Hrozba smrti

Retard House a McGregor, který chodí, jak kdyby měl v anusu vraženou prázdnou flašku od Guinnessu, jako jeho chovanců král. Díky floridskému podnebí a nadhledu jakž takž snesitelné, ale jakmile je Dalton s Nobelovou cenou míru v náprsní kapse košile zahnán do kouta, tupoučká akce v kombinaci s tragikomickou CGI toho Limanova otravného hosta vyhodí hlavními dveřmi a on se už jen válí v prachu před mindrestem Provinilé potěšení. Původní béčkové dobrodružství s bouncerem Swayzem to ale znesvětit nemůže, neboť i to byl podnik IV. cenové skupiny.. (11.04.2024)

Producentskému guru Joelu Silverovi se zřejmě zastesklo po starých dobrých časech a vzpomněl si na svou naivně poctivou limonádu z konce kouzelných 80. let. První půlhodinka je moc fajn. Vlastně se s přimhouřením obou očí pocitově dostaneme do let minulých, do ospalé díry, která má atmosféru, pokusy o hlášky, rozjíždějící se romanci a pár zajímavých postav. Jenže s přibývajícími minutami postav ještě zásadně přibude, nadhled jde do kopru, oldschoolovost vystřídá přepálenost a intenzita, a tak nějak nemile se to celé rozpadne. Z vytesaného toulavce Gyllenhaala s širokým úsměvem, který prostě jednou fatálně chyboval a moc neví, co se zbytkem života, je „najednou“ chladnokrevný vrah, stává se součástí oněch přihlouplých zápletek, které i sympatickou doktorku vytláčí na druhou kolej. Respektive na plátně sličná Daniela Melchior pořád je, ale jako kdyby nebyla. Hlavní záporák (a teď nemyslím Conora McGregora) je mimo, strážci zákona zrovna tak. Navíc uměle vyvolané barové rvačky prostě patří do jiné doby, chlapský výplach nevýplach, jednoduše už to nefunguje. Rádoby novátorské akční momenty (i dost rozpačitých CGI) a všelijaké rošády s kamerou baví tak z půlky. Ostatně stejně jako celá tahle divočina. (24.03.2024)

Po velkém hypeu mírné zklamání v podobě tuctového béčka. Popravdě se divím, že kvalitní tvůrčí duo Doug Liman a Jake Gyllenhaal vyprodukovalo něco tak průměrného a pramálo zajímavého. Faktem pouze je, že film je po všech stránkách nezávadný a neotravný. V ničem neexceluje, v ničem neselhává. Asi by se člověk měl přepnout do režimu bezmozkové zábavy, aby si dokázal nový Road House užít. Conor McGregor - byl to v podstatě herec už v kleci a zde jen pokračuje ve svém suveréním tempu. Možná tento typ rolí béčkových záporáků by mu i do budoucna seděl. Rozhodně mi nepřišel špatný, ale postavit film (pouze) na něm nelze. 5/10 (08.05.2024)

Dalo by se tomu vytknout leccos - scenáristicky by to mohlo být vyladěnější a nemusely by to hyzdit digi záběry - ale i tak to solidně šlape a je to velice sympatické. Adekvátně osvalený Gyllenhaal tuhle archetypální báchorku o tajemném cizinci čistícím městečko od padouchů spolehlivě táhne, záporák taky baví, akce má švih a nápady a do toho tropického ráje by se člověk rád vypravil i víckrát. (26.03.2024)

Originál jsem neviděla, takže nemůžu porovnávat, tudíž budu hodnotit jako samostatný snímek a jsem upřímně zklamaná. Neříkám, že jsem čekala něco, kdo ví jak úžasného, ale od akčního thrilleru bych čekala něco pořádného. Dost mě zklamali ty CGI scény a že jich tam bylo hodně, dokonce i při obyčejné rvačce. Gyllenhaal se celým filmem potlouká, jako by mu vše bylo u zadku a tenhle přístup mě neskutečně vytáčel. (15.05.2024)