Stav milosti

Koľkokrát sme už tento príbeh videli, že.....Množstvo hereckých es vo filme, ktorý je tak na úrovni horníka, ale keď to spriemerujeme, tak sa dostávame k pomerne vysokým kartám. New York tomu môže vždy iba napomôcť a deje sa tak i tentokrát. Popravde sa Stav milosti trochu vlečie, neprináša nič nové, ale záverečná tretina je už veľmi napínavá a obohacuje žáner o vyriaďovanie si vecí medzi najbližšou rodinou tak, ako sme zvyknutí medzi gangami. Pri rozhovore Taliana s Harrisom je napätie skutočne na krájanie a pozdvihuje zrazu film z priemeru do vyššieho levelu. Herci vedeli, prečo tieto úlohy zobrali. Romantická linka zase pridáva do deja akýsi nadhľad Wrightovej, ktorý je v podstate jediným správnym postojom k udalostiam v Hell´s Kitchen. (17.07.2014)

Příběh je zajímavý, přestože ne originální. Podobné filmy tu již byly ( např. Krycí jméno Donnie Brasco ). Ale dovolil bych si silně nesouhlasit s Garym, podle mě je největší chyba filmu právě to, že příběh nemá spád a taky romantická rovina. Z herců je jednoznačně nejlepší Gary Oldman, Ed Harris mi v roli "velkého mafiána" moc nesedl. Potěší Morriconeho hudba. Škoda. Lepší tři. (05.10.2004)

Toho času ještě zajímavý Phil Joanou zaslouženě sklidil ovace s nekompromisní sondou do gangsterského prostředí. Drsný pohled do života několika starých přátel nabízí několik šťavnatých scén, ve kterých si tvůrci nedělali hlavu s mírou zobrazovaného násilí. Vedle nápadité kamery a Morriconeho motivu zaujme celá plejáda hereckých es, zejména pak spolehliví Gary Oldman a Sean Penn. (27.01.2008)

Aj keď som od Philla Joanuoa čakal podstane viac, v žiadnom prípad nemožno hovoriť o sklamaní. Čo filmu bohužiaľ dosť citeľne chýba je spád, gradácie sa dočkáte až v poslednej štvrtine snímku. Film sa niekedy až priveľmi vyžíva v dialógoch, ktoré sú často krát bezpredmetné. A inak, dokonalá atmosféra Hells Kitchen sa musí dostať pod kožu asi každému o to viac tomu, kto ju zažil v skutočnosti. (17.04.2007)

Neni divu, ze se jedna o jediny snimek pod jehoz scenar se podepsal Dennis McIntyre. Film totiz postrada sebemensi autenticitu a uveritelnost. Nejsou zde postavy, nybrz herci, pretahujici se o pozornost svou teatralnosti a nevhodnosti pro sve role (to plati zejmena pro vsemi nepochopitelne vyzdvihovaneho Oldmana). Akteri a jejich vztahy jsou vedle toho tak ledabyle nacrtnute, ze se s nimi nelze identifikovat nebo zajimat se o jejich osudy. K tomu vsemu zde navzdory vice nez dvouhodinove metrazi absentuje zapletka v pravem slova smyslu a samotny zaver kvuli vyse zminenym zaporum vysumi do ztracena. (02.02.2018)