Nevinné tahy

No, takže nakonec se rozepíšu trochu víc... vedle vynikajícího Kingsleyho a ucházejícího dětského herectví mají Nevinné tahy ještě pár kladů, které samozřejmě vůbec nesouvisí s šachem. Josh během filmu prohlásí naprosto dokonalou větu: "Možná není nejlepší být nejlepší". V tom nakonec spočívá hlavní přínos filmu. Pokud se chlapec rozhodne využít svého talentu, čeká ho předčasný konec dětství, k němuž má stále silný vztah, což je lehce znázorněno nejen motivem hraček. Jediný, kdo to pochopitelně chápe, je jeho matka, přirozeně se toho bojí, a proto ignoruje bojovnou snahu mužských postav kolem Joshe. Mužské postavy jsou tu vlastně největší záporák, protože ve své ješitnosti tlačí Joshe do něčeho, na co zatím není připraven. Film by logicky měl skončit hodně krutě, ale vzhledem k tomu, že primárně jde o rodinné biografické drama, jisté zjemnění chápu, i když Waitzkin to měl během svého vzestupu rozhodně těžší. Také adorace Fishera není úplně na místě, protože ačkoli šlo o vynikajícího a vynalézavého šachistu, jako člověk zrovna za moc nestál a svými arogantními požadavky ohledně pravidel a následnými rasistickými, xenofobními a dokonce antisemitskými výroky oprávněně naštval celou Ameriku. Nicméně film alespoň mile naznačuje, že škvelý hráč šachu může být jinak naprostý kretén. Teď se ale musím dostat k hlavnímu tématu filmu, k němuž přistupuje neuvěřitelně diletantsky. Vlastně jediné dvě věci, kde film diváka lacině neoblbuje, jsou pravdivá prohlášení o chybných výpadech dámy a také o zbytečnosti bleskových partií v parku nebo turnajů ve švýcarském stylu, které s vážným šachem opravdu nic společného nemají. Jinak se tu na šachovnici vždycky dějí naprosté hovadiny, od srandovních lapsů scénáře ("Máš tu kombinaci na mat čtvrtým tahem." - "Jezdec na c8" - "Výborně, máš deset mistrovských bodů" = kde se sakra ztratila ta čtyřtahová kombinace?) až po povrchní dramatizování jako ústupek neznalému divákovi - ve finální partii Josh nejprve přijde naprosto hloupě o dámu, pak ji pro změnu sebere soupeři ještě díky hloupější chybě, ale to nevadí, protože následně uvidí DVANÁCTITAHOVOU kombinaci k vítězství. Opravdu nevím, proč je takový problém alespoň povrchně dodržovat jisté principy šachové hry - navíc partie Waitzkina byly přece zapisovány a tvůrci je mohli na plátně přehrát. V jistém smyslu to chápu - šach je nesmírně napínavá a fascinující hra, ale bohužel jen pro ty, kteří ji ovládají, protože její krása se neodehrává na šachovnici, ale v hlavách hráče nebo diváka, který počítá budoucí tahy. Explicitní dramatizace je tedy pochopitelná a nepochybně rozšiřuje diváckou základnu, ale pro (dokonce i okrajově) zasvěceného diváka nemá nejmenší šanci obhájit sama sebe. Nicméně - a to platí pořád - pokud s šachem nic společného nemáte a ani nechcete, přičtěte si k mému hodnocení minimálně jednu hvězdu. 60% (23.02.2013)

Za mě klasický film z 90tých let, který lákal na "velkolepost", na snahu zaujmout, ukázat americké domácí prostředí a celé je to hlavně založené na takových těch dialozích a výrazech ve tvářích, které mám opravdu z devadesátek, zafixované. Mě to přišlo jako totální fraška. A hlavní hrdina mi přišel jako namistrovanej malej kluk, který tam jen sem tam pobíhal, hýbal šachovýma figurkama a naučil se koukat tak, že všechny zaujal. Tenhle film není pro mě - asi jako Armaggedon. Ale věřím tomu, že kdybych ho viděla ještě v době vzniku - tak by mě to třeba ohromila - asi jako Armaggedon :D :D Ale s odstupem 20ti let je to pro mě sračka :D :D (09.04.2017)

Príjemný film, na ktorý sa dobre pozerá. Mám rád šach, preto ma vo filme zaujali hlavne tie scény, ktoré sa venujú tejto kráľovskej hre. Po dramatickej stránke boli veľmi dobre spracované a zaujímavé. Miesta mimo šachovnice síce už také dobré neboli - trochu mdlé, ale našťastie to aspoň trochu dorovnával sympatický chalanisko a jeho herecký prejav. Myslím, že ten, kto má rád šachy bude spokojný. 70/100 (02.04.2017)

Najlepší film zo šachového prostredia, aký som videl. Svet šachovej hry podaný tak znalcom ako aj neznalcom cez príbeh mladého šampióna Josha Waitzkina. Paradoxne jediný, kto mi prekážal v tomto príbehu bol malý Josh, ktorý mi miestami pripadal trošičku retardovane. A možno za všetko môže len slovenský dabing, ktorý často býva kameňom úrazu. Na druhú stranu musím vyzdvihnúť Bena Kingsleyho a Laurenca Fishburnea, ktorí oživovali tento snímok. Pozitívne hodnotím zábery zo života skutočnej legendy Bobbyho Fischera. Šach mat. (06.02.2008)

Nevinné tahy jsou nevinný komorní film, který si zalíbí ti, kteří alespoň jednou zkusili šachy, ale na druhou stranu je nikdy nehráli závodně (kvůli chybám v různých polohách figurek). Tématicky vyhraněný stejně skvěle jako třeba "X+Y" o matematice a proto nepotřebuje mít ani pořádný scénář, protože světem šachů proplouvá pomalu, beztrestně a stejně dokáže zaujmout. Nejkrásnější na tom je střet naprosto odlišných názorů, proč hrát bleskovky, přemýšlet nebo chodit na ryby, ale nakonec má každý svou pravdu, která je pro dítě a jeho dětství podstatná. Příjemným překvapením byly závěrečné titulky. Joshua se nakonec nestal ani velmistrem, ale tento film vypovídá leccos o talentu, tvrdé práci a chuti do hry, a to nejen v šachách. (04.12.2016)