Tři chlapi v chalupě

V záplavě kvalitních filmů, které se postupem času začaly šmahem vytrácet, až je v podstatě během devadesátých let 20.století úplně vytlačil úpadkový konzum a začala vznikat díla téměř výlučně pro konzumem a vlastním EGOismem omámené psychopaty, krvežíznivé bestie, vulgární impotenty, anti-rudé d´ábly a nesoudné blbečky, jsem tenhle skvost nevědomky zcela přehlédla. Mladá generace té doby jsme také vyhledávali určitě jiné filmy než filmy typu "politická" komedie. Tohle nebyl film pro mladou generaci tehdy a už vůbec ne dnes, kdy už mají vlastně všechny generace dokonale vymyté mozky konzumem a falešnou tolerancí...Skvěle napsané, zrežírované i zahrané = aby ne: Dietl scénárista-fenomén, Mach výborný režisér, nepropadlý hnusu zvaném "nová vlna", ani USamerickému snu, herci par excellence. Lipský ve svém mladém věku v roli dědy Potůčka naprosto dokonalý, ale dech mi zcela vyrazil Skopeček svým silným a perfektním civilním herectvím, opravdu radost poslouchat i sledovat. Komedie poukazuje s nadsázkou a vytříbeným vkusem i vtipem na nešvary v socialistickém družstevnictví. Nešvary, které se dají řešit, a to lidsky, rozumně i s úsměvem. Agitka? Žádnou nevidím, ale anti-rudí belzebubové vidí agitku i v tom, když marxista/komunista spláchne hajzl! (02.01.2022)

Jsem ochotnej přistoupit na to, že ve své době to mohla být populární záležitost, že na to lidi houfně šli do kina a že se smáli. Dokážu i vyhodnotit situace, ve kterých se předpokládal smích, ale mě dneska vtipné nepřišly. Jistě, po padesátých letech naplněných budovatelskými agitkami mohlo tohle být zpestřující, ale i tady to budování čpí ze všech stran. Především se tu mnoho mluví, dialogy jsou ale plytké a někdy i scénáristicky nedomyšlené. Chabý pokus o náznak politické satiry je příliš krotký a přizdisráčský na to, aby mohl zaujmout.Mluví se především o kompostech, obecním vodovodu a bytí či nebytí předsedy. Už tato tři témata degradují případné kvality filmu. Možná svou roli hraje i můj osobní problém s Lubomírem Lipským, kterého obecně snesu jen málokdy. Nemluvě o Janu Skopečkovi, jehož permanentně patetický kukuč je směšný. Takže, až příště budu někde číst "legendární", zbystřím. Protože Tři chlapi v chalupě jsou dokladem toho, že i legenda může být pěkná sračka. Takže za kouknutí stojí snad jen coby dokument doby a doklad faktu, že i Míla Myslíková a Helena Růžičková byly mladé a štíhlé. (17.12.2011)

Původně seriál, který se stal jedním ze zakladatelských kamenů dlouholeté tradice. Jeho přepis do celovečerní podoby byl ale zhola zbytečným krokem, jak ostatně ukázalo strnulé, místy až trapné pokračování po deseti letech, kdy si ouplavičtí družstevníci vyjeli do Prahy, ale přitom se seznámili s novými metodami, a ještě si stihli vyříkat spoustu věcí. Tuším, že z původního seriálu se zachovaly tři díly, tento film je přepisem jednoho z těchto dílů, rozšířeným o drobné motivy. Ale právě tato shoda může živost původního seriálu částečně rehabilitovat. Jediným motivem tohoto počinu pravděpodobně bylo poskytnout příběhy rodu Potůčků i těm, kteří nevlastnili televizor. Srovnání je však obdobné Hamletu Eduarda Kohouta na prknech Zlaté kapličky a na bedně od syrečků v Zadní Horní. V případě televizního seriálu se jednalo o premiéru v živém vysílání, zde o zopakování oblíbené scény. A pak nesnáším negativní postavy úředníků, kteří mají být brzdou rozvoje socialistické společnosti, to vše v rámci mizerné komunální satiry (Růžek, Mareš). Dnes působí film o skládání předsednických funkcí, důvěře zdola a sběru kompostu archaicky, ale velmi dobře si dovedu představit živé přijetí, a díky seriálu i slušné zpracování „aktuálního“ tématu. Film má pro mě přesto jedno plus, účast Karly Chadimové, která bohužel nebyla v českých filmech až tak častá, ačkoliv měla bezesporu všechny parametry pravé filmové star. (04.07.2004)

Účinek této komedie značně poklesl a zestárl oproti době svého vzniku. Je to spíše pouhé zajímavé shrnutí jednoho z prvních populárních československých televizních seriálů, v němž je i nadále několik slibných a silnějších momentů. Záležitost kolem holdu lidu je rozkošná a díky podobným momentům jde alespoň o průměrně zábavnou komedii. Občas vyvolává shovívavý úsměv a lidskou čest se pokouší stavět na piedestal. Někdy se dobové společenské problémy a jejich řešení zdají tak vzdálené. Třígenerační soužití je vyplněno ctižádostí, pocitem nezaslouženého zlehčování jejich společenského úsilí, marnou snahou o spravedlnost a štěkající zahořklou pravdou. Potůčkové řádí ve složení: dobrácký, vitální a popletený děda (sympatický Lubomír Lipský st.), štvavou pravdu dštící a pochybovačný otec (příjemný Jan Skopeček) a uražený syn (zajímavý Ladislav Trojan). Z dalších rolí: osamělá a doufající vdova Přibylová (Stella Zázvorková), idealistický redaktor Zemědělských rozhledů Bursík (sympatický Josef Kemr), vychytralý důležitý muž z ministerstva (dobrý Martin Růžek), prostoduchý koňák Drda (velmi dobrý Čestmír Řanda st.), škodolibý zedník Nedoma (příjemný Josef Beyvl), provokativně se chovající mladá Boženka (Karla Chadimová), okresní tajemní s korupčním chováním Skřivánek (zajímavý Jaroslav Mareš), znalý účetní a trumpetista Kořínek (Vlastimil Hašek), či nadšený referent ČSM (Antonín Šůra). Uchovat si čestnou tvář je chvályhodné. Touha po pravdivé a otevřené mluvě taktéž, ale pravdivá slova štěkaná ve vzteku všem nevybíravě a uraženecky je nakonec pravdou poloviční. Za tu druhou se převlékla jen dětinská zášť. I tak se z humorně zábavního prvku zachovalo stále něco, co dokáže i v současnosti pobavit. (19.09.2016)

Naprosto schematická celovečerní odnož prostoduchého agitačního seriálu z úsvitu Československé televize. Z dnešního pohledu je zajímavý snad jen historicky - jednak jako hraná ukázka kdysi živě produkovaného ,,legendárního" seriálu, z něhož se dnes v archivu zachovalo jen malé torzo (pouze několik dílů), druhak coby svědek převratné doby počátku 60. let, kdy pomalu končila dekáda budovatelské schematické tvorby plně svázané cenzurou a systémem schvalovací mašinerie, Tři chlapi v chalupě již zjevně chtějí mnohé kritizovat, i když ústa mají postavy seriálu stále ještě víceméně zacpaná. ,,Jsem jak Československá tisková kancelář. Taky s křížkem po funuse." (30.03.2013)