Zlatá flétna

Trochu strašidelná pohádka o manipulátorském kouzelníkovi-hudebníkovi, který se zamiloval do princezny v tragicky ohavných šatech a místo, aby holku okouzlil, což by mu jako kouzelníkovi nemělo dělat problémy, zkusil to vydíráním a zastrašováním. Proti jeho kouzlům se úspěšně postavila sourozenecká dvojce muzikantů. Problém byl v tom, že ač měla princezna ruce dvě, za její osvobození byla nabídnuta jen jedna. Jeden z chlapců to tedy vzdal a jen zpovzdálí princezně zachraňoval život. Sice se při tom choval jako balvan, ale byl ve své snaze úspěšný. Princezna přežila. Velkým plus je milostný song zpívaný zamilovaným klarinetistou Suchánkem, je to jedna z nejlepších milostných písní českých nedělních pohádek. (09.07.2016)

Hrušínský jako kouzelník, který ovládá princeznu pomocí zlaté flétny a druhý Hrušínský jako potulný hudebník, který tam je za hrdinu. Lacinej studiovej osmdesátkovej bizár, který mne pobaví jako echt kuriozita. Už se nedivím, že komunismus padl,když tam dávali tohle. (02.10.2021)

No to vám byla pohádka! Sice exteriérová se slušnými venkovními záběry, ale s hrozným vnitřkem zámku a zcela tragickým oblečením pro princeznu. Jinak je to klasická poobědová pohádka, s poměrně slušným pohodovým vyzněním, i když některé scény trošku strašidelné mohou být. Ale ty skončí velmi rychle, a tak vlastně ani není čas se o hlavní hrdiny bát. Překvapí snad jen ultra kladný Michal Suchánek. Hudba: Jiří Stivín (09.12.2012)

Bonaventura s Haničincovou umožnili ojedinělé setkání skutečného otce se synem. Klan Hrušínských se jim odvděčil zábavně prkenným herectvím, což je znásobeno popularitou mladšího z dvojice po Discopříběhu a staršího před popularitou v Ulici. Příběhově se divák nedočká velkých zázraků, ani příliš zručných písní, autor hudby Stivín to málo rozbalil. A kontrast mezi tmavými studiovými interiéry a jásavě světlými přírodními exteriéry nebyl ideální. Nicméně atributy malé televizní pohádky to nemá nejhorší. Žáková coby princezna ukazuje, že ještě než záhadně nakynula a stala se tedy pro režiséry postrachem castingů, měla v sobě jistý erotický náboj, který následně zúročila dabováním Sharon Stone v Základním instinktu, jen vlasový stylisté to trochu přehnali s objemem jejího účesu. Mrkvička s Křiváčkem poskytli hereckou jistotu, druhému jmenovanému připadla výraznější role krále a o něco větší strávený čas na place. Lír s Bruderem tradičně v miniroličkách, které ovládaly. Nápad udělat ze Suchoše s Hrúšou bratry není úplně nemožný, oba herce pojí podobná tělesná konstituce a poněkud diskutabilní herectví, ke všemu jejich muzicírování příliš krásy nepobralo. Dějově se jede ve velmi předvídatelném duchu. Zlý kouzelník Monetti je příliš jednorozměrný a jeho uvrhnutou kletbu by zlomil i retard. Ke všemu má příběh jen málo vyměřený čas a vše dějově podstatné se musí sfouknout do třičtvrtěhodiny, což je dost znát. Plusem je určitě relativně neohrané herecké obsazení, občasné originální dějové tahy a nepříliš časté reprízování. Na pohádkově zábavný průměr to stačí. 5/10 (09.02.2019)

Wtf? Deset minut sledujeme dva nijak zajímavé mládence (Suchánek a nejmladší Hrušínský), jak jdou lesem a hrají, pak deset minut, jak se snaží dostat do hradu, deset minut, jak hraním vypudí čaroděje, deset minut, jak se snaží složit písničku jeden a druhý překazit čarodějova kouzla, aby pak během chvilky princezna intuitivně udělala bžum a čaroděj byl pryč - a nakonec si všichni zase zahráli písničku. Do toho tam skáče pořád nějaký skřet v Mrkvičkově podání a nemá pro děj valný význam, než že na konci přinese všem jejich hudební nástroje zapomenuté v jeskyni. Hudba a písničky jsou zde spíše otravné, Žáková vypadá vedle obou mládenců jako jejich starší sestra a vedle Suchánka jako žirafa, a jediné, co mne bavilo, byly asi tři nebo čtyři skvělé hlášky nebo gesta krále v podání Ladislava Křiváčka. (09.02.2019)