Kapò
Kapò
Režie:
Gillo PontecorvoKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Carlo RustichelliHrají:
Susan Strasberg, Laurent Terzieff, Emmanuelle Riva, Didi Perego, Paola Pitagora, Gianni Garko, Graziella Galvani, Dragomir Felba, Bruno ScipioniObsahy(2)
Čtrnáctiletá Edith (Susan Strasberg) a její rodiče jsou Židé žijící v Paříži. Náhle jsou posláni do koncentračního tábora, kde rodiče umírají. Edith se podaří přežít, když jí doktor koncentračního tábora změní jméno a dá jí nežidovskou identitu. Z naivní Edith se tak postupně stává bezskrupulní Nichol, která neváhá prodávat své tělo dozorcům za trochu jídla navíc. Nakonec je povýšena do pozice kápa, osoby, která nevybíravým způsobem velí svým bývalým spoluvězňům. Když jsou v táboře internováni ruští zajatci v čele s pohledným Sašou, dochází k osudnému střetnutí. (KmK)
(více)Recenze (18)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Síla, hrůza, děs! Zabij nebo budeš zabit! V živé paměti mám dodnes ještě některé opravdu silné scény jako deportace do tábora, smrt Editiných rodičů, Sašův trest u plotu s elektrikou nebo závěrečné affrancamento. Jeden z nej filmů v tomto žánru bez debat. Snad se časem rozepíši ještě víc, teď jsem bohužel trošku omezen časem:-( Podobné filmy: Útěk ze Sobiboru, Život je krásný, Schindlerův seznam a hromada dalších i třeba československých. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Žádný pán tvorstva, člověk je pouho pouhé zvíře, možná trochu vyvinutější, ale nic víc a nikdy ani nebude. ()
Pontecorvo vytvoril politicky korektnú drámu z nacistického tábora, kde je základným heslom prežiť. Práve táto základná myšlienka je maximalisticky rozobraná na postave hlavnej hrdinky. Židovka Edith (výborná Susan Strasberg ) rýchlo pochopí, čo všetko musí urobiť, aby si zachránila holý život a jej dvojročná cesta otvára otázky hrdinstva a zbalebosti. Práve tento prerod, keď sa z nej stáva kápo je veľmi silnou ukážkou herectva. Vačší problém mám zo záverom filmu posobiacim až epicky zbytočným a umelecky samoľúbym. ()
Moje první setkání s Gillem Pontecorvem a hned taková nakládačka. Bylo strhující vidět proměnu hodné studentky klavíru Edith v kápa pracovního tábora Nicole, která pro kus jídla a lepšího zacházení byla schopna udělat skoro cokoliv. Když už je slyšet dunění spojeneckých děl, plánuje si Nicole budoucnost s ruským zajatcem Sašou. Ovšem zjištění, že pro ni už žádná budoucnost není, to bylo mimořádně tvrdé. Celková atmosféra filmu je velmi skličující, asi proto, že je dost blízko realitě... ()
První italský film zabývající se deportací židů, koncentračními tábory a fenoménem Kápa - nadřazené funkce hlídače koncentračního tábora, požívajícího výhod a privilegií, vybíraného z řad internovaných židů, promyšlený způsob nacistů, jak rozbít židovské semknutí a solidaritu uvnitř táborů. Mladá židovka je společně s rodiči deportovaná ve věku, kdy jí a ostatním dětem společně se starci bezprostředně hrozí okamžitá likvidace. Shodou náhod, které ji prozatím zachraňují, se postupně mění v cynickou zrůdu s ambicí přežít za každou cenu a brzy se dostává do pozice Kápa ženského tábora. Po citovém vzplanutí k vězni si začíná uvědomovat svůj omyl a odcizení se ostatním. Nakonec obětuje pro spoluvězně svůj život, když se stane hlavním článkem v připravovaném útěku. Pontecorvova zkušenost s dokumentárním filmem se zde odráží v důrazu na autentičnost zobrazení deportace a utrpení v koncentračních táborech. Zasazení milostné zápletky do děje však podle očekávání spouští, jako u mnoha jiných filmů zabývající se otázkou holokaustu, diskuzi o přiměřenosti estetizace lidského-židovského utrpení a nacistických katů. ()
Dosti rozporuplné a podivné. Edith nevypadala na 14 a už vůbec ne nevinně, tady vidím první zádrhel. Takže její přerod v kápovskou mrchu se v mých očích nekonal. Vypočítavá se mi zdála od samého začátku, nevím proč. Její vzplanutí k vězni taky působilo dosti uměle, možná to byl účel, nevím. Každopádně si u mě sympatie nevybudovala po celou dobu filmu, zdála se mi nedůvěryhodná. Film proto hodnotím jako slabý průměr. Byla-li to rafinovanost tvůrců, pak tedy byla hodně krutá. Pro mě byl film zkrátka hodně nesrozumitelný. ()
Začátek a první půle naprosto zdrcující, působící až dokumentárně, Susan Strasberg naprosto přesvědčivá. Druhá půle mírně slabší, zpodobnění sovětských vojenských zajatců trochu romantizované, konec opět drtivý. Celkově silný a působivý film. Opět musím podotknout, že byla doba ve filmu, která válce nepřipisoval žádnou atraktivitu, kdy filmy byly opravdu protiválečné. ()
Zdrcující snímek, který mě strhl svou syrovostí. Hlavní nosnou myšlenkou je, jak dalece jsme schopni podupat svou hrdost, zpronevěřit se morálním principům, výměnou za záchranu života. Trochu se mi nezdál, poměrně volný pohyb ruských zajatců a romantická linka (asi proto ty čtyři hvězdy), ovšem ve srovnání s Colette je to jako ,,Nebe a Dudy" . Závěr je krutý. Velmi působivý protiválečný film, patří mezi ty nejlepší. ()
9/10 Alzir navnadil, takze jsem si Kapa nemohl nechat ujit a dobre jsem udelal. Hudba je nastesti jen na zacatku a masakroznim konci, takze Pontecorvo uroci sva dokumentaristicka maxima a na pribehu, co strci do kapsy lecjakeho Svindlera ukazuje pravou tvar cloveka. K dokonalosti chybi zasek tesne pred klimaxem, kdy se zacinaji postavy moc rozkecavat, aby ziskaly psychologickou hloubku a pridaly na gradaci - bohuzel to funguje presne obracene a ten masakr je moc klasicky a umelecky, kazdopadne celek stoji 100% za videni. ()
SS-man Karel strhává umírající Židovce Edith, recitující z Šemy verše "Slyš Jisraeli! Hospodin, Bůh náš, Hospodin jeden jest", z kápovského kabátu nacistické insignie. Mladá Edith odchází z hodiny klavíru, skotačí po pařížských ulicích a netuší, co jí přinesou další dny jejího života. Jen těžko se lze na tento příběh dívat a nedomýšlet si, co může člověk dělat na jejím místě. A může si to vůbec domýšlet, když prožil nejsnadnější a nejpohodlnější období, které tato planeta dosud nabídla? Film nabízí dvě možnosti: její cestu a cestu solidarity, třetí je cesta pana Theodora Mundstocka: za dráty se nedostat. Dostat se za ně znamená postupně přijít o svou minulost, a tím o sebe sama, a ztratit svou budoucnost, a tím sebe sama na druhou... Jorge Luis Borges ve své brilantní krátké povídce Jih (Sud) říká, že člověk by měl zemřít, když je klidný, spokojený a možná i šťastný. Byla taková i Edith? ()
ocenenia : MFF Mar del Plata 1961 - Najlepšia herečka (Susan Strasberg) ◘◘◘◘ Oscar 1961 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Film Kápo je ukázkovým příkladem promrhaného potenciálu. Gillo Pontecorvo byl sám židovského původu, a ač byl též přinucen udělat ústupky ve vývoji příběhu, tak zcela zbytečně setrvává v patetických gestech, jež jsou pro charakter výpovědi spíše kontraproduktivní a nepřesvědčivá. A mlaskat obdivem nad filmem jen proto, že se to pro hrůzu koncentračních táborů očekává, nemíním. Ač jsou obrazy Aleksandara Sekuloviće, jemuž pomáhali Goffredo Bellisario a Marcello Gatti, esteticky lahodné. Přežít a prožívat peklo znamená vydolovat z hloubi duše to nejhorší, čeho je člověk schopen, což se sice deklaruje, ale nerealizuje. Zůstává romantizovaná naivita, gesta rozmáchlého patosu, často jdoucí proti přesvědčení jejich aktérů, a melodramatický škvár, jenž má vést k vykoupení. Gillo Pontecorvo sice káže tragédii, ale nedokáže ji přesvědčivě interpretovat. Hrdinkou tragédie pekla koncentračního tábora je Edith, neboli Nicole Niepas (křehká Susan Strasberg s hlasem Luiselly Visconti), naivnější židovské děvčátko, jejíž cesta do dospělosti vede přese popření své vlastní identity. Ale objeví se láska, nabízející vysvobození a vykoupení z vlastních hříchů. Na patos se přeci slavně umírá. Hlavní mužskou postavou je Saša (chrabrý Laurent Terzieff s hlasem Paola Ferrariho), sovětský válečný zajatec, který nemá předsudky vůči dívce, nahánějící přes svůj malý vzrůst obavy mezi vězeňkyněmi. Srdce si nedá poroučet. Z výraznějších rolí: sice idealistická, ale přesto přizpůsobivá a na konci také pitomá vězeňkyně Terese (Emmanuelle Riva s hlasem Liy Curci), první zachránkyně Edithiny naivnosti Sofia (Didi Perego), k Nicole v úloze kápa vlídný německý dozorce tábora Karl (Gianni Garko), nebo Nicolina zasvěcovatelka do funkce kápa (Annabella Besi). Film Kápo umírá na patos, a je jedno, zda to Pontecorvo myslel dobře a že obrazy jsou skvostné a hutné. Kápa lze obdivovat pro epizody, ale nikoliv pro celek nebo ty hluché výkřiky srdceryvnosti. ()
18. Zlatý Glóbus za rok 1960 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Itálie ()
Vyborny film s dobrym scenarem. Kamera jen dokresluje uz tak hutnou atmosferu. Zaujme i vetsina hereckych hereckych vykonu. Nektere sceny jsou natolik silne, ze mam pocit, ze uz jsem to v detstvi musel videt. ()
Klasický film z koncentrančného tábora, v ktorom zo židovky stáva dozorkyňa, aby si tento omyl pod tlakom vzplanutia lásky nakoniec uvedomila, ale už je neskoro. Je tam pár vecí, ktoré mi nesedeli, ako to, že sa z mladunkého dievčaťa stáva prísna dozorkyňa (15-16-ročná). Myslím, že spoluväzenkyne by jej to dali spočítať. Škoda, že sa vzťahy medzi ženami takmer neriešili. Nevyzerá to potom ucelene. Záver, v ktorom si väzni kopú vlastný spoločný hrob a musia obetovať jedného pre záchranu mnohých je ale pôsobivý. ()
Film ukazuje, jak je v lidech zabíjena duše a emoce. Válka zabila duši a emoce v mnoha lidech. Dodnes bojujeme s těmito důsledky války. Z generace na generaci, z matky a otce na dítě se stále přenáší tyto vzorce chování a myšlení. K pochopení současnosti je nutné nejdříve pochopit minulost. ()