Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Filmová adaptace stejnojmenného románu německého nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla. Z velké části se odehrává za druhé světové války v nacistickém Německu. Hlavní hrdinka Leni Gruyten prožívá zakázaný románek se svým bratrancem Erhardem a snaží se nepřipouštět si hrůzy války. Ty se jí však záhy připomenou. Její bratranec a bratr Heinrich zahynou na frontě, což je smrtící rána i pro její matku. Otec Leni je na začátku války uvězněn kvůli protinacistickým postojům. Leni zůstává sama bez prostředků a je tak nucena přijmout práci ve vazárně smutečních věnců. Zde potkává ruského zajatce Borise, do kterého se zamiluje a později mu porodí syna. Na konci války je však Boris přes všechny její snahy zatčen ruskou vojenskou policií a poslán do Sovětského svazu. Tehdy jej Leni vidí naposledy. O dvacet let později Leni žije skromný, ale přesto šťastný život po boku tureckého přistěhovalce Mehmeta. Občas je očerňována neonacisty kvůli jejímu vztahu s ruským vojákem, ale ona stále věří svým ideálům a zůstává věrná svým zásadám. (Roman Albach)

(více)

Recenze (12)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Romy Schneider se zdánlivě práce v německém filmu začátkem 60. let vzdala, ale mnoho jejích pozdějích rolí beztak vznikalo v typických západoevropských koprodukcích Francie, Itálie a (Západního) Německa. Historická freska Gruppenbild mit Dame byla koprodukcí (Západního) Německa a Francie. Předlohou byl román tehdy velmi populárního Heinricha Bölla, nositele Nobelovy ceny. Tématem bylo (opět) vyrovávání se s časy nacionálního socialismu. Protagonisty byly obyčejní lidé zažívající nelidské příkoří. Poselství bylo jasné, návrat slavné herečky byl velkou událostí. Přesto se nepodařilo filmem dostatečně ilustrovat celou košatou ságu s mnoha složitými vztahy mezi postavami, které se neúprosně vlivem války změnily až k nepoznání. ()

Rosalinda 

všechny recenze uživatele

Jo, tak tohle bylo silný kafe. Nějak jsem na to nebyla připravená. Zdání klame. V tomto případě klame ten mírumilovný název. Mírumilovného na filmu není ale zhola nic. "Užij si válku, mír bude ještě horší." Postavení "obyčejných" Němců, tedy řekněme normálních lidí z druhé strany už znám z literatury, knih, filmové zpracovnání není o mnoho méně poutavé, smutné, drsné a lidsky kruté. Válku vymýšlí pár chorých mozků tam "nahoře", ale kdo nejvíce trpí a kdo na ni nejvíce doplácí jsou tisíce a tisíce lidí tady "dole". Život je zkrátka pěkná mrcha. Galabru je zde překvapivě sakra dobrý a věrohodný a patří mu můj obdiv. Frau Schneider se snad ani nemůže stát, že by ho neměla, ačkoli se před natáčením ptala, "jestli je skutečně tak dobrá pro tak vážný film zachycující poválečné Německo". Trochu mi vadila Borisova až moc dokonalá němčina, přece jen na ruského zajatce... Možná mi ale šlo jen ucho šejdrem. Zvláštní snímek, který rozhodně stojí za to, i když ho tenkrát tisk nemilosrdně odepsal. Jediná, kdo vyvázl bez poskvrnky, byla Romy Schneider a byla jí udělena Zlatá medaile Německého filmu. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Das Gruppenbild - čili obrázek více osob, z nichž je často jedna či jeden (učitelka, patriarcha, oslavenec či jiní) důležitější než ostatní, má dlouhou tradici - a i dnes je velice populární. Skupinový portrét s dámou je ale jen jeden, neboť dámou je tu Romy Schneider. Heinrich Böll byl v době mého mládí velmi populární a tuto knihu jsem četl nejdříve (před 50 lety). Později jsem dal přednost Klaunovým názorům, a na "Gruppenbild" jsem zapomněl. Proto byl film pro mě novinkou. Zato jsem nezapomněl na básně Georga Trakla, které na mě působí zimničně, podobně jako obrazy Egona Schieleho; oba mají ostatně hodně společného; a ve filmu jich bylo plno, jak Trakla (explicitně) tak Schieleho (implicitně). Navíc a nepovině jsem si přeložil jeho (ve filmu první) báseň, z níž cituje zajatec Boris: "VEČERNÍ PÍSEŇ Večer, když putujeme po ztemnělých stezkách, / zjevují se před námi naše bledé postavy. // Když máme žízeň, / pijeme bílé vody rybníka - / sladkost našeho smutného dětství. // Zmrtvěle odpočíváme pod keřem černého bezu, / hledíme vstříc šedým rackům. // Ranní mračna stoupají nad temné město, / jenž zamlčuje vznešenější doby mnichů. // Když jsem uchopil tvé útlé ruce, / Zvolna jsi otevřela své oválné oči, / ale to už ale dávno. // Avšak když temný libozvuk postihne duši, / zjevíš se Bílá v Přítelově podzimní krajině.... Pozn.: Málo kdy se vyjadřuji k hercům, v podstatě mě zajímají jen okrajově, známý komik Michel Galabru je zde ale výtečný. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Z pohledu rolí, svěřovaných Romy Schneiderové, je to mimořádně atypický film. Citlivý a vyvážený pohled do německého vnitřního života v posledních měsících války a hitlerovského režimu prozrazuje mnohé o tragédii těch dole, kteří byli vrženi - přitom zpravidla v té či oné míře nedobrovolně intoxikováni hnědou ideologií - naplno do válečné vřavy. Na cestu, která skončila historicky nejtěžší porážkou, kterou kdy Německo utrpělo. Zmatky na konci války byly mimořádné a vedly k velkým tragédiím. Zajímavé je obsazení Michela Galabru; filmu však nesporně dominuje mimořádný výkon Schneiderové. Jedná se o nesnadné dílo, které se svému divákovi neodevzdává hned při prvním zhlédnutí. Současně však také o zážitek, který nepotkáváme každý den. Buď jak buď SKUPINOVÝ PORTRÉT nás určitě nenechá - lze to předpovědět s poměrně velkou určitostí - lhostejné. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Úhledný film, z nějž mi dojem kazil Galabru. Zde, v roli slizkého zahradníka, zcela neuspěl, zahradník se zkrátka nemůže pitvořit stejně jako četník. A celkový dojem nedokázala napravit ani přítomnost Romy Schneider. Příběh se stával chvílemi plytký, takže nebýt Rominy, celkový zážitek by byl prachmizerný, ale ta ženský sakra uměla, škoda jí. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (4)

  • Autor knižní předlohy k filmu Heinrich Böll je nositelem Nobelovy ceny. (Rosalinda)
  • V květnu 1977 se Romy Schneider dle smlouvy zúčastnila francouzského uvedení filmu. Na festivalu v Cannes ji přivítali s velkou okázalostí při nesoutěžním promítání narušeném stávkou novinářů. (Rosalinda)
  • Překlad románu Gruppenbild mit Dame (1971) Heinricha Bölla nejprve vyšel ve slovenštině v roce 1989 jako Skupinový portrét s dámou, český překlad Skupinový snímek s dámou vychází až v roce 2000. (NinadeL)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno