Temná hvězda

V mračnech vesmírného prachu a mlhovinách, parseky daleko, tam poletuje loď Dark Star. Temný úkol v temném vesmíru plní potemnělé duše astronautů - ničit planety a nesledovat zmar svého života. Vraždit čas. Obejmout stereotyp. Vždyť stereotyp sice smrdí, ba páchne nudou, ale jeho náruč je hřejivá náruč jistoty. Proč hledat vzrušení, proč hledat inteligentní život, když jsem na nezničitelné reznoucí koleji cesty od zničené planety ke zničené planetě? Vzrušení patří do snů, možná na Zem. Sem patří škodolibý smích, zmar, špína a prázdnota, kterou je třeba učinit ještě prázdnější. Během dvaceti let mise, se jim zdařilo vyprázdnit vesmír od 19 planet a 4 osobností. A vlastně ještě jedné osoby. Rozklad vesmíru a rozklad sebe sama. Jen bomby jsou svěží a odhodlané - jen ony opravdu žijí... (03.02.2009)

Tak tomu sa hovorí využiť potenciál nízkorozpočtového filmu vo svoj prospech. Dark Star je tá najjemnejšia paródia na najznámejšie sci-fi kultovky 2001 Vesmírnu odyseu a Star Wars. Carpenter skvele zrežíroval a skomponoval presne pasujúcu hudbu, O´Bannon ako scenárista vytvoril príbeh o strašnej nude posádky putujúcej vesmírom ktorej najväčšia zábava je ničiť nestabilné planéty. Pri prejazde nejakou anomáliou dôjde k poškodeniu krytu laserového snímača odpaľovania bomby a tak sa bomba každú chvíľku vysunie a pripravuje na odpal. Ešteže palubný počítač všetko kontroluje a dokáže prehovoriť bombu že dostala mylnú informáciu a má sa zasunúť. Posádku a tým pádom vlastne celú hereckú zostavu tvoria štyria ľudia. Jeden stále spomína ako mu chýba surf, druhý väčšinu svojho času trávy v sklenej kupole sledovaním krás vesmíru a tretí musí stále kŕmiť mimozemské zvieratko, pripomínajúce nafúknutú tekvicu s dvoma nôžkami, ktoré si zobral na palubu ako maskota a teraz ho to náramne štve. Pri poslednom kŕmení ujde a tak sa chovateľ dostáva do problémov vo výťahovej šachte čo je jedna z najlepších scén filmu. Výborný je aj záver kde jeden člen posádky musí prehovoriť aktivovanú bombu, ktorá si uvedomí samú seba a jej jediným zmyslom života je vybuchnúť, aby nevybuchla. Carpenter týmto filmom dokázal že i keď príbeh je jasne komediálneho charakteru, jednotlivé situácie nepostrádajú napätie a že z minima dokáže vytrieskať poriadnu atmosféru. (07.12.2006)

Carpenter u mě roste s každým viděným filmem a jeho celovečerní prvotina se nedá popsat jinak než jako vesmírný meganářez. S pozdějším vetřelčím scenáristou O'Bannonem si tu s kamennou tváří inteligentně a naprosto vědomě utahují nejen ze žánrových postupů a rekvizit, které v té době už existovaly, ale i z těch, které měli teprve později sami zavést. Humor je to absurdní, ale vůbec ne podbízivě „huličsky lidový“, jak sugeruje popis a některé komentáře. Všeobecný šlendrián na palubě, zlomyslný nafukovací vetřelec (otázka „kdo půjde nakrmit mimozemšťana?“ už má v naší rodině nakročeno k nesmrtelnosti), mražený velitel, zneškodňování inteligentní bomby pomocí fenomenologické rozpravy (při které nechybí obligátní odtikávající displej s velkými červenými číslicemi), fousatá posádka mimovolně kývající hlavou do rytmu při odpočítávání, Carpenterova elektronická hudba versus ústřední countryový(!) motiv, velkolepý divnoláskovsko-vesmírnoodyseovský závěr… Perly a perličky se sypou jedna za druhou, Červený trpaslík se tu evidentně nemálo inspiroval. S ironickým obsahem navíc ještě dokonale ladí na koleně zflikovaná výprava, tlačítkové panely z podsvícených formiček na led, už zmiňovaný míčoidní ufon, modely jen o málo věrohodnější než pověstné automobilové poklice z Plánu 9… Vrtá mi hlavou jediné – jak asi vypadala původní verze před distributorskými dotáčkami a střihovými zásahy, které podle O'Bannonových slov „z nejvelkolepějšího studentského filmu na světě udělaly nejnevelkolepější profesionální film na světě“. (03.08.2017)

Štyria hipisáci ( plus jedna zmrznutá mŕtvola ) na ceste vesmírom. Snímok sa občas javí tak, ako keby boli samotný tvorcovia a herci pod nejakými návykovými látkami. Ponúka však obstojnú čiernohumornú sci-fi zábavu s vizuálnou stránkou poplatnou rozpočtu ( mimozemský tvor v tvare nafarbenej nafukovacej lopty ). Badať tu aj zárodky VOTRELCA. (16.03.2011)

Dosť často nuda, vyvažovaná perličkami hodnými chvály. Scény ako "pred štyrmi rokmi", hibernovaný kapitán, inteligentná bomba, zákerný Lopťák či vesmírne surfovanie, to sú momenty, ktoré stoja za všetky drobné. Parodickú stránku filmu by si človek asi najviac užil, keby pozeral Dark Star hneď po Vesmírnej odysei :-) Napriek pomalému tempu a relatívnej prázdnote filmu to aj tak za pozretie stálo. Koniec-koncov to je paródia na Vesmírnu odyseu a tá je tiež dosť prázdna a extrémne pomalá, ibaže tej sa to veľkomyselne odpúšťa ;-) (27.12.2009)