The Portrait of a Lady
Portrét dámy
Režie:
Jane CampionScénář:
Laura JonesHudba:
Wojciech KilarHrají:
Nicole Kidman, John Malkovich, Barbara Hershey, Mary-Louise Parker, Martin Donovan, Shelley Winters, Richard E. Grant, Shelley Duvall, Christian Bale (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Tvrdohlavá mladá Američanka Nicole Kidmanová cestuje do Evropy, kde chce najít smysl života. Nejprve odmítá několik nápadníků, ale nakonec se nechá svést sobeckým a povrchním sběratelem umění a žen Johnem Malkovichem… Píše se rok 1872 a svobodomyslná Američanka Isabel Archerová přijíždí ke své tetě a strýcovi Touchettovým do Gardencourtu na návštěvu. Chce si ujasnit své názory na život. Odmítne lorda Warburtona, který ji požádá o ruku. Rozjede se do Londýna, kam ji doprovází její bratranec Ralph Touchett, který má tuberkulózu. V metropoli se sejde se svou americkou kamarádkou Henriettou Stackpoleovou, která právě připlula do Anglie. Henrietta jí vypráví, že s ní připlul i Caspar Goodwood, který Isabel sleduje již z Bostonu. Isabel chce, aby jí dal Goodwood dva roky času. Ralph dostane zprávu, že jeho otec umírá, a s Isabel odjedou zpátky do Gardencourtu. Ralph, který je také do Isabel zamilovaný, řekne otci, že by jí rád pomohl, aby si mohla dělat, co chce. Po smrti pana Touchetta se ukáže, že odkázal Isabel sedmdesát tisíc liber. Za paní Touchettovou přijíždí její přítelkyně Serena Merleová. Isabel okouzlí její hra na klavír a s Merleovou se spřátelí. Paní Touchettová věnuje Gardencourt Ralphovi a odstěhuje se do Florencie, kde má další dům. Isabel i Merleová jedou s ní. Merleová navštíví svého známého a sběratele umění Gilberta Osmonda, jehož dcera Pansy je po smrti manželky vychovávána v klášteře. Bezcitný muž i otec drží Pansy velmi zkrátka. Merleová Osmondovi nabídne Isabel s tím, že je bohatá dědička. Osmond se zprvu zdráhá, ale později Isabel vyzná ze zištných důvodů lásku. Isabel odjede na cesty, ale stále na Osmonda vzpomíná. Když se po roce vrátí do Florencie, za Osmonda se provdá. Dozví se to Goodwood a odjede. Ralph přizná, že Isabel miluje a řekne jí, že Osmond je sobecký a povrchní. Je mu líto, že Isabel skončila v kleci. Isabel si to však nemyslí. O tři roky později se v Římě o Osmondovu dceru Pansy začne ucházet Edward Rosier. Pansy ho miluje, ale její otec nesouhlasí s tím, aby si ho vzala. Zakáže jí, aby s ním mluvila. Za nějaký čas přijede do Říma lord Warburton s Ralphem, jehož zdravotní stav se velmi zhoršil. Oba dva vidí, jak se Isabel změnila. Snaží se s Osmondem žít v míru, ale je nešťastná. Osmond se rozhodne, že získá o dvacet let staršího Warburtona pro Pansy. Využije přátelství, které Isabel s Warburtonem pojilo a chce po ní, aby sňatek domluvila. Nedojde k němu a Osmond z neúspěchu obviní Isabel. Zpolíčkuje a ponižuje ji. Warburton odjíždí do Anglie a Isabel si přeje, aby s ním odjeli všichni její známí, včetně na smrt nemocného Ralpha. Řekne mu, že je její nejlepší přítel a že za ním kdykoli přijede. Merleová se s Osmondem pohádají, Merleová mu řekne, že je špatný člověk a že se ho jeho žena bojí. Osmond jí opáčí, že to všechno byl její nápad. Na scéně se znovu objeví Edward Rosier, který prodal svoji vzácnou sbírku a doufá, že je nyní dost bohatý na to, aby si směl Pansy vzít. Osmond dá Pansy do kláštera. Isabel zanedlouho dostane telegram, že Ralph umírá. Chce odjet do Anglie, ale Osmond ji nechce pustit, vyhrožuje jí a psychicky ji mučí... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (62)
Jane Campion občas použije odvážnejšie, až experimentálne scény cez subjektivizované vnímanie Isabel. Potešilo najmä časozberné zhrnutie jej cestovania, štylizované do nemého filmu, prípadne snová erotická scéna. Nerozumiem ale, prečo je zvyšok nakrútený tak striktne akademicky a na istotu. Portrét dámy je najmä o hercoch, ktorí sú bez výnimky skvelí a naskytuje sa otázka, prečo sa z Nicole stala veľká hviezda až po Moulin Rouge, pričom toto je jedna z jej najlepšie stvárnených úloh. Asi kvôli tomu, že nie každý vydržal sledovať v kine Campionine dvojapolhodinové nie príliš dramatické rozprávanie, kde dochádza k väčším časovým skokom a tak vás napadne, či nejde skôr o materiál vhodnejší pre seriálové spracovanie. Prípadne divák začal porovnávať s Nebezpečnými známosťami a tie mu prišli objektívne strhujúcejšie. ()
Film jsem nemohla sehnat nikde na internetu, takže jsem byla nadšená, že ho konečně zařadili do vysílacího času na ČT2, škoda jen, že tak pozdě, protože se jedná o 2 a půl hodiny dlouhý film, ale i tak jsem to vydržela. Nebudu lhát, ze začátku se mi zavíraly oči nudou, teprve když se na plátně objevil John Malkovich a Nicole Kidman vedle sebe, tak to konečně začalo vřít. Nejprve se objevila lehká romance, pak sexuální touha a následně násilí. Moc se mi líbilo, jak to bylo hezky po sobě a jak na Nicole bylo vidět, že je nešťastná a John byl úplně v pohodě. Co mě ale asi mrzelo nejvíce byl konec, očekávala jsem, že dostanu vysvětlení, co se stalo s ostatními postavami, s dcerou, Johnem nebo Barbarou, ale nic. Film končí dle mého názoru naprosto nesmyslně a neuspokojivě. ()
Portrét dámy je môj prvý film na VHS a momentálne posledný na DVD, takže som si povedal, že by bolo načase pridať komentár. Psychologický román Henryho Jamesa by si mali prečítať všetky mladé "dámy", pre ktoré je ideálnou úrovňou existencie lahodné spočinutie v pracháčovom náručí. Jamesova hrdinka Isabel si to nemyslí, divím sa, že k niečomu takému dospel práve Američan. Campionová preberá z románu celé dialógy en bloc, čo nepovažujem za šťastný prístup k adaptácii literárneho diela. Kidmanová nekoordinovane pobehuje sem a tam, čím navodzuje dojem emocionálne nevyrovnanej osobnosti, ktorou Isabel rozhodne nebola (bola iba blbá). Wojciech Kilar nedokáže zabudnúť na úspech svojej hudby k Draculovi a vykráda sám seba. Ak však prítomnosti temného čardáša v danom kontexte rozumiem, írskej či keltskej archaickej spievanke už nie. To je ale asi tak všetko, čo by som vytkol. Film je totiž skutočne "grand" (výstižnejšie slovo ma nenapadá), k čomu prispieva aj jedna marginálna vecička - druhá polovica románu i filmu sa odohráva v roku 1877 a po, teda v krátkom údobí poslednej tretiny 70-tych rokov 19. storočia, kedy milosrdná prozreteľnosť obdarila v odievaní ženy siluetou, ktorá z nich robí bohyne. O očarení týmto aspektom svedčia dve scény, v ktorých Campionová necháva Kidmanovú k všeobenej poteche oka prechádzať sa len tak naverímboha a zároveň zvýrazňuje kontrasty svetla a tieňa. Neviem, či autor kostýmov a účesov dostal Oscara, ale určite mal, skvelá práca s líniou, tvarom i farbou. ()
Možno i menšia galéria.Náčrty scenáristu pekne vymaľovali všetci herci a hudba nie síce žiarivými tónmi,o to však pôsobivejšími.V príbehu je veľa nešťastných ľudí a veľa podôb i dôvodov ich skrývaného smútku."Bolesť je hlboká,ale prejde.Láska zostáva".Najťažšie vždy bolo a bude nájsť toho, kto si ju zaslúži a zároveň opätuje. ()
Nicol Kidman ako mladá žena plná života, odmietajúca všetkých nápadníkov. Láska ju však zaslepí a zmení. Vzdáva sa snov, plánov a poddáva sa despotickému manželovi. John Malkovich bol presvedčivý a mala som chuť, dať mu facku za všetky ženy, ktoré ovládal. Pár scén bolo ozaj silných, ale slzu som nevyronila. "Ži ako sa ti páči a charakter sa o seba postará." ()
Galerie (27)
Zajímavosti (2)
- Jane Campion a Stuart Dryburgh prispôsobili farebnosť snímky dospievaniu hlavnej hrdinky. Isabel (Nicole Kidman) je na začiatku tvrdohlavá idealistka, vtedy obrazu dominujú svetlé tóny zelenej či žltej farby počas jej pobytu v Anglicku. Keď jej učaruje Osmond (John Malkovich), ktorý je rýchlozhohatlík, dominujú teplé farby červenej či oranžovej. O niekoľko rokov neskôr, keď je Isabel za Osmonda nešťastne vydatá, farbám prevláda svetlomodrá. V záverečnej scéne, keď sa vráti do Anglicka, čo pripomína úvod, je však Isabel plná výčitiek a premýšľa nad budúcnosťou. Scény komponujúce zasneženú krajinu, sú ponorené do modrej farby, čo odkazuje, že ju stále prenasledujú spomienky na jej nevydarené manželstvo. (Biopler)
- Shelley Duvall se kvůli své roli učila italsky (Pumiiix)
Reklama