Cromwell

„The King is not England, and England is not the King..“ Fragmenty z klání parlamentaristů a roajalistů na domácím anglickém hřišti (sportovní terminologií Kulatohlavci proti Kavalírům), při kterých se tvůrci především zaměřili na hlavy znesvářených stran. Kutálet se bude jen jedna a u té druhé se taktně zamlčí její kontroverzní nápady (irské tažení) i potupné posmrtné kutálení, když si Stuartovci otevřeli restauraci. V hereckém souboji těžkých vah u mě zvítězil ten, co oplýval sebejistou arogancí spojenou s jistou dávkou noblesy rytíře řádu Jedi. Jeho protivník nebyl vůbec špatný, ale s plamennými proslovy do učebnic dějepisu to už místy přeháněl. Ať tak, či onak, bezesporu poctivě odvedená práce co se týká kostýmů i bitevních vřav. Nevím jak vy, ale já jsem v poslední scéně Ruprechta Falckého viděl místo Daltona Daniela Day-Lewise.. (19.04.2022)

Film, který svou kvalitou přesahuje celou řadu známějších historických filmů. Pohled na Cromwella tak, jak asi skutečně chtěl, aby Anglie fungovala. Technika bitev i politické debaty jsou kvalitně zpracovány a vyváženy, tak, aby se divák nenudil, ale zároveň pochopil problematiku první poloviny 17. století v Anglii co možná nejlépe. Pro historiky i ostatní dobrý film na hezký večer. (26.09.2020)

Pátos, kostýmová dokonalosť a vážne deklamované posolstvá, zahrané s nasadením a vervou. Taký je nielen Cromwell, ale mnoho, dodnes ikonických, historických filmov 50. až 70. rokov. Námietky k dejinnej nepresnosti sú smiešne. Veľkorozpočtové mamutie filmové historické produkcie, popisujúce raz udalosť, inokedy osobnosť alebo aj oboje zároveň, vždy prioritne odrážali skôr dobu vzniku filmu a momentálne aktuálne ideové trendy spoločnosti, v ktorej vznikali. Obdobie, ktoré zobrazovali, bolo často na druhej až tretej koľaji. Napriek tejto výhrade, z ktorej sa vymanilo len  málo diel, je dobré, keď v mysliach divákov vzniká po pozretí aké-také povedomie o dobe, správaní, vzťahoch, či kultúre dvoranov, šľachty, vojska i poddaných. Podľa jedného známeho - historika archivára je preto dobrý každý historický film, hocijako faktograficky nepravdivý či nepresný. Z daného uhla pohľadu je aj Cromwell super. (17.04.2022)

Cromwell je rozhodně jeden z mých oblíbených diktátorů a historické filmy z 60. a 70. let mám taky rád, tak jsem došel k závěru, že bych tenhle kousek asi měl vidět. Neprohloupil jsem, ale teda že bych to dal na jedno zkouknutí, to úplně ne. Asi je to tím, že vztahy v Anglii té doby byly hodně složité a - i když tvůrci dost věcí z Cromwellova života ve filmu vynechali - je tam hodně scén z parlamentu, hodně mluvení, diskuzí, úvah a tak. Větší bitvy jsou tu v zásadě dvě (jednu už si nevybavuju, druhá je rozhodující u Naseby) a obě jsou udělané oldskůlově, pěkně s živými lidmi, ale zase bez takových těch melgibsonovských utrhaných končetin a usekaných hlav. Za pozornost rozhodně stojí část, kdy Cromwell řeší, jak v souladu se zákonem popravit krále.... Pro milovníky britské historie a historických spektáklů určitě "must see", už proto, že si tvůrci z Cromwella neudělali jen fiktivní postavičku, ale celkem korektně odvyprávěli jeho životní story. (26.10.2011)

„Každý, kto vedie vojnu verí, že Boh je na jeho strane.“ Nádherná, pôsobivá a strhujúca (to viete, Richard Harris) záležitosť, koledujúca si o zaradenie do klasiky. Napriek výborným dialógom, sebavedomej réžii a ponurej anglickej atmosfére stojí CROMWELL predovšetkým na skvelom Harrisovi (ČERVENÁ PUSTINA), na staré kolená mládeži známemu „len“ vďaka GLADIÁTOROVI a HARRYMU POTTEROVI. Hercov presvedčivý výkon od muža, ktorý nestrpí vo vlastnom dome počúvať reči o revolúcii je úžasný a presvedčivý. (18.08.2007)