Život pod vodou

Naprosto fascinující a odzbrojující mystifikační pocta klukovskému světu dobrodružství a neohrožených hrdinů ze staré školy, variace na věčné téma Barona Prášila, ozvláštněná pseudodokumentární formou vyprávění, záměrně archaickou trikovou a animační stránkou odkazující ke stylu verneovek a rodokapsů (a třeba i k filmům našeho Karla Zemana) a v postmoderním synkretickém mixu film předznamenávající a doprovázející poetiku a estetiku snímků Michela Gondryho (neotřele pojaté představení výzkumné lodi s použitím jejího průřezu, práce s interiéry, s image oceánografů - geniálně příznakové červené čepice atd.)... Wes Anderson zamýšlel svou hravě nejednoznačnou mystifikaci jakožto vážně míněnou poctu a poklonu všem těm nádherným mužům vědy křížící svou práci s chlapeckými sny o dobrodružství a především pak oceánografu a vynálezci potápěčského přístroje Jacques-Yves Cousteauovi (zjevná aluze v názvu na jeho legendární cyklus Podmořský svět Jacquea Cousteaua). Na principu parodie tohoto a podobných přírodovědných dokumentárních snímků v kombinaci s hranou dramatickou rovinou a poetickou rovinou inspirující se nádherou oceánu a pestrostí a rozmanitostí podmořského světa vytváří Anderson doslova úchvatný filmový tvar. Co nelze nezmínit je dokonalý casting a doslova neuvěřitelná mizanscéna, už dlouho jsem nebyl z nějakého filmu (mimo děl právě již zmiňovaného Gondryho) takhle esteticky ,,paf" :-) Rámec osobitého vyznění dotváří i brazilský folkař Seu Jorge, který příznačně pro film a jeho synkretický mix po svém (a dokonce v portugalštině) interpretuje kultovní písně Davida Bowieho, a samozřejmě úžasné a hvězdné (pro film s rozpočtem 25 miliónů až neuvěřitelně) obsazení v čele s Andersonovým oblíbencem Billem Murraym, který se od svého obsazení Sophií Coppola v jejím normotvorném filmu Ztraceno v překladu zařadil mezi asi nejzajímavější herecké tváře současné Ameriky a jehož střízlivé a umírněné herectví patří k tomu nejosobitějšímu, co může současná západní nezávislá kinematografie nabídnout (viz Jarmuschovy Zlomené květiny či Kafe a cigára). (29.05.2008)

Nemůžu říct, že by tenhle film u mě vyhrál pětihvězdičkovou dardu, na druhou stranu musím uznat, že Wes Anderson má naprosto skvělý styl zvednout divákovi náladu. A to vlastně jak samotnými postavami, tak hlavně samotným odvyprávěním příběhu. Ten se tváří normálně, ale ve skutečnosti je to jeden velkej blázinec. Což je vlastně moc fajn. Pozitivní nálada se odráží snad od každého, kdo se ve filmu jenom mihne. No a krom toho má Wes naprosto úžasnou představivost, kterou v kombinaci s hraným obrázkem a vhodně zvolenou muzikou vytváří skvělý zážitek. Tady jsem ale úplně nebyl schopný naskočit na tu jeho komediální vlnu. To nic nemění na tom, že po shlédnutí mi bylo vnitřně opravdu moc pěkně. (14.03.2014)

"Tohle je dobrodružství." Zase tak odvařenej z toho nejsem, ale to bude jistě tím, že bude Zissouův svět s každým dalším zhlédnutím (která neplánuji) lepší a lepší. Vsadil bych si na to. A jsem přesvědčenej o tom, že až spolu někdy v daleký alternativní budoucnosti Petr Zelenka a Wes Anderson napíšou a natočej film, imploduje z toho Mléčná dráha. Teda až po tom, co předtím na Zemi všichni umřou smíchy. (13.06.2016)

Zvláštní film, ke kterému snad opravdu nejde přiřadit nějaký klíčový žánrový podtext. Po komediální stránce to docela funguje a netypicky ujetý druh humoru místami dokázal pobavit. Po stránce dobrodružné ovšem nic moc, příběh se těžko dostává do tempa a hlavní dějová linie mi přšla ke vší úctě k originální hlavní myšlence poněkud slabá a nezáživná. Co je ale na filmu opravdu brilantní, jsou herecké výkony. Především pak trio Murray, Anjelica Huston a Williem Dafoe nemá chybu. Celkově mírný nadprůměr a propříště bych si přál, aby Wes Anderson ještě trochu přitlačil na pilu co se týče humoru a emocí. (26.07.2011)

10 / 10 Ďalší z filmov, ktorý sa len ťažko opisuje slovami - podobné pocity, ako pri jeho sledovaní, som prežíval, keď som bol ešte malé dieťa a s kamarátmi v lese som sa hral na vojakov, či pirátov: strach, napätie, radosť aj smútok. Život pod vodou mi toto bezstarostné obdobie pripomenul, za čo som mu nekonečne vďačný, a odmeňujem ho maximálnym hodnotením. (06.11.2005)