Sním či bdím?

(Pseudo)inťošský raj, z ktorého mi skoro vybuchla hlava. Musím začať na staré kolená začať fetovať.Forma je aspoň prvú štvrťhodinku zaujímavá a Linklatera mám podobne ako Soderberga rád, kvôli tomu, že sa celú kariéru hrajú a točia si pre seba. Občas však zabúdajú na to, že ich výplody pozerá aj niekto iný než oni 5/10 (28.01.2019)

Já bych řekla, že tenhle film si svou vlastní podstatou zaslouží naprosto plných pět hvězdiček, ať už je to totálně úchvatná vizuální stránka nebo filozofický obsah (a přesah), protože... Protože. Scéna mezi Jamesem a Celine je krásná, stejně jako ta úvodní, ta s nasraným chlápkem v autě nebo ta s klukem píšícím povídku. Každá myšlenka je nosná, jen tolik nosných myšlenek dohromady dává (zvláště unavené) mysli velmi zabrat a já to měla při prvním sledování docela problém všechno naráz přijímat. Kdyby byl film kratší, tenhle problém by určitě odpadl nebo by se aspoň utlumil. Původně jsem docela dlouho vážně uvažovala nad tím, že dám dokonce i tři hvězdičky, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to prostě NEJDE. Tři hvězdičky, to je šeď, průměr, chlad, citová prázdnota, nulová přemýšlecí odezva. Waking life není nic z toho. Dle mého názoru byl právě kvůli podobným dílům vynalezen film... protože tohle by jinak udělat nešlo. (17.09.2008)

Animačné postupy možno inovatívne, kreatívne a technologicky obdivuhodné. Druhá vec je tá, keď sa tieto nevšedné mihotavé obrázky spoja s hutným filozofickým obsahom. Vznikne "ťažký" divácky materiál - farebný blikajúci vizuál sa zmieša s dialógmi, ktoré svojim obsahom vyžadujú pokojné vstrebanie. Linklater tieto dva kontraproduktívne elementy spojil v jedno a síce ukázal svetu, že také niečo tú ešte nebolo, ale čo z toho, keď je to taký nápor na psychiku, že by necelá hodina v pohode stačila. A v takej podobe by som si to celé vedela aj viac vychutnať. (29.01.2015)

Nevěřil jsem moc tomu, že takový film může fungovat. A zpočátky jsem si myslel, že jsem měl pravdu. Nemluvě o tom neuspořádném pohupování celého obrazu všemi směry, u kterého jsem se obával, že mi přivodí mořskou nemoc. Pak to najednou ale fungovat začalo. Úžasný soundtrack od Tosca Tango Orchestra. Dream is destiny. (31.08.2007)

10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo? (21.02.2006)