Minulé životy

Ač ty úplně prvotní festivalové ohlasy Minulé životy vynášely někam do nebes tak trochu přehnaně a snímek rozhodně má i pár hluchých míst, jde o velmi dobře napsané vztahové drama, které působí zkrátka svěže a autenticky. A to i díky využití exteriérů - hodně dlouho jsme tu neměli film, který by v civilních a romantických podhledech takto dobře využíval scenérie a pamětihodnosti New Yorku. To je to tak těžké? [KVIFF 2023] (30.08.2023)

Film o míjení, načasování a souznění v reálném světě, kde věci nejdou vždy tak, jak bychom chtěli. Uvěřitelné, krásné, smutné, s neskutečnou atmosférou a upřímností. Jediné co mi trochu chybělo, byl život Sunga, přišlo mi, že jeho životu i vztahu, se tam věnuje o dost méně času než tomu Nořinu. Skvělé dialogy a výborná sázka nejen na skvělé herce, ale i minimalismus, utlumení všech životních věcí mimo konkrétní vztah tomu výrazně přidává na intenzitě. 85% (14.09.2023)

Po dlhšej dobe som mal zo sledovania pokojne plynúceho americko-kórejského filmu dobrý pocit. Je ho možné bez väčších problémov považovať za romantický film, a to sú filmy, s ktorými mám často problém, pretože som na ne náročnejší, ako na iné. Našťastie minulé životy mi v niečom pripomenuli Pred súmrakom a Pred polnocou, s ktorými som bol nadmieru spokojný. Aj v tomto filme sa vyskytli miesta, kde strácal rytmus, ale zachraňovala to žena na režisérskej stoličke, pričom nebolo viditeľné, že išlo o jej prvý film. Bolo rozumné, že vsadila na jednoduchosť a prirodzenosť, pretože v nich je nielen krása, ale vedú aj k úspechu. (17.09.2023)

Něžné, nenásilné, (ne)romantické. Debut režisérky Song se vskutku povedl, neždímá z nás emoce, netlačí, jenom pomalu posouvá hlavní postavu Noru po moři života. Suveréně, klidně, bez zaškobrtnutí a s elegancí. Žádný patos, radost se dívat a nechat se unášet spolu s ní. Film Minulé životy zároveň připomínají Ztraceno v překladu a trilogii Před úsvitem/Před soumrakem/Před půlnocí. A zároveň je všechny překonává. (30.12.2023)

Tragická romance ze světa současných yuppies se vůči svým postavám chová daleko citlivěji a empatičtěji než bych to kdy dokázal já (všudypřítomná erasmácká atmosféra, artistic retreat výjezdy, vizuální odcizenost sdílených prostor), ale neokázalé vizuální a režijní nápady, skrze které jsou zde prezentovány jednotlivé scény mě zastihly při očekávání "dalšího romantického dramatu moderního přistěhovalce" dost nepřekvapivého (autora plakátu, promující film jako další generickou netflixárnu prosím na pracák). Vlastně by mě zajímalo, zdali je jen moje čtení v tom, že staré příběhy o nenaplnitelnosti lásky z důvodu odlišných původů či tradičních závazků v současné době nahrazujeme falešnou hrou na romantiku, kdy v cestě lásce stojíme my sami a místo toho, aby nám v ní zamezil zlý tatíček feudál, tak nám v ní zamezuje vlastní potřeba zachování sociálního postavení. Ideální převedení viktoriánských romantických tragédií do doby pozdně kapitalistického individualismu. Mám pocit, že kdyby se na ten film podívali aktéři filmu Stvořeni pro lásku, tak si navzájem říkaj, zdali ty dva lidi tady nejsou náhodou třeba úplně debilní. (29.10.2023)