Jak přišli kováři k měchu

Jednomu se zaběhne ovečka, jinému rozum. Když to tak vezmu kolem a kolem, těch bezprizorních rozumů v téhle pohádce pobíhalo rovnou několik. Opuštěné postavy dělaly, co mohly, aby to nebylo k poznání. Zpívaly, řvaly a zpívaly a řvaly, někdy dokonce i bečely a vrčely. Občas se snažily být i moudré, ale copak to bez rozumu jde? Člověk nemá hlavu, aby ji věšel, ale aby přemýšlel, jak pravil onen příšerně namaskovaný i nadabovaný skřet. Škoda, že ho nikdo neposlouchal, dokonce ani ten nedovtipa Antonínek, který mohl být pro Terezku zajímavým jedině v kontextu s myšlenkovým zombiem Józou. Kdyby tohle viděla Božena Němcová, v hrobě by se obrátila. (23.12.2014)

Starej kovář (Štěpánek) si usmyslí, že provdá svoji jedinou dceru komukoliv, kdo umí kovářské řemeslo, aby mohl předat svoji živnost. Klidně i za cenu, že je to úplný pařez. A že najde pořádnýho pařeza. Ten umí jen jen: Jak ráčíte, pane. Ano, pane.... Dcera ale chce pasáčka ovcí (Vojtek), který jednoho dne pomohl skřítkovi, co zůstal opuštěný na našem světě... Dějově na televizní pohádku docela dobré, ovšem natočeno tak lacině a laxně, že tohle místo koukatelné televizní pohádky je příšerná nedělní podívaná za pár korun. Žádný barvy, herci nic extra, ozvučení příšerné. Tohle se Janečkové bohužel nepovedlo, obzvláště když v tom byl dobrej potencionál. [612. hodnocení, 24. komentář, 44%] (27.06.2021)

Povedená veselá pohádka s příjemným dějem, kterou táhne skvěle oči poulící Petr Štěpánek s obrovským nalepovacím knírem. Pohádce sluší hezká výprava a natáčení v exteriérech, naopak je mi nesympatický Roman Vojtek. Naprosto zbytečný je nepovedený dvouhlasý skřítek (zbytečný proto, že Antonín si stejně přivlastnil vynález měchu). Když jsem u hlasu, tak postsynchrony zní spíše jako dabing a jako nadabované působí vlastně téměř veškeré dialogy. Také Anně Veselé se film příliš nepovedl, hrozně přehrává. Ale protože se stále něco děje, je zde dostatek lásky, napětí a pohádkový konec, hodnotím tak vysoko. (06.04.2012)

To je tak strašně toporná pohádka... Štepánek enormně přehrává, záběry v dialozích na sebe často tak divně nenavazují, ta holka, co hraje Terezku, je snad z nějakého ochotnického divadla. Postavy jsou dvourozměrné tak, že je to i na pohádku moc. Jediné plus je natáčení v exteriérech, v papundeklovém provedení by to bylo naprosto nesnesitelné. (25.03.2014)

Těšil jsem se na pohádku od Vlasty Janečkové, ale prostě novější nedělní pohádky stojí za starý pendrek. Petr Štěpánek se sice v roli staršího kováře snaží, zbytek herců je však prkenný až trapný. Kovář hledá svého nástupce a hlavně manžela pro svou jedinou dceru, vybere si na pouti siláka, který má dobrý kovářský dech, ale je to totální jeliman. Kovářova dcera má ráda chudého pasáčka a toho si také chce vzít. Jinak vlastně o nic nejde včetně zcela zbytečného výstupu trpaslíka s mutujícím hlasem. Pohádka zaujme hlavně svou naivitou. Dobré je tak pouze to, že z obvyklých nedělních kulis jsme se ocitli v skutečných reáliích dochovaného skanzenu. Hudba: Vadim Petrov (14.11.2010)