Lovci

Od doby Drsného Harryho se osamělý policista posunul k napudrovanému panákovi s dokonalou vizáží. Erik je normální chlap, v jehož existenci je možno věřit. I tento fakt přispívá k tomu, že se mi Lovci líbili, byť nejsou tou syrově drsnou severskou kriminálkou, na které se vždy ráda podívám. Lovci jsou spíše sondou do chování vidláků z maloměsta, kteří se ve svém vidláctví s chutí rochní. Banda primitivů je skvěle napsaná i zahraná, jejich jediný oponent Erik má co dělat, aby jim v obém stačil. (19.02.2022)

Komu se líbil Hon, bude se mu líbit i toto. Témata zločin a trest, vina a odpuštění. Když se jedinec postaví zlu jako jediný, obec ho nepodpoří a on sám proti všem prosadí spravedlnost. Lidstvo tyto příběhy potřebuje a proto je jich v umění spousta. Tenhle severský je dobře napsaný i zahraný a nepochybně vyvolá rozporuplné pocity ohledně efektivnosti nalézání práva a práce policejních složek obecně. Právo je prostě vždycky o kolo zpět za zločinem, nakonec sice zvítězí, ale pocit vítězství se stejně obvykle nedostaví... 75% (26.10.2014)

„Eriku, poslouchej mě. Nemáme tu závažný zločiny, na jaký byls zvyklej ze Stockholmu. Musíme tu mít dobrý vztahy s lidma a pracovat s nima.“ Ale vysvětlujte to tvrdohlavému poctivci, který se navíc do problémů řítí po hlavě…Erik se vrací z hlavního města do rodné hroudy skrz pohřeb otce. Rozhodne se v tomhle vidlákově zůstat a nastoupit do řad místní police. Divák si je však velmi rychle vědom, že společnost, do které se dostal, není zrovna plná raketových inženýrů. A počáteční vřelé úsměvy spolu s poplácáváním po zádech se mohou hodně rychle změnit, zvlášť, když se začne strkat nos do věcí, které byly dosud velkoryse tolerovány a přehlíženy. Čím víc Erik kope do vosího hnízda, tím víc je divák nervóznější. Prakticky všichni mu hází klacky pod nohy, přitvrzuje se a atmosféra houstne. Divákova zúčastněnost se navíc posiluje čím dál větším odporem vůči vidlákům, jakože těch 5 slizounů bylo naprosto přesných. Z konce se sice dle mého dalo vyždímat trochu víc, ale jinak spokojenost a solidní 4* navrch. (03.05.2020)

Tradične dobrý Lassgard, a to ho ešte predčil Jähkel - v kvalitnom chladnom severskom prostredí. Kriminálka s podmazom Pucciniho, to sa len tak nevidí. Napriek tomu, že sa vo filme zdala až príliš naivná a skorumpovaná miestna polícia a akési divné nepresvedčivé konania zákonodarcov, čo trocha uberá na presvedčivosti, film bol v celku pozerateľný. :) (10.06.2015)

Kdepak, nejvíc zla se odehrává v odlehlých vesnicích schovaných v lesích, jak se přesvědčí i zdejší hrdina Rolfa Lassgarda. Musím říct, že při úvodu jsem takový vývoj událostí nečekala - obzvlášť ten bleskový obrat co se týče bratra. Taky jsem nečekala pár hodně drsných scén. Je to napínavé a skandinávská příroda jako vždy impozantní. Škoda, že detektiv se dost často chová trochu jako idiot (furt leze sám, kam nemá, nechává se překvapit bandou buranů a pak se od nich nechá zmlátit a SPOILER jako sorry, ale ta zfušovaná práce s tím zpomaleným svědkem, to bylo jako co?KONEC SPOILERU), ale pořád je mu k dobru, že v té sebrance má alespoň nějaký smysl pro spravedlnost. Upřímně - kde sebrali takovou bandu "křupanů"? Například Tomme a ten jeho mezioční předěl? Nicméně co se týče severských krimi, které jsem já viděla, tak tahle je přece jen trochu jinačí. I přes brutalitu a lokace hlubokých lesů mi nepřijde tak strašně chladná a depresivní jako je ten druh, do kterého spadá např. Insomnie se Stellanem. Rolfa Lassgarda mám ráda pro jeho hromotluckou personu, a to jak ve svém projevu dokáže skloubit fyzickou sílu a částečně i jistou joudovitost, takže i zde se mi líbil. Jediné co, tak to mohlo být o takových dvacet minut kratší. (27.12.2016)