Before Sunrise
Before Sunrise
Before Sunrise – Eine Nacht – Eine Liebe
Pred úsvitom
Before Sunrise
Režie:
Richard LinklaterKamera:
Lee DanielHudba:
Fred FrithHrají:
Ethan Hawke, Julie Delpy, Andrea Eckert, Erni Mangold, Hans Weingartner, Peter Ily Huemer, Adam Goldberg, Richard Linklater, Paul Poet, John Sloss (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Mladý Američan Jessie, který cestuje po Evropě, se ve vlaku z Budapešti do Vídně náhodou seznámí s francouzskou studentkou Celine. Cesta je dlouhá, Celine půvabná, a tak ji Jessie osloví a dají se do řeči. O několik hodin později si stále ještě povídají. Ač jsou každý jiný, mají si stále co říci a ani jeden z nich nechce, aby ta nečekaně kouzelná chvíle skončila. A když vlak dorazí do Vídně, přemluví Jesse dívku, aby odložila svou cestu do Paříže a vydala se s ním do ulic Vídně, kde jejich rozhovor pokračuje a přerůstá ve vášnivou romanci plnou krásných a pro oba nezapomenutelných chvil. Když pak přijde těžký čas rozloučení, slíbí si, že o půl roku později se znovu setkají. (TV Nova)
(více)Recenze (571)
Dá se člověk poznat jen za pouhých několik hodin? Stačí to k tomu, abychom se zamilovali nebo si jen díky nedostatečnému poznání toho druhého do něj můžeme promítnout všechny svoje ideály a doufat, že nikdy nenastane procitnutí?.... Dva lidé, náhodné setkání a jeden snový den ve Vídni protkaný nevšedně všedními zážitky, to celé jakoby v jiném časoprostoru. Dvě reálné postavy či spíše aktéři jednoho příběhu? Jeden spíše optimista, druhý realista, i přesto jsem se našla v každém z nich. Film se silným příběhem tvořeným jedním neustále plynoucím dialogem jehož se stáváte součástí. ()
Kto nieco podobne nezazil tak tento film nikdy nepochopi. Kazdy by raz mal stretnut cloveka pri ktorom citi, ze vystupit z vlaku je to najspravnejsie, hoci ho pozna tak kratko. ()
Len pre labuznikov..delikatesa cislo 1. ()
Menej je niekedy viac. Kamerovo, scenáristicky, hudobne i herecky. Pred úsvitom nie je nudným klišé príbehom o láske, akých sú v Hollywoode desiatky. Ide o film plný životných myšlienok, ktorý sa cez svoju obyčajnosť a prirodzenosť dotýka takmer každého človeka. Rieši bežné témy, ktoré svojou všednosťou zobrazujú lásku mladého páru mimoriadne realisticky. Nehovorí o niečom, čo sa začína, odohráva a končí iba na plátne, ale o niečom, čo každý deň, kedykoľvek a kdekoľvek, môžeme vidieť (a v šťastnejšom prípade aj osobne zažiť) v skutočnom svete. Kamera, využívajúca často dlhé statické zábery, umožňuje vychutnať si pocit toho, aká krásna môže láska byť. V dnešnej uponáhľanej dobe (kde aj vo filmovom priemysle dominujú rýchle strihy) snímka vyvoláva neuveriteľne pokojnú a príjemnú atmosféru. Ethan Hawke spoločne s Juliou Delpy majú naozaj o čom hovoriť a (nech si hovorí, kto chce, čo chce) je vzťah nimi prezentovaný úprimný, nádherný a očarujúci. Pred úsvitom je naozaj brilantne napísaná konverzačka a zároveň nenútená romantika, ktorá má však o to väčší citový dopad na psychiku diváka (v pozitívnom zmysle slova). Tak nezabúdajme, že to, čo môžeme urobiť dnes, nikdy nenechávajme na zajtra. Zajtra už môže byť neskoro. Napríklad osloviť slečnu, ktorá nás zaujme už na prvý pohľad. Niekedy totiž naozaj stačí ku šťastiu už len krôčik. A pred nami razom môžu byť najkrajšie hodiny nášho života. ()
Môj najobľúbenejší diel tejto fantastickej trilógie. Ešte mladí Jesse a Celine sa náhodne stretávajú vo vlaku a tým začína vyše 100-minútová scenaristická extáza, ktorá stojí v podstate len na dialógoch dvoch ľudí. Skvelo napísané sú samozrejme všetky tri dielka, no tento film je podľa mňa ešte o malý kúsok lepší. Je to možno vďaka čaru vzájomného spoznávania sa dvoch mladých ľudí, ktorí vedia, že toto môžu byť ich jediné spoločné chvíle. Letmé pohľady ústrednej dvojice v obchode s hudbou mi vyčarili úsmev na tvári a zaradili sa medzi jedni z mojich najobľúbenejších filmových scén. ()
Ja ako vcelku romantická duša musím skonštatovať, že konečne som videl romantický film, ktorý sa absolútne na nič nehral a úplne realisticky vykreslil stretnutie dvoch ľudí, ktorí sa do seba vášnivo zaľúbia aj napriek tomu, že vedia o vzdialenosti, ktorá je medzi nimi. Všetky romantické filmy, aj tie, na ktoré mám slabosť, sa končili viacmenej rovnako. Toto nie, koniec je otvorený, neviem, čo ich čaká a rozlúčka bola vskutku milá. Naozaj film, ktorý sa oplatí vidieť. Nie je to síce pravých 5 hviezdičiek, lebo zo začiatku som sa trošku nudil, ale to je asi tak jediná pripomienka, ktorú mám. 90 % ()
Je ráno. Vidíme postupně místa, která prošli a vybavují se nám rozhovory, které vedli a příhody, které zažili. Teď jsou ta místa ale úplně obyčejná, nevýrazná, jakoby se tam nic nestalo, jakoby to vše byl jen krásný sen. Myšlenky, které probrali, myšlenky o vztrahu, to byly pravdy, které nejsou příjemné o kterých se snažíme nepřemýšlet. Kdy ale být upřímný a otevřený, než v těch několika chvílích dělících je před rozloučením? ()
Klobúk dolu pred Linklaterom. Pustiť sa do filmu, kde sú 2 postavy, ktoré sa 100 minút rozprávajú, to chce odvahu. Linklater však vedel, čo robí. Natočil krásny príbeh o láske, osude, šťastí... Výborný scenár, skvelé obsadenie (krásna a zaujímava Julie Delpy). Film o noci, akú by chcel prežiť každý. Ja som to šťastie mal. Nebolo to síce vo Viedni s neznámou francúzkou, ale bolo to rovnako očarujúce... 70% ()
Očakávania som mal veľké (dokonca som mal chuť pozrieť si niečo romantické!!), ale to nekonečné táranie dvoch nesympatických postáv (najmä J. Delby), bolo nad moje sily. Kde recenzie vidia vášnivú a inteligentnú romantiku, tam som ja videl nudu, nudu, prázdne reči a aby som nezabudol - nudu. Film ktorý stojí na 1. chémií medzi hlavnými protagonistami a 2. na scenári u mňa zlyháva v oboch prípadoch. Stále mi nejde do hlavy takto vysoké hodnotenie. ()
Neumím moc převést pocity a myšlenky do psaných slov a každé vždycky dvacetkrát pečlivě obracím a formuluji v hlavě, ale zkusím jeden komentář spatra...Její rozcuchané blonďaté vlasy a velké modré oči, jeho trochu šibalský a trochu nejistý úsměv. Neznají se a nemusí předstírat, že jsou někdo jiný. Mohou říkat to, co si myslí. A ten pocit, když zjistíte, že se vašim myšlenkám ten druhý nesměje či nejdou zcela mimo něj, ale že je chápe, že je s vámi takzvaně na stejné vlně...tak to je ten nejlepší pocit na světě. Ve 23 letech se vám zdá, že už z vás život sloupnul všechnu naivitu, ale stejně pořád chcete něco prožít a dát všemu nějaký smysl. Připadám si, jako bych po spoustě měsících vylezla z vlaku každodenního života a začala trochu snít, za což patří Before Sunrise velký dík. Jo a scénu z "listening booth" řadím mezi své top. P.S. Je mi téměř 23, takže si můžu dovolit jeden naivní a patetický komentář :-) ()
Hlavná dvojica mi prišla sympatická, v tom problém nebol. Na druhej strane, je možné, aby diváka zaujalo alebo nejako inšpirovalo náhodné rande dvoch ľudí, ktoré zhodou okolností vychádza? Mňa teda nie, ale s plynúcim časom to bolo stále lepšie. (Inak viac bodov by to odo mňa nedostalo ani keby šlo o zbližovanie Vincenta Galla a Christiny Ricci niekde v prostredí industriálneho Seattlu) ()
Tento film mi naozaj sadol. Náhodné stretnutie dvoch ľudí. Nočné bezcieľne blúdenie mestom. Zaujímavé rozhovory o rôznych témach a hypotézach. Chémia medzi hlavnými postavami fungovala veľmi dobre. Jednoducho magický večer plný romantiky. Fakt som si to užil. Aj sa mi dosť páčil návrat do deväťdesiatych rokov. ()
Velmi nesympatcký pár, neúnosné dialogy, režie sázící na chemii Ethan Hawke a Julie Delpy, která neexistuje. Vrchol filmu je v obchodě s vinylama. Pak už se střídají mikrospánky s makrospánky, záleží jak daná scéna (ne)funguje. 5.5/10 ()
V jednoduchosti je síla. A to platí i o tomto filmu, jehož poetismus a duchaplnost mě ovšem i přesto sráží do kolen. Perfektně rozestavěné dialogy se na vás valí a vy nemáte jinou šanci, než tomu všemu propadnout a dokonale přehodnotit to, co od vztahu očekáváte. ()
Na tomhle filmu me pobavily tri veci. Hra na otazky a odpovedi, potom scena v restauraci, jak telefonuji svym kamosum a nakonec to nabiralo grady tim, ze si slibili, ze po tehle noci nic nebude. Jsem zvedava na druhy dil Pred soumrakem! ()
Já jsem to zažil. Takže nemůžu jinak. Protože přesně takové to je. ()
Romantické setkání dvou mladých lidí ve Vídni s nezapomenutelným telefonováním v kavárně. ()
Pokud bych měla tento film hodnotit jen jedním slovem, řekla bych: ,,příjemné". Z širšího hlediska bych zejména vyzdvihla nápad, a to náhodné setkání, které nám pak celou dobu ukazuje, že již pouhé jedno rozhodnutí nám dokonale může změnit život a že díky jednomu rozhodnutí lze poznat nové lidi, nová místa a třeba se i zamilovat... Bohužel, čekala jsem asi více....čekala jsem na to, že budu mít slzy v očích nebo husí kůži, kterou mi dokáží některé jiné romantické filmy vyvolat - ať už během začátku nebo na konci. Škoda....:) ()
Související novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (více)
Hawke, Delpy a Před... třetím dílem
Jednou za čas neuškodí trochu kvalitní romantiky. V tomto případě dokonce špičkové romantiky. Ethan Hawke prozradil, že s Julie Delpy a Richardem Linklaterem už asi půl roku mluví o možnosti natočit… (více)
Jakubisko, třes se!
...říká Julie Delpy, kterou známe především z dvoudílné konverzační romance Před úsvitem a Před soumrakem. Julie už několik let spřádá plány na film o Alžbětě Báthoryové. K němu si sama napsala… (více)
Before Sunrise je pohádkovým příběhem o seznámení dvou zcela cizích lidí, jejichž těžko uvěřitelný příběh o seznámení vystihuje pravý význam pojmu láska na první pohled. Ten klíčový moment, kdy si člověk během krátkého momentu uvědomí, že osoba naproti, je životní láska, je nadále doprovázen oddáním se současnému okamžiku a rozhodnutí, že je potřeba zariskovat a s druhou osobou se navzájem poznat, ať už ta myšlenka zní jakkoliv bláznivě či šíleně, jelikož za několik desítek let, během nešťastného vztahu nebo manželství, si člověk právě vzpomene na tento okamžik a bude si vyčítat, že v ten daný moment nic neudělal a promarnil tak životní příležitost. "Alright, alright. Think of it like this: jump ahead, ten, twenty years, okay, and you're married. Only your marriage doesn't have that same energy that it used to have, y'know. You start to blame your husband. You start to think about all those guys you've met in your life and what might have happened if you'd picked up with one of them, right? Well, I'm one of those guys. That's me y'know, so think of this as time travel, from then, to now, to find out what you're missing out on. See, what this really could be is a gigantic favor to both you and your future husband to find out that you're not missing out on anything. I'm just as big a loser as he is, totally unmotivated, totally boring, and, uh, you made the right choice, and you're really happy.". Jesse a Celine tráví společnou noc procházením a povídáním si skrz půvabnou Vídeň, která se svojí přítomností stává dalším charakterem, který tvoří nádherné pozadí příběhu dvou lidí. Během jejich společného času, který je striktně omezen na jednu noc, se navzájem poznávají, zamilovávají se a vedou dialogy na různá témata, která vypovídají o jejich osobnosti, zároveň obohacují tu druhou a dochází k závěru, že si navzájem rozumějí, že mají pro sebe pochopení a jsou schopni vézt inteligentní diskuzi. Na tomhle příběhu je nejzajímavější to, že vše působí pohádkově, jakoby se jednalo o pouhý sen. "I feel like this is, uh, some dream world we're in, y'know. - Yeah, it's so weird. It's like our time together is just ours. It's our own creation. It must be like I'm in your dream, and you in mine, or something.". Zachycení tohoto momentu je díky Richardu Linklaterovi skutečně nádherné, jelikož se nesoustředí na okolní záležitosti, které by mohli například komplikovat cestu k vzájemnému poznání. Nabízí takřka nejideálnější podmínky pro seznámení dvou lidí, které probíhá naprosto lehce, bez žádných problémů. Jeho snaha o absolutní ignoraci toho, že se během filmu takřka nic jiného kromě seznamování neděje, a veškeré své soustřední a snahu směřuje na daný okamžik propojení dvou mladých a svobodných lidí, kteří nemají žádné závazky, žijí přítomností a mají jasný názor na to jak chtějí, aby vypadala jejich budoucnost s ohledem na život, vztah, děti a rodinu, je skutečně působivé. Dialogy jsou zábavné, vtipné, trefné a jelikož se na scénáři podíleli i samotní herci, tak jsou vyvážené a lehce uvěřitelné, jako by je psal sám život. S blížícím se ránem přichází hořké a trpké probuzení do reality života, kdy se vzájemná romance rozpadá a končí. Vše náhle působí takřka osudově. To, jakým způsobem Linklater využívá časoprostoru a jak vypráví příběh o seznámení dvou lidí, jak využívá dlouhé scény bez střihu, tak aby skutečně zachytil co nejrealističtěji daný okamžik, je v rámci kinematografie naprostým originálem. Poslouchat sto minut nepřetržitý dialog mezi dvěma lidmi s takovou vášnivostí, pozorností a oddaností, se mi v životě nikdy nestalo. Autentické, uvěřitelné a přesto půvabné, romantické a dojemné. Kdo by kdy řekl, že se tento film stane úvodem do jednoho z nejlepších romantických příběhů kinematografie. "Daydream delusion, limousine eyelash / Oh baby with your pretty face / Drop a tear in my wineglass / Look at those big eyes / See what you mean to me / Sweet-cakes and milkshakes / I'm a delusion angel / I'm a fantasy parade / I want you to know what I think / Don't want you to guess anymore / You have no idea where I came from / We have no idea where we're going / Lodged in life / Like branches in a river/ Flowing downstream / Caught in the current / I carry you / You'll carry me / That's how it could be / Don't you know me? / Don't you know me by now?" () (méně) (více)