Šukudžo wa nani o wasureta ka
What Did the Lady Forget?
Obsahy(1)
Snímek zprostředkovává náhled do života rodiny jednoho tokijského univerzitního profesora. Mladičký synovec se chystá do druhého ročníku, přičemž si ale nikdo v rodině neví rady s příklady z matematiky, které dostal za úkol vypracovat. Proto je rozhodnuto, že se najme domácí učitel. Pro tento úkol je vybrán mladý profesorův asistent Okada, který ovšem žádost příjme spíše z donucení. Sám totiž není žádný matematik a má problém dokonce i s domácími úkoly svého svěřence. To ovšem nejsou jediné starosti. Neteř Secuko, již má strýc se svojí ženou v opatrování, se začíná pomalu ale jistě bouřit. Byť ještě stále není plnoletá, nemůže se dospělosti dočkat a tak, i přes tetino rozčarování, kouří o sto šest a nebojí se ani opít v domě gejš. Na místo toho, aby ji však strýček hlídal, kuje s ní pikle, což se ovšem úzkoprsá tetička nesmí za žádnou cenu dozvědět. (EMIA)
(více)Recenze (7)
Od jednoho z méně známých a cinefily méně oslavovaných Ozuových filmů jsem moc nečekal, ale překvapivě mi to hodně sedlo. Poklidná a lehce úsměvná série příhod, které se nabalují na návštěvu rebelující neteře u svého strýce plyne tak nenuceně a přirozeně, až mi bylo na konci líto, že film už končí. Pozoruhodná je především práce s postavami, jejich charaktery, motivacemi a to, jak je režisér dokáže za tak krátkou dobu dostat blízko k příjemci...jak to ten Ozu dělal? Skoro pět hvězd. Navíc je tady báječný kytarový hudební motiv, který náladu celého snímku přesně vystihuje: http://www.youtube.com/watch?v=DG54z_jFJlE ()
Roztomilý, nenuceně zpracovaný příběh o manželském soužití a mezigeneračních bariérách. Většinu filmu koutky směřují mírně nahoru, občas se dostaví salva smíchu, i vážné scény jsou žvýkatelné. Příjemná je i hodinová stopáž a padnoucí hudba. Kamera je chvílemi poněkud statická, což lze však omluvit dobou vzniku filmu. Poklad světové kinematografie to není, ale průměr také ne, já jsem každopádně spokojen. ()
Bez mučení se přiznám, že je tohle poprvé, co jsem viděl japonský film z 30.let... Určitě neurazí ale ani nenadchne, když bych to srovnal se starými film z Jižní Koreje, kde jsem přeci jenom trochu sběhlejší tak ty se i líbily víc, ale je pravda, že je dělí od sebe 20 let... ()
Celkom zaujímavé vyvracanie dogiem niektorých ozuovských aspektov. Samozrejme, jeho konzervatívny formálny štýl s parádnym okienkom náhľadu nízkych uhlov a samotné naratíva všednosti vtedajšieho (vtedy súčasného) života sú tie isté, avšak iné sú chovania postáv. Doslova sú svojimi liberálnymi reakciami (v rámci zaužívaných etických zvyklostí) v protiklade s oným, spomínaným autorovým konzervativizmom. Každá z nich má akési decentralizované povahové črty prieč konvenčnou témou drámatickej výstavby. A niečo podobné možno tvrdiť o ďalších súčiastkach : deti v škole riešia algebry, mladí sa na glóbuse učia, kde je Afrika, staré sa ironicky podpichujú a mladistvá popíja alkohol a trucuje. Nič viac nič menej sa tam nedeje, je to akýsi exkurz a stručný náhľad do duší niektorým nenápadným postavám, ktoré sa prejavujú nie expresívnym, ale duševným správaním. Pohľadmi, mimikou, gestikuláciou, úsmevom; čiže neverbálnou cestou. K dokonalému zhmotneniu východnej kultúry prichádza asi až v zlatej ére orientalizmu - teda v Ozuovom prípade určite. ()
Předválečná atmosféra uvolňující se společnosti v Japonsku připomíná Evropu před I. světovou válkou (od jazzu po rebelující mládež a ženskou emancipaci) - a jen nám tak poměrně blízká. Odpověď na otázku: "Na co panička zpomněla?" je poměrně snadná a není třeba se jí zabývat. Jinou otázku klade Flakotaso (ale slyšel jsem ji už i jinde): Jak to ten Ozu dělá?" Odpověď, že je to v něm jako v koze, by byla pouhou floskulí. Ale proč se vůbec snažit dotýkat, neuchopitelného... ()
Jeden z tych slabsich japonskych filmov z 30. rokov, stale sa tam deje zufalo malo a nema to tempo, ani cim poriadne zaujat : 40 % ()
Zatiaľ môj najstaší japonský film. Komédia má pobaviť alebo aspon uvolnit napätie, no mna to velmi nudilo. Mierne ma pobavil iba jeden moment (spiaci študent), ale ten ani nesúvisel s dejom. Hodnotenie: 50% ()