True Grit
Skutočná guráž
Režie:
Henry HathawayScénář:
Marguerite RobertsKamera:
Lucien BallardHudba:
Elmer BernsteinHrají:
John Wayne, Glen Campbell, Kim Darby, Jeremy Slate, Robert Duvall, Dennis Hopper, Alfred Ryder, Strother Martin, Jeff Corey, Donald Woods, Wilford Brimley (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Dívka Mattie Rossová odjíždí z rodné farmy, aby našla a pohřbila svého otce. Ten se před časem vydal do města, aby tam koupil koně. Domů se však živý nevrátil. Jeho společník Tom Chaney jej při cestě za obchodem zákeřně zastřelil a okradl. Mattie chce ve městě najít muže, který Chaneyho dopadne a zajistí, aby s ním bylo naloženo podle platných zákonů. Podaří se jí najmout zkušeného, i když poněkud svérázného Roostera Cogburna. Společně se vydávají do hor, kde se vrah nejspíše ukrývá... Western natočil zkušený hollywoodský tvůrce, režisér Henry Hathaway (Tři bengálští jezdci, Liška pouště, Na sever Aljašky, Synové Katie Elderové, Nevada Smith). Pod jeho režijním vedením Roostera Cogburna ztvárnil John Wayne, který za svůj herecký výkon získal Oscara. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Film "Maršál", "True Grit" anebo "Opravdová kuráž" budou dnešní diváci, hlavně ta mladší generace, včetně mě, znát především v novém provedení od bratří Coenů. "True Grit" je ale v první řadě románem Charlese Portise, který byl poprvé zfilmovaný v roce 1969 Henrym Hathawayem (nějakou spojitost s Anne Hathaway nehledejte). Příběh vypráví o tom, jak se jedna rázná čtrnáctiletá holka, která se rozhodne, že za každou cenu musí vykonat spravedlnost. Vrah jejího otce musí být pomstěn. Justice se k tomu moc nemá, a tak se snaží přesvědčit jednookého maršála (odtud český název) Roostera Cogburna, aby jí pomohl. Ona ví, jak vrah vypadá a společně ho tak mohou vystopovat. Jenže Cogburn je ožrala a není to zrovna chlap, který by věřil malé holce, natožpak aby se s ní někam hrnul. Do hry se ale ještě dostává texaský ranger LaBoeuf, který také prahne po stejném vrahovi jako dívka Mattie. Po peripetiích se nakonec tahle trojice vydává na lov grázlů. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/02/marsal-1969-75.html ()
8/10 Ja se bavil kralovsky - i kdyz ten oskar pro Johna... to by musel pri sve produkci dostavat temer kazdy druhy rok. Asi se spis bali, aby vubec nejakeho dostal a rok 1969 musel byt na nominace nejaky poslabsi. Hopera jsem vubec nepoznal a zbytek zapornaku byl takovy jalovy, ale na druhou stranu natacelo se to v dobe, kdyz uz westernu dochazel dech. Ta zenska-holka je kapitola sama pro sebe, stejne jako ne zcela klasicky konec. Pro priznice povinnost! ()
Slavný snímek Henryho Hathawaye s Johnem Waynem v jeho životní roli. Nemůžu si pomoc, ale více se mi líbila nová verze od Coenů. Knihu Charlese Portise jsem nečetl, takže nevím, kdo se více držel předlohy, ale jejich verze mi přišla o něco dotaženější a hlavně mnohem více emotivní a stylovější. Maršál je ukázkou typického westernu s Johnem Waynem, navíc v podstatě končí happyendem. Ovšem co se týče Waynea, není co vytknout (právoplatný Oscar). Jeho Rooster Cogburn je prostě super (byť Jeff Bridges byl taky vynikající). Pár zajímavých tvářiček jako Robert Duvall či Jeff Corey rozhodně potěší. Jako celek Maršál už poněkud zestárl, ale pořád je to dobrý western, který rozhodně stojí za zhlédnutí. ()
„Kdybych věděl, že za to tu sošku konečně dostanu, navlékl bych si pásku přes oko už dávno,“ zažertoval J.Wayne. Zatímco pro něj rolí Roostera Cogburna, který pomáhá dospívající dívce pochytat vrahy jejího otce, kariéra pomalu končila (pokračování s K.Hepburnovou se už zdaleko tolik nepovedlo), R.Duvall, který ve westernech pomalu končí teď ( Krajina střelců, Prolomená stezka), teprve začínal. A hudba E.Bernsteina je skladatelovou nejlepší westernovou kompozicí od Sedmi statečných. ()
Reziser Henry Hathaway /Na Sever Aljasky, Call Northside 777/natocil celkom sympaticky western, kde hlavnou hviezdou bol suverenne John Wayne /El Dorado, Man Who Shoot Liberty Valance, Red River/. A wayne to pekne spolu s ukecanou Kim darby taha, rezia Hathawaya je na urovni. Nuda sice dostala priestor, ale nie vela, a to mi je sympaticke. Dialogy potesia aj dalsi herci ako Dennis Hopper /Easy Rider/. 75 % ()
Krásne exteriéry, ale priveľa nostalgie a klišé. Ale dá sa. ()
Budu-li se rozhodovat mezi touhle verzí a tou coenovskou, sáhnu po té novější. Nejde ani tak o to, jak se změnil filmový jazyk za těch čtyřicet let, ale putování trojice je mnohem nudnější, mezi postavami to nejiskří a finále je pětkrát slabší, už z pohledu toho, jak dopadne Tom Chaney. ()
27. Zlatý Glóbus za rok 1969 - cena (1) - *Nejlepší herec (drama) - John Wayne + nominace (2) - Nejlepší filmová píseň - "True Grit" - Hudba Elmer Bernstein, text Don Black, Objev roku (herec) - Glen Campbell ()
Ze začátku se filmu vůbec nedařilo mě přesvědčit, ale postupně docela tempo nabral (i když prostou zápletku bohužel nezakrývá ani pořádně propracovanými postavami, jak to dělá verze Coenů) a závěr mi přišel ještě víc strhující než v letošním remaku (nejspíš hlavně díky kontrastu mezi ním a unuděným zbytkem filmu). Wayneův Cogburn není ani zdaleka Cogburnem Bridgesovým, přesto měl své velmi světlé momenty (ta postava je prostě skvělá sama od sebe), a u některých hlášek jsem litoval, že si je Coeni neponechali. Celkově přimhouřené oko za ten správně nostalgický feeling. ()
Stejne jako v Opravdove kurazi, film stoji na postave Roostera Cogburna. John Wayne nikdy nebude mym oblibencem, tato role mu ale sedla. Asi lepsi nez remake bratru Coenu, Kim Darby v roli mlade Mattie Ross mne ale celkem dost vadila a tak hodnoceni necham stejne. ()
Klasický western s Johnem Waynem a spoustou zbytečné konverzace. Velmi by mu prospělo být o půlhodinku kratší. Jednoduchý naivní příběh, protivná Kim Darby, sympaťák Wayne a frajer Glen Campbell, který v lese sice vystřelil na krůtu, ale ulovil tetřeva. Jako klad hodnotím humor, krásné přírodní záběry a netradiční závěr. ()
Pomalu plynoucí western s několika netradičními prvky. Bez těch scén krajiny podbarvených žánrovou hudbou by měl Maršál koukatelnějších 90 minut. Co se ale už moc nevídá je mrňavá holka na každém rohu každému říkající odkud je a co má v plánu. Po desátém zopakování to už dokonce začalo být roztomilé. John Wayne je tak drsný, až je zábavný, a zasmát se dá dalším několika scénám. Nejde opomenout rychle mrtvého Denise Hoppera a již před padesáti lety plešatého ale fantasticky hrajícího Roberta Duvalla. Nakonec režisér Henry Hathaway převapil čistokrevnou akcí, kde jsem poprvé viděl takové pohledy z první osoby, a hlavně příšerně rozkmytanou kameru ze hřbetu koně. ()
Wayne je tlusťoch a věřit mu drsňáka lze každým snímkem méně a méně. Tady je alkáč a to mu jde naopak na výbornou. Problém je v dívčí postavě, které chcete poslat kulku už v prvních minutách téhle kovbojky a český dabing tomu vůbec nepomáhá. Zůstávají tak vedlejší role, které jsou super. Stejně tak souboje na kolty a krásná scenérie...to je ale sakra málo! ()
Nemůžete se považovat za fandu westernů a nevidět přitom Maršála. Tedy snímek, ze kterého americká westernová stár, herecky prkenný, leč na plátně drsný Wayne, vyprodukoval svého jediného Oskara. Jedná se o příběh prostě skvělý (hlavním motivem je odplata), o čemž nás ostatně přesvědčil i povedený remake, který je dokonalou kopií. Na rozdíl od něj, má Maršál tu smůlu, že nemá talentovanou Hailee. První půle je značně roztáhlá, postrádá spád a Kim, navíc s chlapeckým účesem, zkrátka neoslní. Jakmile se však vkročí na indiánské teritorium, je však jinak. Děj i tempo naberou na obrátkách a je radost se dívat. Co si však opravdu zaslouží vyzdvihnout jsou krajinné scenérie a jejich nasnímání. Závidím kameramanovi, že měl tu možnost. Stvořil skutečná plátna a pohádkovějšího a krajinně půvabnějšího úkrytu banditů, bez digi přispění, se zřejmě hned tak nedočkáme. ()
Westernová klasika, která si zaslouží pozornost i v jednadvacátém století. A to hlavně díky vynikajícím hlavním antihrdinům, které ztvrátnili kouzelně John Wayne a Kim Darby. Pro Waynea celkem netypická role, která si přímo křičela do světa po oprášení (hait to the Coens). 65 % ()
Ještě že jsem si u úvodních titulků říkal, jak krásně Coeni vystihli vizuál klasických westernů. No nic. Napsat že je Maršál deziluzivní film, je mírný eufemismus. Hlavní hrdina je věčně ožralý povaleč, který má sice kuráž a pečlivě skrývané měkké srdce, ale to je z kladných stránek osobnosti všechno. Většina ostatních postav je na tom ještě hůř. I tak je příběh z nějakého důvodu místy téměř laskavý. Tuším že hlavní podíl na tom má mladičká Kim Darby. V něčem se její role podobá typickým ženštinám z filmů Divokého západu, ale občas jsem si říkal, jestli ta opravdová kuráž v názvu nemluví o ní. Když už musel někdo z tohohle filmu dostat nezaslouženou Cenu akademie, tak to měla být ona. Vychvalovaná závěrečná přestřelka mě moc nenadchla, ale jako fanoušek Terminátora 2 jsem ocenil použití brokovnice nabíjené otáčením. ()
Jeden s těch nejlepších westernů o stárnoucím strážci zákona a mladé dívce toužící po spravedlnosti za smrt jejího otce. A s opravdu skvělým obsazením: legendární John Wayne, hvězdný Robert Duvall a nezapomenutelný Dennis Hopper. A těm zdárně sekunduje, ne li dokonce vede, mladá Kim Darby, která sice nepobrala tolik slávy jako mnozí další, ale zde je naprosto okouzlující mladá slečna, co si nenechá nic líbit a má odzbrojující a říznou vyřídilku. Film je sice přes dvě hodiny dlouhý, ale má spád, dobrou výpravu (tedy až na tehdejší umělou krev, dnešním okem jasně moc umělou a nevěrohodnou, ale i to má své kouzlo...), krásné a lákavé prostředí bohaté i pusté přírody s pozadím horských masivů, a na poměry westernu i mnoho dalších kvalit. Příjemně mě potěšila absence hry na city, nyní tak modernímu prvku. Například smrt otce a jakékoli rodinné oznamování, scény a truchlení, je zde rázně ale naprosto účelně přeskočeno. John Wayne si svého stárnoucího maršála zahrál skvěle, stejně jako Duvall svého prvotřídního fouňu (který se přeci jen blýskne dobrým světlem) La Boeulfa. Nejvíce ale zaujme Darby se svou Mattie Ross z okresku Yell. I když její herectví je místy trochu prkenné, má rozhodne své půvaby a kvality. Pokud netrpíte averzí k westernům, tenhle kousek vás jistě potěší alespoň skoro tak, jak potěšil mě. Takovéto kousky totiž dokáží vtisknout divákovi trochu toho sentimentu a tužby po dobrodružství z divokého západu. Dodatek: Osobně se těším a jsem velice zvědavý, jak Coenovi zvládli po jedenačtyřiceti letech remake tohoto kousku. ()
Coenovic verze z roku 2010 se mi moc líbila. J. Bridges zahrál opileckého federála ve velkém stylu, ale J. Wayne v původní verzi to zahrál také opravdu dokonale a po zásluze se i dočkal Oscara. Netvrdím, že jde o westernovou klasiku, ale mně se příběh dívky o cestě za pomstou líbil, užil jsem si Waynea a divák určitě pozná i R. Duvalla (možná nepozná mladičkého D. Hoppera). ()
Průměrný western, který je zřejmě uměle přeceňovaný. ()
Související novinky
Ben Affleck zpátky u režie
Herec, režisér a oscarový scenárista Ben Affleck (Město, Argo) se po čtyřech letech vrátí za kameru. Napíše a natočí snímek The Big Goodbye, jenž bude vyprávět o pozadí vzniku snímku Čínská čtvrť… (více)
Poslední jízda Johna Waynea
\"Více jak půlstoletí byl John Wayne světem považován za symbol Ameriky jak v morálních standardech, tak ve věcech moudrosti naší společnosti,\" řekl o Johnovi na jeho pohřbu Frank Sinatra a s tím… (více)
Původní True Grit i remake jsou si vlastně překvapivě podobné ve svých nedostatcích. I když se Coeni pokusily zahustit projížďku po rezervaci Cogburnovým neustálým žvaněním (ve stylu lovce odměn Conwaye Twilla z Jarmuschova Dead Mana) a LaBoeufovým odpojováním a zase připojováním (což ale působí ve srovnáním s verzí z r. 1969, v níž se nic takového neděje, trochu otravně), stále jsou oba filmy kompozičně nevyrovnané a sázejí na postavy, že vyváží hlušší místa. Což je v obou případech poměrně úspěšný tah. A to i přes diametrální rozdíly mezi filmy v tom, jak v nich postavy fungují. Hathawayův snímek je velmi tradiční western, což znamená, že už ve své době se víc než co jiného jen ohlíží zpět. John Wayne je tu prostě John Wayne (jen maličko opilejší, ale pistolníka-opilce si chtěl zahrát už deset let předtím v Rio Bravu, kde tu roli nakonec dostal Dean Martin), ale těžko se dá předpokládat, že by po něm diváci očekávali nebo chtěli něco jiného. Všichni ostatní, včetně Mattie obíhají jako satelity kolem Wayna. A za zmínku stojí i to, že Hathawayova rezervace zdaleka není tak pusté a nehostinné místo jako ta Coenovic, je tu k mání domácí strava, lékařské ošetření a lze se tu nechat i oholit. Vůbec práce s krajinou je ve filmech takřka opačná – Hathawayovy březové háje a zelené louky pokračují ve Fordově a Mannově tradici význačnosti krajiny a prostoru, i když nijak originálně a poměrně sterilně. Coeni oproti tomu pracují spíš s mizanscénou než krajinou, ve tmě, sněhu a skaliscích vždy jde hlavně o postavy._____________ O Coenovské verzi by se dalo říct, že kombinuje tradiční pozici původního filmu, ovšem vědomé si revizionistických westernů, s jejich (možná čím dál tím méně) indie poetikou (což True Grit /2010/ v některých ohledech přibližuje zmíněnému Mrtvýmu muži). Jejich postavy jsou navzájem daleko víc rovnocenné a jsou také daleko vyhraněnějšími individualitami. Staví se proti sobě s větším zaujetím, proti vlastně jen přátelskému škádlení u Hathawaye (proto i LaBoueufovi „odchody“). A ano, jsou také hrubější, drsnější, špinavější a „zlejší“ (a jestli Bridgesův Cogburn připomíná nějakou Waynovu postavu, pak je to Ethan Edwards z The Searchers, kdyby se ovšem dal na chlast)._____________Pozoruhodné jsou dva momenty, ve kterých je film z r. ´69 znepokojivější respektive bizarnější než jeho remake (a ne že by se Coeni o bizarnost nesnažili – už od návštěvy pohřebního ústavy a proti originálu zdůrazněného ponouknutí k líbání mrtvého otce). Tím prvním je popravu ve Fort Smith, která nezačíná kajícným proslovem jednoho z popravených, ale takřka radostným zpěvem náboženské písně shromážděnými diváky. Samotná exekuce je potom posunutá o jeden malý detail, kdy místo rychlého zlomení vazů všech odsouzenců jeden z nich ještě chvíli třepe nohama, což Mattie doprovodí povzdechem. Tím druhým je výrazně odlišný závěr, přičemž říkám rovnou, že ten Coenovský považuji za horší a banálnější (jako ostatně celý voice-over vypravěčky který k němu směřuje). V závěru původní True Grit se totiž Mattie loučí s Roosterem u Rossovic rodinného hřbitova, kde mu líčí, kde bude kdo z jejích sourozenců a jí samé ležet, a kde by chtěla nechat spočinout i Roostera. Cogburn je tímto fatalismem mladé dívky zneklidněn a odvětí, že zatím se do hrobu nechystá, aby vzápětí odjel na novém koni, s furiantským skokem přes ohradu na důkaz svého mládí._____________Vcelku se dá říct, že oba filmy jsou lehce nadprůměrnými zástupci svých odnoží žánru. True Grit /1969/ je konzervativním a neinovativním pokračovatelem Fordových filmů s Waynem v době, kdy už režiséři jako Peckinpah nebo Leone (zcela rozdílným způsobem) posunuli western někam jinam. True Grit /2010/ je jedním z těch několika málo, ale zase pravidelně se objevujících pohrobků, kterými je western jako mrtvý žánr obdařen. A jeden z těch lepších (ovšem pro mě osobně nedosahuje nostalgických kvalit, plynoucích ze žánrové čistoty, Costnerovy Open Range). () (méně) (více)