Caligula

Ze všech těch filmů, které kolem sebe mají auru neskutečnosti, zla, orgií, zakázaného ovoce a je nejlépe je vidět velice záhy, aby mravní výchova mládeže byla zachována, jediný Caligula je skutečným pokladem. Dokáže si podržet zaujetí po látku, neochvějně předvádí nádhernou kombinaci předních herců své doby s profesionálním komparsem Penthausu. Zatím nebyl natočen lepší film z nejslavnější éry prvních císařů. Mladý Botička si užívá se svou sestrou Drusillou, pochlebuje dědečkovi Tiberiovi, a netrvá to dlouho a i z Botičky se stává císař Caligula a jeho čtyřletá vláda plná extrémů může začít. Symbolicky se kdesi v koutku schovává Claudius a kdysi povolná Caesonia se stává matkou Caligulova rodu. Jednou z nejšílenějších scén se stává požehnání novomanželům, která vyvrcholí císařským bordelem s manželkami senátorů. Mezitím jsou ale také láskyplné scény smíření Drusilly a Caesonie a pověstné povýšení koně na senátora. Fantastická atmosféra umě pracuje s barevnými filtry, skvělou hudbou a nádhernými kostýmy. Jaká to škoda, že dnes je například taková Helen Mirren oceňována za zcela jiné role. (03.05.2012)

Postava Caliguly má v sobě nezměrný příběhový potenciál, který zde byl úspěšně a velmi brutálně zabit. Stačí se podívat na herecké obsazení ve složení: bobr Řehoř, bobr Antonín, Malcolm McDowell, bobr Štěpán, Helen Mirren a konečně celá Hujerovic bobří rodinka; a je nám jasné, s jakým záměrem pan Brass celý film natáčel. Bezpředmětné orgie, které se možná honosí jistým diskutabilním historickým podkladem, avšak ve výsledku postrádají z dobrých 70% jakýkoli vyšší význam. Dvě hvězdy pouze za hudbu, herce (ale proboha ne za bobry) a za odvahu znázornit slavné bohémské císaře také z trochu jiné, možná opravdu pravdivější perspektivy. 45% (28.12.2014)

Malcolm umí kmitat mechanicky i nad pomerančovou kůží. Takhle se to dělá, a já chrapoun furt otravoval s předehrou....Vynikající ztvárnění dekadence, která sem tam postihne kdekterou kulturu. Možná se zde leckdo odhalí téměř nad kotník, tak na to nekoukejte třeba s dědečkem, ať vám nepobryndá botky. Cinty některých expertů na téma - takhle to teda nevypadalo - odsouvám touto poznámkou: dejte mi absolutní moc a dostatek lidských prostředků, a uvidíte teprve péčko. Láska prochází žaludem, láska k moci i gonádami, o tom žádná. Toto je ztvárnění Říma nejen tak, jak vypadal před uprdelením ježíškomilů, ale i tak, jak si jej rád představuji já. (03.06.2012)

V mnoha směrech strhující a fascinující herecký koncert Malcolma McDowella v divadelních kulisách dekadentního říma... V mnoha směrech velmi působivé svojí vynalézavostí, originalitou a neskrývanou brutalitou a erotikou... A také místy velmi zábavné, v momentech,kdy je jasně vidět, že soulože odehrávající se na plátně byly přidávány dodatečně a zbytečně... A rozhodně velmi zábavné, i navzdory délce... (15.01.2011)

Kontroverzní, ale velice zajímavý a vzrušující počin. Tinto Brass úspěšně (a odvážně) namixoval historický snímek s pornofilmem. V tomto provokativním duchu pokračoval i při obsazování rolí: V těch hlavních se představují kvalitní shakespearovští herci (Helen Mirren, Peter O´Toole) a ve vedlejších (neboli "rolích na tělo") zase modelky z Penthousu. Tehdejší idol mladých rebelů, Malcolm McDowell, byl pak jako Caligula vyloženě trefou do černého. Tak sympaticky drzé filmy dnes už (alespoň v hlavním proudu) nevznikají. (21.04.2005)