naléhavosti, ale během těch dvaačtyřiceti let efekt vyprchal. (07.03.2021)