Oněgin

Alexandr Sergejevič Puškin patří k mým nejoblíbenějším autorům, potažmo i samotný romantismus v literatuře všeobecně, a tak jsem byl opravdu velmi zvědav na toto "zlato rodiny Fiennesových" !! Obavy byly na místě, protože (nejen) filmové zpracování i samotné uchopení ruské látky vždy platilo za ty nejsložitější úkoly filmařů, tím spíše v rukou zahraničních tvůrců.. Samozřejmě se mi hned vybavily vzpomínky na přes všechnu jeho tvůrčí invenci neuvěřitelně zpackané, podotýkám čerstvé, zpracování Tolstého, byť on sám je samozřejmě už zástupcem relismu, Anny Kareniny rovněž britským režisérem Joem Wrightem !! Především díky neuvěřitelně skvělé práci kameramanského matadora Remiho Adefarasina Martha Fiennes ždíme z Puškinovy předlohy veškerou poetičnost tak mocně, až se z těch obrazů skutečně tají dech, faktem zůstává, že samotný se choulí v koutě, což však výsledný až impresionisticky nečekaný dojem ještě zesiluje.. Atmosféru carského Ruska nehledejte, ta je prostě zabita britským pohledem na téma, leč ve výsledku jde nejen o skvostný debut Ralphovy mladší sestry Marthy, ale i mimořádně zdařilý snímek.. [ Dabing 7/10 ] Jitka Ježková zaslouží absolutorium, nejsem si však jistý, kde se stala chyba při doslovnosti překladu zejména těch provařených dopisů.. (08.07.2013)

POvedená adaptace, která svým obrazovým pojetím celkově umocňuje a dokresluje Puškinovo dílo (výběr exteriéru, nasvícení scén a jejich atmosféra jsou naprosto v duchu romantismu). Ralph Fiennes opět dokazuje, že je PAN HEREC- neznám nikoho dalšího, kdo by uměl tak dokonale vše vyjádřit jen očima (ten jeho kukuč prostě miluju :)). (23.01.2010)

Na tuhle klasiku asi nikdy nebudu. Nemám rád dobu, ve které se odehrává, ani odpornou smetánkovskou kulturu té doby. A předlohu neznám, ale umím si představit, že by se celá stopáž dala rozumně srazit na 30-ti minutový snímek a přitom bychom nepřišli o nic důležitého.. Po skončení utahaného filmu mám pocit, že se za celou dobu vlastně stalo celkem prd. Ale za Fienese a Oněginův posměšný a znuděný postoj k tehdejší společnosti dávám alespoň jednu. (24.02.2014)

Ralph Fiennes je prostě sekáč. O tom, že Oněgin je klasika světové literatury není pochyb, ovšem převést ho na plátno je úplně jiná věc. "Pomalu se vlekoucí" a "strhující" nemusí být vždycky protimluv. Liv Tyler podala životní výkon, nikdy bych to do ní neřekl. Scéna v altánku a závěrečný rozhovor jsou majstrštyky. Jedinou výtku mám asi že ten film vůbec není "ruský". Je mi to ale vlastně jedno. 90% (17.11.2015)

Staré ruské reálie v tomto spracovaní vidím tak napoly. Na jednej strane pochmúrno, zima, prázdnota šľachty, nudný život, na druhej strane tu je vidieť anglické správanie, prehnane spomalený film, listy v angličtine, neruské tváre. Chcel som vidieť najnovšie spracovanie tohto príbehu, už na začiatku som sa toho obával, keďže sa toho nechytili Rusi, no a výsledok je taký, že to bola veľká nuda, kde sa toho veľa neudialo. V Oneginovi som sa miestami videl. Môj pohľad na to, čo sa pokladá za vznešené, čo je hlavný prúd, je tiež prázdny, tiež som si nechal takpovediac ujsť ženy, ktoré sa mi páčili, lebo som si nahováral, že s nimi nemôžem byť, akurát tu to bolo prehnané a zbytočné. Pri scéne so streľbou, som si hovoril, prečo ho len neporanil a rovno zabil, to bol taký zlý strelec alebo si chcel zachrániť život, či ubrániť divnú česť? Neviem, no koniec, kde zostal sám, bol taký poetický a smutný. Čiže film vás prinúti rozmýšľať, najmä tými listami vás nenechá chladnými. Ako je to verná adaptácia knihy neviem, pokiaľ je však kniha takáto, asi by som sa do jej čítania nepúšťal, lebo depresie mi nie sú potrebné, ale ruských autorov chápem, že písali aj takéto príbehy, ktoré zaujmú skôr svojou hĺbkou myšlienok, než dejom. (24.11.2012)