Režie:
Chris MarkerScénář:
Chris MarkerHrají:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos Hanich, Étienne Becker, William Klein, André Heinrich, Ligia BorowczykVOD (1)
Obsahy(1)
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
(více)Recenze (90)
Veľmi zvláštne, experimentálne dielo, stále rozmýšľam, čo si mám o ňom vlastne myslieť. Určite to má pár intenzívnych závanov atmosféry (veľmi pôsobivá je scéna "rozpohybovania sa"), na iných miestach sa mi to ale javí len ako nezáživná slide-show, ako demo verzia k budúcemu dielu. A nemôžem si pomôcť, ale tí herci na mňa pôsobia dosť statickým dojmom. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
Esej o trýznivosti vzpomínání, nezastavitelném plynutí času a nenaplnitelné snaze zachytit, kontrolovat život, který je navíc natočen tak magicky, nostalgicky, že sám zůstává vypálen v mysli. Obzvlášť nezapomenutelné jsou momenty zdánlivě banálních procházek muzeem, parkem a samozřejmě vzpomínka na Vertigo spolu s oním jedním otevřením očí. ()
Wow.. "La Jetée" je nadčasovým snímkem (nebo spíše sbírkou černobílých snímků?), který je originální nejen svým zpracováním, ale také bezkonkurenční tíživou atmosférou.. Naprosto nechápu, že jsem o něm zatím neslyšela.. "La Jetée" dokáže odvyprávět v půlhodince tolik emocí a položit tolik hlubokých vnitřně hlodajících otázek, než každý první soudobý film.. Nafocené scény se mi během okamžiku vpálily hluboko do mozku a jejich temná tajemnost ve mne bude rezonovat ještě dlouho.. Jediným vadítkem je, že jsem pointu odhadla už v první scéně.. Kouzlo filmu ovšem, i přesto, nebylo prolomeno.. |filmová výzva - Ghoulman| ()
Nevím, zda to byl původní záměr, nebo důsledek nedostatku financí, ale tohle experimentální sci-fi vyprávěné zastavenými záběry (vlastně sérií černobílých fotografií) a doprovodným komentářem (v češtině Václav Voska) je dostatečně působivé a velmi znepokojivé i po půl století. 12 opic mě při jeho sledování ani nenapadlo, protože tohle je mnohem temnější verze plná příznaků právě probíhající studené války. ()
Toto je příběh muže poznamenaného obrazem z jeho dětství. Tak o mají milovníci filmu všichni. Kéž by byl pouze jeden :-). Asi nejsem jediný, pro koho bylo promítnutí Rampy objasněním záhady, jak se mezi opulentními, ale nesoustředěnými a blábolivými počiny Terryho Gilliama mohl objevit chytrý a perfektně vypointovaný majstrštyk. Co Gilliam ve 12ti opicích k Rampě připojil, je už jen to horší; i tak to stačí na jeho nejspíš nejlepší film. To samo může o kvalitách foto-románu nikoliv jako z Bravíčka leccos napovědět. Být Godard, promítat tento kraťas jako předfilm před Alphaville z taktických důvodů nedovolím. Efektivní, chytré, s přesahem. Naprosto bezchybné. ()
Galerie (53)
Photo © Argos Films
Zajímavosti (4)
- Díky své krátké filmové stopáži se snímek nejdříve promítal promítal jako předfilm titulu Alphaville (1965). (Chrustyn)
- Ve filmu se objevuje pouze jediný pohyblivý záběr, a to ve scéně, kdy se hlavní ženská postava, Hélène Chatelain, probouzí a otevírá oči. (ČSFD)
Reklama