Hoši z Brazílie

Hochy z Brazílie jsem viděl – myslím – třikrát, a to pokaždé s odstupem zhruba deseti let. Poprvé mě ten film uhranul jako chlapce (a spolu s ním i knížka) jako skvěle vystavěný thriller s nadčasovou, etickou výzvou k jednomu každému divákovi, podruhé mě oslovil neméně silně: vracel jsem se ke známému příběhu se známým poselstvím a utvrzoval jsem se o správnosti své nastoupené cesty. Nyní, potřetí, jsem už nezažil původní úžas. Skvělý utopický snímek o naklonovaném Hitlerovi promítaný na plátno nového tisíciletí působí již poněkud naivně: dnešek si rodí své hitlery bez pomoci genetiky a naivní, hloupoučcí lidičkové si je volí do parlamentů, ba jim svěřují prezidentské funkce. Nepochybuji však, že kdybych tento snímek viděl dnes poprvé, nadchl by mě jako tenkrát poprvé. (07.05.2017)

Jestli mi něco fakt vadí, tak britští a američtí herci pokoušející se o německý přízvuk. Máloco je trapnější a hloupější. Hrozný zlozvyk. Celý film je také poněkud zbytečně doslovný a lehce předvídatelný, ačkoliv ta myšlenka vůbec není špatná a neoriginální. Naopak! Jenže mám dojem, že režisér ani scenárista se zrovna nepřetrhli, aby z tohoto zajímavého námětu vydolovali něco hlubšího. Zůstali stát na půl cesty. No spíš se ani nerozjeli. ___ Laurence Olivier mi vyloženě vadil. Přitom ve Slídilovi (1972) byl perfektní. Z části to bude tím jeho hraným přízvukem, to zkrátka nedokážu překousnout. Velká škoda. A jak se všichni rozplývají nad tím, jak Gregory Peck bravurně ztvárnil zrůdného Mengeleho? Vůbec. Strach z něj nešel, jeho postava (stejně jako i všechny ostatní) byla bohužel naprosto nerozvinutá, bez hloubky. A v postavě Jamese Masona jsem neviděl odporného nacistu, ale Jamese Masona... Ten námět je bezpochyby nadmíru zajímavý, ale tady hodnotíme film, ne to, jak je myšlenka klonování děsivá! A film je bohužel dokonale průměrný. Jediným skutečně zvládnutým momentem je jedna nedůležitá scéna, která se odehrává kdesi ve Skandinávii na obří přehradě. A to o něčem vypovídá. (09.04.2010)

Nenechte se zmást názvem snímku. Nejedná se o snímek z fotbalového prostředí pojednávající o „klukách opálených„ z Copacabanské pláže rozdávající fotbalovou krásu. Tady se tvrdí jiná muzika. Nehoní se balon po pláži s cílem skórovat do branky, nýbrž úkolem je sejmout během 2+1/2 roku devadesátčtyři 65-ti letých otců. Franklin J. Schaffner rozehrává na motivy Iry Levina velmi působivou podívanou se stále aktuálnější myšlenkou a to sice lidským klonováním. Pro plné vychutnání si snímku však člověk musí přistoupit na skutečnost, že je to FIKCE, jinak se může stát, že znechucen po 20 min vysouvá disk. „ Hráče „ pro tuto podívanou nemohl vybrat lepší. Ať už se jedná o Laurence Oliviera ( coby Ezru Liebermana – lovce nacistů) , tak především netradičně v záporné roli sympaťáka Gregory Pecka (coby protivníka z katogorie největších – doktora Josefa Mengeleho). K tomu jim doprovod ( nutno podotknout, že vskutku zdařile) mýchá Jery Goldsmith. * ubírám za skutečnost, že k takovýmto typům snímků neodmyslitelně patří němčina a pro těch pár případů, kdy zdravý rozum jde stranou ( viz dobrovolné zavření dobrmanů do vedlejší místnosti aj..) , přesto VELMI působivých 89%. Pro takovéto typy snímků JÁ měl, mám a budu vždy mít slabost. p.s. představa 94-ti Adolfů volně se po matičce zemi pohybujících a zlo v nich postupně klíčících je vskutku hrůzu nahánějící.... (21.02.2011)

Protože starší filmy nijak aktivně nesleduji, jméno režiséra mi nic neříkalo. O to víc jsme byl překvapen jeho filmografií, kam se řadí takové klasiky jako Motýlek, Generál Patton nebo Planeta opic. Schaffner je bezesporu „actors director“ a Hoši z Brazílie to jen potvrzují. Herecký ansámbl je skutečně ohromný a plný charismatických herců. Paradoxně mě ale nejvíc potěšil Guttenberg v jedné ze svých prvních filmových rolí a mladá Rosemary Harris (neboli teta May z Raimiho Spider-Manů). Co se děje týče, tak divák zůstává tzv. ve stínu, protože od začátku neví, co mají nacisti za lubem. Zabít pečlivě zvolených 94 mužů starších 65 let do dvou a půl let? Co je to za plán? Vždyť vůbec nedává smysl. Jakmile se ale o plánu dozví lovec nacistů Laurence Olivier a vydá se mu přijít na kloub, rozplétá se před námi klubko tajemství. Dodal bych snad jen, že rozuzlení je opravdu šokující. (09.02.2024)

Kolegové z války, úkol, který před sebou máte je nejdůležitější operací, jaké se organizace KAMERADES kdy zúčastnila......“ Memento stvoření nového A.Hitlera u mě není na pořadu dne. Možná tenkrát v roce 1978, ale to je vlastně důvod, proč nemám rád starý filmy. A nezachrání ani fantasticky fanatický G.Peck. Já mám dneska prostě jiný starosti (což není problém filmu, ale můj). Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci se seznámit s pohlaváry ,,SS“. 2.) Uvažuji o stěhování do Paraguaye. 3.) Nevím, kdo je podle Mengeleho ,,největší muž dějin“. 4.) Přemýšlím o nějakém vynálezu. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (27.06.2010)