Obyčejní hrdinové

Americké filmy a především seriály se mě často pokouší přesvědčit, že život je strašně happy a problémy snad ani neexistují a pokud už se nějaký vyskytne, nekonečné množství lásky a přátelství kolem nás ho snadno vyřeší. Tenhle film naopak na své hrdiny snáší až moc problémů najednou, takže to nejsou zas tak obyčejní hrdinové, ale spíš grandiózní průseráři a smolaři. Sebevražda člena rodiny, manželská nevěra včetně nemanželského dítěte, experimentování s drogami, těžká choroba potíže se sexuální identitou, krize středního věku a tak by se dalo ještě chvíli pokračovat. Každý jeden z těch problémů by si zasloužil vlastní film a tady se to sype na hlavu účastníkům tak nějak hromadně. Některým jejich citovým stavům a událostem jsem ani plně neporozuměl. Kvůli téhle tématické roztříštěnosti a přeplácanosti nepůjdu nad 3*, i když jinak je snímek solidně zpracovaný a má výborné herecké výkony. Sigourney Weaver je v roli matky naprosto přesvědčivá, konec konců jde o jednu z nejlepších hereček své generace. Obyčejní hrdinové jsou komorní psychologické drama natočené bez zbytečného patosu, sentimentu a laciných gest. Celkový dojem: 65 %. (10.03.2011)

----- "Za sto let po nás ani pes neštěkne, ale hvězdy budou stejný ..." ----- Velice bolestné a výmluvné drama o nenadálé těžké ztrátě, která zpřehází všechno, co zdánlivě fungovalo - a odkryje přitom slabá a zranitelná místa. Závěr možná až tak úplně nepřekvapí, ale to na jeho síle a významu nic nemění. (10.12.2010)

Rodinná tragédie, skrývané skřípání zuby, hořké mlčení, nešťastná neschopnost, krátkodobé útěky i útěchy od zodpovědnosti, však toliko v mantinelech normální šedosti světa, obarvené maximálně alkoholovým či jointovým opojením, a to ještě velmi omezeným, sympatickým především tím, že užívaným i silnou maminou (výborná Sigourney, symbol hereckého mateřství nejen u rasy lidské), jediným fungujícím pojivem a vírou v udržení ohně rodinného krbu. A krutá pravda, že láska může být nádhernou jiskrou k zažehnutí rodinného ohniště, však udržování jeho vyžaduje !většinou! již jen krutých kompromisů a pevných nervů. ... Komedii jsem v tomto reálném pohledu na možné vyčpění svatebních zaslepených slibů nějak nepoznal, ale bezchybné civilní pojetí (film ničím ohromující, ale vše sedělo a pasovalo přesně do očí, do uší, potažmo pd kůži) a výkony zúčastněných (vévodila, samozřejmě, výtečná mamina) mi to dokonale vynahradily. (21.12.2005)

Kdybych měl Imaginary Heroes k něčemu přirovnat, hned by mě napadl Americký sen. Jenom v Imaginary Heroes je sledovaná rodina ještě víc rozhozená a to, co se v ní děje, je ještě víc temnější. Abychom neupadli do úplné deprese, režisér do příběhu vkládá veselou hudbu, která povedeně kontrastuje s dějem. Všichni herci jsou výteční a je velká škoda, že film unikl většímu diváckému úspěchu. Ambice má velké. (04.06.2005)

Rodina se vyrovnává s tragickou ztrátou. Někteří členové za pomoci omamných látek a vzdorem. Ti, kteří je nemají, prostým upadnutím do letargie. Dialogy extrémně nablblé. Z matky se vyklube vcelku zmije. Dcera v příběhu jen statuje. Syn se v tom plácá, ale jen od ničeho nikam, včetně své sexuality. A hlavně: je to zoufalá, ukecaná, ubrečená nuda. ____ Samozřejmě, takový šok, jaký tahle rodina zažila, nikomu nepřeji a psychická rozhozenost, smutek a bezvýchodnost jsou pochopitelné pocity. Jako film je to však nezáživné, utahané a bez významu. Jo, a kdo v popisku napsal, že je tohle komedie, by už tenhle model hulit neměl. Aspoň ne při práci. SHRNUTÍ: Agitačka pro legalizaci měkkých drog, ale mě přesvědčovat nemusí. (06.02.2021)