Obyčejní hrdinové

Imaginárni hrdinovia sú vymyslení, neskutoční hrdinovia a nie obyčajní. Niekedy si prekladatelia tú voľnosť v práci nezaslúžia. Pretože nejde o žiadnu priemernú, obyčajnú americkú rodinu s priemernými, obyčajnými radosťami a starosťami. Ide o zrejmú fikciu, kde sa na bedrá jednej rodiny nakladie toho príliš, aby sa demonštrovalo, ako sa Američania vedia vysporiadať s ranami osudu a komplikáciami života. A vo vykonštruovanom príbehu majú konečný výsledok v rukách herci. V tomto prípade úžasná Sigourney Weaver a príliš nezaostávajúci Jeff Daniels. Preto považujem tento film za vydarený, i keď vyššie hodnotenie by odo mňa mohol dostať iba pri menšej tematickej roztrieštenosti. (08.06.2014)

. „Když někdo něco strašně nenávidí a nezáleží jak je v tom dobrý, nemůže očekávat, že ho někdo pochopí“. Sebevražda staršího syna (zidealizovaný oblíbenec hlavy rodiny) . „ byl mým synem, jediným členem téhle rodiny, který za něco stál“. Odcizení dcery, někdo šikanuje mladšího syna, kvůli dávné nevěře zničené vztahy se sousedy. K tomu kruté pravdy, které jsou zde pronášeny v těch nejvšednějších situacích a o to víc bolí. Vynikající herecké výkony, ale především naprosto úžasná Sigourney v roli ženy, která se pokouší slepit něco, co sotva drží pohromadě. V jedné ruce zapálená cigareta a v druhé joint i tak může vypadat její chvilkový pokus o útěk z reality „ Zažili jsme tragedii, ale dostaneme se z toho“. (12.12.2005)

Snad někdy sama sobě odpustím posledních pár let do chvíle, než jsem si letos na jaře znovu koupila členství ve fitku, poshazovala krámy z běžeckého pásu, který jsem trapně ignorovala, vytáhla ze sklepa tenisové rakety a zkusila si lyžáky. Je neuvěřitelné, čeho všeho se jeden na sobě dopustí. Základní škola, kterou jsem absolvovala, zaměřením (tehdy a dnes opět) jediná v okrese, byla výběrová sportovní a ještě po třicítce jsem sportovala celkem aktivně. Vím velmi dobře, jak na člověka působí pravidelný přísun endorfinů a hlavně: jaký pocit to je, stát na bedně. Nedá se koupit. A celá léta to pozoruji na svých dětech. Paradoxně jsem film viděla v době, kdy mí kluci trénují na plavecké mistrovství republiky. Takže: nevěřím tomu, že někdo může být bezkonkurenčně nejlepší v oboru, který bytostně nenávidí, ani na vteřinu nejsem schopná uvěřit, že vítězové mohou být frustrováni tím, v čem vynikají a že s odporem trénují roky. Pravidelně sportující teneeageři se takto nechovají a umějí prohrávat. To jen tak mimochodem. Co mám brát vážně, když základní premisa vyprávění je falešná? Ale skvělí tři ústřední herci (pro mne především Jeff Daniels) mi na chvilku zatemnili rozum, což se teď snažím napravit snížením hodnocení na zasloužené dvě hvězdičky. Pár ryzích momentů filmu upřít nemůžu. Myslete si, že jsem arogantní a že ničemu nerozumím, ale toto pseudodrama přeplněné imaginárními (ne)hrdiny řeší příliš mnoho problémů, které urážlivě bagatelizuje všeobjímajícím závěrem. Od prvních minut prolhaná sračka vystavěná na pochybně vykalkulovaných základech. (18.10.2013)

Souznění, spylnutí, pochopení. Pouze tato tři slova bych použil k zachycení mých pocitů z celého filmu. Weaver a Hirsch, na nichž si film zakládá, jsou bezchybní (a obzvláště Hirsch po Sexbombe od vedle jen upevnil svůj statu nadějného mladého herce), ale to, co předvedl (tolik odlišné od ztřeštěné role v Blbý a blbější) Jeff Daniels, to je až k neuvěření. A Michelle Williams nám od Dawsonova světa po všech stránkách (zdůrazňuji, že po všech, ať už si to přeberete z kterékoliv strany) pěkně vyzrála. (30.08.2011)

Kdybych měl Imaginary Heroes k něčemu přirovnat, hned by mě napadl Americký sen. Jenom v Imaginary Heroes je sledovaná rodina ještě víc rozhozená a to, co se v ní děje, je ještě víc temnější. Abychom neupadli do úplné deprese, režisér do příběhu vkládá veselou hudbu, která povedeně kontrastuje s dějem. Všichni herci jsou výteční a je velká škoda, že film unikl většímu diváckému úspěchu. Ambice má velké. (04.06.2005)