Přízraky v Benátkách

Zaujímavá kombinácia hororu a krimi, ktorá mi miestami pripomínala The Woman in Black. Zo všetkého najviac na A Haunting in Venice oceňujem netradičné prostredie hororového domu v Benátkach. Nič iné však veľmi vyzdvihnúť ani nemôžem. Nerád by som tvrdil, že by bolo vyšetrovanie nezáživné, ale všetky postavičky na šachovnici (s výnimkou možno Poirota) ma vôbec nezaujali. Aj keď ma finále prekvapilo a vraha sa mi odhaliť nepodarilo, necítil som žiaden veľký šok. Na všedný večer pri televízii (Disney+) úplne okej, ale za kino by som peniaze nedal. (24.11.2023)

Detektivky nejsou mým oblíbeným žánrem, obzvláště ne Poirot, ale jelikož jsem viděl předchozí dva, chtěl jsem si i třetí (pravděpodobně poslední) dát, zvláště když je v takovém pěkném balení na Disney+. Kamera je skutečně nádherná a zvláště začáteční imaxovsky roztažený průlet Benátkami skutečně stál za to. Posléze se začne rozprostírat wodunit příběh, v jehož odhalování jsem nikdy nebyl extra dobrý a další variace na to mě v ničem neobohatila. Kenneth Branagh je pořád výborný Poirot a zároveň režisér, má tuhle látku rád, ovšem tématicky mě bavila více pompéznější a dražší Smrt na Nilu. Nyní Disney seškrtal rozpočet (a vybral méně známější herce), což stejně nestačilo na pokrytí nákladů, takže otázka jestli se dalšího příběhu dočkáme. (10.01.2024)

Branagh pokračuje ve stále stejné, genericky odvyprávěné detektivce, která je jak přes kopírák k té předešlé. Jen místo prosluněné delty Nilu s často přespříliš digitálními Pyramidami, tady máme tajuplné Benátky, konkrétně gotický dům plný zvláštních zvuků a nevyřčených tajemství. Ani jeden moment není ničím ozvláštněný, ani jeden záběr a sled událostí není nepředvídatelný. Alespoň má tahle bryskně odvyprávěná báchorka s pár rádoby hororovými momenty a obstojnou výpravou docela slušnou (rozuměj krátkou) stopáž. (16.02.2024)

Přiznám se, že Orient expres mě příliš nepřesvědčil, ale Smrt na Nilu jsem Branaghovi sežral i s navijákem. Chytrou práci s příběhem a návratnými motivy nezastínila ani spousta pastelového digitálního bordelu. U Přízraků v Benátkách byl Branagh uměřenější a spolehl se na tradičnější obrazové prostředky, které samy o sobě mohou chytřejšímu divákovi neznalému předlohy sloužit jako vodítko k vyřešení případu a které zároveň osvědčily svou účinnost na starších duchařských příbězích: podhledy, nadhledy, close upy, vychýlení rámu a rybí oka. Zkrátka všechny ty věci, které deformují prostor a budují tak strach, nejistotu, pocit vykloubenosti reality. A všechno to se do Christiina mixu gotického románu a detektivky perfektně hodí. Tu pátou hvězdu nedám snad jen proto, že je tohle drama příliš komorní, abych se k němu měl chuť vracet, a taky proto, že v samotném finále už to režisérovi s nadpřirozenem až příliš ujelo. Je jedno, zda jde o svět Sherlocka Holmese v Psovi baskervillském nebo o svět slavného kníratého Frantíka, ale existuje nezpochybnitelná jistota, které by se všichni adaptátoři měli v těchto fikčních světech držet: je v pořádku znejistit nejslavnější vyznavače racionality v samotném jádru jejich přesvědčení, ale na konci příběhu musí následovat obnovení racionálního řádu; nezpochybnitelné poznání, že svět je postavený na zákonitostech, které lze logicky dokázat. Přesto všechno: klobouk dolů, monsignore Poirot. (03.11.2023)

Klasické „baf -> lek“ se zas až tak často nekoná, takže film přežijí i slabší povahy. Z určitého úhlu pohledu se jedná o „komorní divadelní detektivní představení“ podobné, jako byla Vražda v orient expresu či Smrt na Nilu. Schéma jedna lokace (vlak, loď a nyní jedna budova), podezřelá úmrtí a nejchytřejší detektiv, se zde opakuje. V tomto ohledu nečekejte nic převratného. Nyní je to okořeněno trochou duchařiny, okultismem a lokací, kde se pocit historických reálií prakticky nemusí navozovat. Benátky, jsou totiž polorozpadlé neustále.  Pozor spoiler:  🇮🇹🚢👩🕵️‍♂️🚢🏟️🎭👩🏼‍🎤😢🫖🕵️‍♂️🏟️🚢🧙‍♀️🔮🪟👻😱👨‍👦👩🏼‍🎤😱🕵️‍♂️🤔👻🧙‍♀️⚰😱🚪🔪🤷‍♂️⚰️🚪🕵️‍♂️🤯🤔👦🕵️‍♂️ (20.09.2023)