The Room
The Room
The Room
Režie:
Tommy WiseauScénář:
Tommy WiseauKamera:
Todd BarronHudba:
Mladen MilicevicHrají:
Tommy Wiseau, Juliette Danielle, Greg Sestero, Philip Haldiman, Carolyn Minnott, Robyn Paris, Mike Holmes, Kyle VogtObsahy(1)
V Česku a na Slovensku poměrně neznámé dílo si v zámoří získalo velkou pozornost publika a kultovní status. Je totiž obecně považováno za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny.
Hlavního hrdinu Johnnyho si vystřihl sám Wiseau. Johnny nadevše miluje svou nastávající ženu Lisu (Juliette Danielle). Ta je však s jejich vztahem stále méně spokojená a tak svede Johnnyho nejlepšího přítele Marka (Greg Sestero). Johnnymu se postupně hroutí svět, který se mu za posledních sedm let podařilo vybudovat.
Film přitahuje pozornost milovníků nepovedených snímků pro svůj až komický charakter, špatnou práci s herci a absurdní repliky postav. Wiseau je někdy označován za současného Eda Wooda. Promítání filmu se uskutečňuje za bouřlivých reakcí publika, které nahlas komentuje dění na plátně.
(L_O_U_S)
Recenze (492)
Pro některý filmy by tady měla bejt nějaká zvláštní kategorie hodnocení. Jako objektivně je to po všech stránkách naprostej odpad, ale já se od toho nemoh odtrhnout a hned druhej den jsem si to pustil znovu. Tommy Wiseau podal asi úplně nejhorší výkon, co jsem kdy ve filmu viděl. K tomu je navíc nutný připočítat, že mluví a vypadá jako úplnej dement. Ale on je ten film celkově něco naprosto neuvěřitelnýho. Asi po 3 minutách jde Tommy Wiseau souložit s tou svou snoubenkou a najednou k nim do postele skočí nějakej jejich soused, všichni se začnou mlátit polštářema a pak ten soused řekne, že by se na ně rád díval. Následuje několik souloží, při kterejch hraje nějaká neskutečně sračkózní hudba. Pak tam pořád chodí na návštěvu matka tý jeho snoubenky a vede tam rozhovory typu: "Asi umřu, mam rakovinu. - To nic neni. To už dneska uměj doktoři vyléčit. - Já vim. Jsem si jistá, že se brzy uzdravim." Když někdo navrhne, aby si zahráli fotbal (americkej), tak to znamená, že si 4 lidi asi na 4 metrech čtverečních začnou házet s míčem a vedou u toho úplně nesmyslný rozhovory. Pro milovníky špatnejch filmů naprostá must see záležitost. Kam se hrabe Ed Wood, Coleman Francis a další. Tohle je úplně jiná liga. Škoda, že Tommy Wiseau nic jinýho nenatočil. Fakt nevim, jestli dát 5 hvězd, nebo odpad. Kdyby to šlo, tak budu hlasovat pro to, aby se film posunul v žebříčku těch nejrozporuplnějších (i když teď je na pěknym 2. místě). No odpadů je tu asi trochu víc, takže dám 5 hvězd. Jinak flashová hra, o který se píše v zajímavostech, je taky nářez :-) ()
Pri pokuse nájsť v The Room nejakú logiku, systém a zmysel som sa dopátral k jedinému možnému riešeniu. Fabula rozpráva o Johnnym, zdanlivo všednom zamestnancovi banky, šťastne nažívajúcom so svojou snúbenicou Lisou. Pod rúškou naoko dokonalého amerického sna, ktorý má čoskoro spečatiť jeho pracovné povýšenie a svadba, sa však ukrýva príbeh ťažko psychicky chorého človeka, žijúceho v milostnom vzťahu silne patologického charakteru. Keď sa následne jeho perfektný svet začína rúcať, na povrch vychádza krutá pravda o ľuďoch okolo neho, do jedného egoistov, takmer bez výnimky zneužívajúcich jeho dobrosrdečnosť a naivitu. Pes je zakopaný v tom, že sujet pri prezentovaní príbehu preberá subjektívnu optiku Johnnyho. Výsledkom je tak emocionálne nabitá, strhujúca melodráma a obžaloba sebeckej a bezohľadnej modernej spoločnosti, ktorú však dokážu plne oceniť jedine ľudia trpiaci podobne závažným mentálnym postihnutím či chorobou, ako jej hlavný hrdina.____Pokiaľ by niekto ešte stále predsa pochyboval o neoddiskutovateľnom géniovi Tommy Wiseaua, dovolím si ako nezvratný dôkaz predložiť scénu, v ktorej Johnny náhle zmení tému konverzácie a položí svojmu najlepšiemu priateľovi Markovi tú jedinú podstatnú otázku: "Anyway, how's your sex life?" Zmienená pasáž nie je ničím menším než zrejme najlepšou interpretáciou, zhrnutím a paródiou freudizmu v celej histórii ľudstva. Už z toho dôvodu nemôžem ísť pod magických 100% (a film si s radosťou kedykoľvek zopakujem) ()
Po pravdě jsem viděl i tisíckrát horší sracky.. nad hloupostí filmu jsem se nesmál, spíš jen nad těma zajimavostma, který jsou tady napsaný..film kurvi jen sam Wiseau, kterej vůbec neumí hrát a spíš mi za něj bylo trapně, než abych se mu smál...přišel mi jako postiženej člověk a proto mi bylo i lito toho co se mu všechno za ten film přihodí. Každopádně bych si tohle nikdy nepustil, kdyby nevznikl Disaster artist, u kterého je povinností si toto předtím pustit. ()
Ako vraví zákon entropie, vytlačená zubná pasta sa už nedá vrátiť do tuby. Raz videný film sa už bohužiaľ nedá "odvidieť". Tento počin sa mi riadne zavŕtal do hlavy a v podstate zmenil môj pohľad na filmový priemysel. Človek si aspoň uvedomí, koľko profesionality, talentu a snahy treba na to, aby vznikol aspoň priemerný film (hoci aj adaptácia Rosamunde Pilcherovej). Absolútne nehodnotiteľné, ako už poznamenali mnohí, toto si zaslúži buď odpad alebo zlatú päťhviezdu. ()
Galerie (29)
Photo © TPW Films
Zajímavosti (84)
- Předtím, než natočil střešní scénu s Gregem Sesterem (Mark), odstranil Tommy Wiseau (Johnny) etiketu z plastové lahve, kterou odhazuje. Bál se problémů s nepovoleným použitím loga. (L_O_U_S)
- V původní verzi scénáře se nacházel těžko uvěřitelný kiks. Scéna, kdy se Lisa (Juliette Danielle) svěřuje své matce (Carolyn Minnott), že Johnnyho (Tommy Wiseau) podvedla, měla začínat jako jejich telefonický rozhovor a končit tím, že Lisa doprovodí matku ke dveřím, jako by byla celou dobu fyzicky přítomna. (L_O_U_S)
- Režisér Tommy Wiseau během natáčení obědval v kulisách obývacího pokoje Lisy (Juliette Danielle) a Johnnyho (Tommy Wiseau) a jídlo si připravoval sám, protože se bál, že mu do něj někdo ze štábu naplive. Také odmítal používat plastové nádobí kvůli strachu z jedů. (L_O_U_S)
Související novinky
Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu
Organizátorem unikátního festivalu pro dospělé, tedy výhradně pro diváky od 18 let, je Kino Balt, které začalo v Praze dělat rumové kino. Hlavní koncept je jednoduchý – každý divák v ceně vstupného… (více)
Na světě bylo, je a bude mnoho nedoceněných autorů. Mnoho z nich se zaslouženo uznání dočkává posmrtně, někdy i po mnoha stoletích. A jednou tímto člověkem bezesporu bude Tommy Wiseau. Jde o člověka, který natočil zásadní film. Takový film, vedle kterého se mohou jít Občan Kane, Kmotr, Forrest Gump nebo Paddington 2 jít klouzat. Stejně jako jeho autor, i Room čeká na zasloužené uznání, které si zaslouží. Za rok 2003 vyhrál Oscara za nejlepší Pán prstenů: Návrat krále, který je ovšem v porovnání s Room suchou břečkou. This is Cinema! Room je filmem, který prozkoumává lidskou společnost, silným psychologickým dramatem, které i po letech dostává poměrně výraznou bídu díky tomu, že je jiné. Wiseau byl terčem posměchu z toho důvodu, že zřejmě nabourává veškerá filmařská pravidla, právě v tom ovšem tkvěl jeho úmysl. Jedná se o revolučního umělce, který představil svět snadno evokující Matrix, protože se dá těžce věřit tomu, že se odehrává ve skutečném světě, Wiseau ovšem čerpá z vlastních pocitů, kdy svět vnímá zcela odlišně. Výsledek je nazývání věci pravými jmény. Room se tak odehrává ve světě, kde je komediálním zlatem fyzické násilí na ženách, módním vrcholem jsou lžičky, mnoha načrtnutých motivů úmyslně nikam nevede, aby Wiseau vykreslil, jak se některé věci v životě prostě dějí a následně jim prošumí. Johnny v podání Wiseaua je obětí systému, který mu nerozumí, stejně tak nepochopen i po letech zůstává samotný Wiseau. Wiseau si nezaslouží srovnávání s Ed Woodem nebo Uwem Bollem, minimálně ve stejné kategorii se totiž pohybují Stanley Kubrick nebo Steven Spielberg. Scéna, která začne hlasitým odmítáním, pokračuje šlehnutím láhve od vody o zem a vrcholí pozdravením Johnnyho nejlepšího kamaráda Marka zavání výraznou epikou, úmyslně ošklivé pozadí je poté inspirováno avantgardním uměním, které podtrhuje sofistikovanost Wiseaua. Samotný příběh je pojat skoro jako řecká tragédie, kdy se Johnny zdánlivě nachází na osobním vrcholu, následně ovšem dochází k pomalému pádu, kdy navíc dochází k odhalení jedné zásadní pravdy: Žijeme ve světě srabů. Postavy následně projevují své emoce úmyslně pasivně, kdy pokus o vraždu nebo rakovina s člověkem nějak zásadně nehýbají, vše poté vrcholí tragickým momentem, kterým Wiseau záměrně svého hrdinu nechává odejít ve vrcholné pasáži. Inspirace Macbethem nebo Médeiou nemůže být okatější, Wiseau se rázem jeví jako Shakespeare 21. století. Revoluční přístup Wiseaua spočívá i v tom, že se film natáčel souběžně na film i digitál, Wiseau se poté do role rozpadajícího muže rozhodl ponořit i na natáčení, kdy lezl celému štábu krkem, vše ovšem bylo úmyslem, aby štáb pochopil, jak je pro Johnnyho jeho rozpadající se život složitý, to vše pochopitelně bez většího pochopení. Sám Wiseau se ostatně po letech nechal zlákat a pro uspokojení lidu prohlásil, že mají pravdu a Room není psychologickým dramatem, ale úmyslnou komedií. Wiseau se tak nechal kvůli velkému nátlaku připravit o pozici filmového Mesiáše, mnozí mu ovšem i po letech dávají pravdu. Opakovaně při sledování zdraví Marka spolu s Johnnym, proti jeho nevěrné Lise by nejradši naházeli všechny lžičky světa a zahráli si americký fotbal. Wiseau se sice nechal zlomit a díky tomu si nezaslouží kdovíjak kladné hodnocení, i po letech je ovšem Room nedoceněným klenotem. A jednou to pochopí všici! () (méně) (více)