Hráč

Hráč, Griffin Mill jako hráč pohrávající si se svými scenáristy, Robert Altman jako režisér pohrávající si s komerčním filmem a my jako obecenstvo, od kterého se čeká, že se bude rozplýat blahem, když se průměrné dějové jádro obalí do pozlacené satiry na Hollywood. Odkazy na spoustu, více i méne známých, klasik jsou pěkné, a to nepočítám s tím, že jsem byl schopen je všechny vstřebat, zajímavá je také ambivalence pramenící z typicky hollywoodského příběhu plného hvězd a přitom i souběžné satiry a posmívání se tomuto konceptu. Nechci říct, že by byl film přímo plytký, ale hlavní trio pachatel-oběť-atmosféra nemá dostatečné napětí, dramatičnost filmu je poněkud umírněná. Pokud vám někdo řekne, že Hráč je skloubení kvalitního, umělecky hodnotného a zároveň i komerčního filmu, nebude až tak daleko od věci, ale mé pocity zůstávají spíše chladné... 7/10 (30.08.2012)

Tak kousavě satirický konec jsem ještě u žádného jiného filmu neviděl. Robert Altman se rozhodně nebál "střílet do vlastních řad". A při pohledu na vysoký počet cameo roliček slavných herců se evidentě ani ty největší hollywoodské hvězdy neostýchají zasmát sami sobě. Bruce Willis zachraňující s brokovnicí v ruce Julii Roberts před smrtí z plynové komory? Altman předběhl Soderbergha o celých dvanáct let! (19.07.2008)

konecne som sa odhodlal preskumat filmografiu roberta altmana a musim povedat, ze player je na zaciatok velmi slusny ulovok. rada hereckych megahviezd vo vacsich ci mensich rolickach mi pride ako zaujimava myslienka, pribeh osadeny do centra filmoveho diania s realnymi postavami je velmi vtipny a dobry napad. film ma pohodove tempo, aj napriek dlhsej stopazi nenudi a stale sa je na co pozerat. dialogy su taktiez trefne napisane. nemam viac co dodat, altman si ma ziskal na svoju stranu. (29.11.2007)

"Dobrý úspěšný film potřebuje mít napětí, smích, srdce a šťastný konec." Něco podobného řekne hlavní postava ke konci filmu. Tvůrci jakoby se do něj snažili dostat všechno, ale jen napůl. Komedie to rozhodně není a o napětí se taky mluvit nedá. Jako satirický pohled do zákulisí Hollywoodu s filmovými odkazy a se spoustou cameo roliček (ten film s Brucem chci vidět!) obstojí, ale do povedené pointy se táhne zatraceně dlouho. 60% (27.03.2012)

„Tady bych žít nemohl, mám alergii na štěstí“ Údajně až osmiminutový (hodinky jsem nesledoval) úvodní záběr v sobě shrnuje, co je třeba znát pro snazší orientaci během následujících dvou hodin. Shrnuje v sobě Hollywood, který nám Robert Altman představuje „full frontal“. Pravdy infikované lží, totiž faktem, že je nám sdělována skrze filmové médium, se dobírá za pomoci mnohovrstvého příběhu, jenž využívá pomrkávání na diváka stejně často jako nečekaných, až podlých kliček. Zpočátku mě film moc nebavil, přistupoval jsem k něm spíše coby k relaxační hře „poznej hvězdu“ (Robertsová s Willisem jsou stejně nejlepší), ale když začínalo být čím dál zřejmější, jak dobře promyšlenou partii s námi režisér rozehrává, řekl jsem si, že ho nenechám vyhrát tak snadno. Nemá valného významu rozplývat se zde nad jednotlivostmi (nájezd na Hitchcockovu fotku během thrillerově laděné scény, pan M…), když film zasází tu nejtvrdší podpásovku teprve jako celek. Vždyť i množství známých tváří svolných k účasti v něčem tak nepříjemně upřímném vypovídá cosi o hollywoodském pokrytectví. Bráno z opačné strany, Altman mohl spoléhat, že film s tak vysokým „stars ratingem“ nikdy nebude naprostou mizérií. Je to prostě film plný paradoxů, jehož obsah bych ani po zaangažování veškerých mluvnických schopností nedokázal shrnout do 25 slov a méně. Pátou hvězdičku si schovávám pro druhé zhlédnutí, kdy doufám objevím i toho Jacka Lemmona. :-) 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, lupuscanis (02.10.2010)