Kocour v botách

Variace na klasickou pohádku, jež je ozvláštněna slušným akčním finále v Luciferově zámku. Jinak jde o obyčejný mix písniček, roztomilých zvířátek (myši a kočky), a tradičních pohádkových motivů (Pierre musí řešit stejné dilema jako zlodějíček v Aladinovi od Disneye), viditelně zhotovený nejspíše pro nějakou evropskou zakázku. Docela ruší neustálé výkřiky (Pierre! Princezno!), ale vcelku filmeček pobaví a neurazí. (23.01.2010)

Kocúr Pero (keby len tvorcovia vedeli, čo toto slovo v slovenčine znamená) je naozaj vtipná postavička a v animáku nie je jediná. Akurát to spojené origoš predlohy, nových pasáží a vtesnaných humorných epizódok nie vždy sedí. Trochu mi vadili aj tie početne uspievané pasáže, aj keď našťastie neboli dlhé. Oceňujem však veľmi sympatickú animáciu a akčne poňatú zápletku. (27.08.2017)

Tak, jako to nedopadá příliš šťastně, když se západní kinematografie pustí do typicky asijských témat, nedopadá to o nic lépe, když se Asie vrhne na ryze evropskou záležitost. Poetika původní pohádky je totálně v háji a zdlouhavý nastavovaný konec s čekáním na vysvitnutí slunce je navíc pro dětského diváka neúnosně protahovaný. Staří pohádkáři měli nepochybně z dobrých důvodů vychytáno, proč se zlý kouzelník prostě nechal vyprovokovat, proměnil se v myš, kterou kocour slupnul a byla tolik kýžená a očekávaná svatba. (14.03.2009)

Japonci očividně točili své animované filmy silně ovlivněni jak evropskou literární klasikou (předloha), tak americkými disneyovkami (vedlejší humorné postavičky, písně). Naštěstí je to aspoň trochu japonsky drsnější (vyhrožování popravou) a celé finále v Luciferově hradu včetně originálního architektonického řešení této lokace je opravdu akční, epické, napínavé, vtipně vypointované... Rozhodně jedna z povedenějších variací na známé téma. (22.04.2017)

Tu sa začal ten príbeh, ktorý si ma získal. Divoké, poučné, krásne animované, strih, hudba, dej, pohyb, proste skoro všetko mi sadlo. Bolo to trošku nočné, ale bolo to dosť romantické v niektorých chvíľach a myslím, že aj trochu strašidelné, ale neviem prečo sa mi to spája s Vianocami, asi som si to vtedy púšťal alebo tá noc mala na mňa taký vplyv. Nechytilo ma to ako druhý diel, ale už tento bol podľa mňa na obrovskej úrovni. Veľa súčasných rozprávok na to nemá ani zďaleka. Epický boj na najvyššom mieste hradu nakoniec, mi zostáva dodnes v pamäti ako najvýraznejšia vec boja dobra a zla v rozprávkach a aj trocha vo filmoch všeobecne, taktiež nezabudnuteľné balkónové scény a scény s delením peňazí. Tuším to bolo Daniel, Daniel, Leimon, Leimon, Pierre. Jedna z mojich detských srdcoviek. (02.09.2012)