Možné světy

Podobná témata mne fascinovala už od dětství - co vlastně tvoří člověka? Mozek? Myšlenky? City? Dá se myšlení a city člověka vyextrahovat jen jako elektrické impulzy mozku, tudíž tělo není potřeba a stačil by uchovat mozek? Nad podobnými tématy se zamýšlí i tento film, kde netušíme, kdo je v jaké síti chycen a lapen a čí životy jsou "reálné" a čí "reálnější". Do toho meditativní hudba, meditativní záběry a šikovná práce se zvukem a potlačenými ruchy. Ale i při krátké stopáži mne to zhruba od půlky moc nebavilo, k tématu samotnému to nic navíc neřeklo, jen některé myšlenky se snaží znít více tajuplně a moudřeji, než jaké skutečně jsou, a stejně se to v přemítání nad hlavním tématem nedostane dál, jak za první lajnu. Škoda. (06.07.2010)

Sci-fi není zrovna moje parketa a tak i tenhle komentář je pro mě velmi obtížné napsat. Takže když začnu tím, že nezávidím Georgovi jeho existenci v nekonečném množství potenciálních světů, nemluvě o množství jeho žen a budu pokračovat vděčností, že mně domů nikdo nenosí jako dárek mozek krysy, tak bych to mohla ukončit. Ale mě vážně docela mrzí, že jsem se o hlavních osobnostech Georgovi a Joyce za celou dobu filmu nedozvěděla trochu víc. Vlastně o tom podstatném, třeba o jejich myšlenkách, protože to bylo alfou a omegou celého filmu. Mám ráda Tildu Swinton a tady byla výborná v každé časové dimenzi a Tom MC Camus byl taky skvělý, ale kde byla ta chemie?. Neupírám Possible Worlds příjemnou komorní atmosféru, mnoho zajímavých a možná i podnětných myšlenek, ale měla jsem pocit, že jsem taky v nějaké neurčité vzdálené dimenzi, emotivně to prošlo kolem mě, aniž by se mi to nějak hlouběji dotklo. (10.04.2017)

Celou dobu tento podivuhodný film budí dojem, že v něm něco je. Něco, díky čemuž se na konci jednotlivé dílky spojí do komplexního obrazce. Bohužel to "něco", co se v závěru stalo, bylo předvídatelné již téměř od první minuty. Tak silně předvídatelné, až jsem si byl jistý, že tvůrci vymyslí něco jiného. Nevymysleli, škoda. I bez dobrého příběhu nám ale zůstává film s obsahově zajímavými dialogy. Osobně však mám pocit, že ty zajímavé jednotlivosti nejdou spojit do jednoho výkladového celku, neboť ten film nikdy nebyl jako jednotný celek zamýšlen. Kdybych si přečetl několik náhodně vybraných citátů z učebnice filosofie, vyšlo by to nastejno a stálo by mě to méně času. (18.07.2010)

ELEMENTÁRNE POCITY: LÁSKA, možnosť voľby + ELEMENTÁRNE OTÁZKY: čo bude, čo bolo, čo je, čo keby, čo by mohlo byť...originálny film fascinujúco natočený odvážnym režisérom, ktorý ma do seba na niekoľko dní vtiahol a nemyslím, že len tak ľahko vyprchá. ON: I suppose you like black and white. ONA: I´ve always thought there should be a single clear answer to every question. ON: Even in love ? ONA: Especially in love. I don´t trust people who fall in love over and over. They´re usually the worst liars. JA: Ďakujem za tip, Fílo. (17.11.2009)

Tak tohle bylo na mě trošku moc složitý, každej to tu sice vysvětluje hrozně odborně, co to mělo vše znamenat a jak to je vlastně geniální, ale mě osobně to přišlo spíš zmatený a vlastně totálně o ničem, sice drtivou většinu času má člověk pořád takovej pocit, že všechny ty skoky mezi světy maj nějakej smysl, že to bude mít geniální závěrečnou tečku, která celou tuhle skládačku složi do dokonalý podoby, ale ono se nakonec nic moc nestalo, jakoby to celý nemělo žádnej smysl a nebo sem to prostě nepochopil a něco mi uniklo, krom toho i celý to mysteriózno, kterým je celej film násaklej nakonec spíš celou dobu stagnuje a rozhodně nevytvoří nějak extra zajímavou atmosféru, jakou by se tenhle film zasloužil (23.05.2009)