Obyčejní hrdinové

Filmy o vyrovnávání se se ztrátou člena rodiny jsou většinou dost patetické a vůbec je nevyhledávám. Na tenhle jsem narazil náhodou a musím říct, že se mi ten tragikomický přístup k látce líbí. Jsou tam chvíle veselé, ale taky chvíle, kdy už se nechcete koukat dál. Pod celým příběhem se ovšem vine naprosto zásadní poselství, a to že život je silnější než smrt, a nedá se s tím nic dělat. Takže ať je to ve sračkách jak chce, nakonec se žít dál prostě musí. Co víc od filmu v tomhle žánru si přát, ne? 80% (21.04.2015)

Souznění, spylnutí, pochopení. Pouze tato tři slova bych použil k zachycení mých pocitů z celého filmu. Weaver a Hirsch, na nichž si film zakládá, jsou bezchybní (a obzvláště Hirsch po Sexbombe od vedle jen upevnil svůj statu nadějného mladého herce), ale to, co předvedl (tolik odlišné od ztřeštěné role v Blbý a blbější) Jeff Daniels, to je až k neuvěření. A Michelle Williams nám od Dawsonova světa po všech stránkách (zdůrazňuji, že po všech, ať už si to přeberete z kterékoliv strany) pěkně vyzrála. (30.08.2011)

Klasický příklad devalvace „amerického nezávislého filmu“ – předměstské středostavovské melodrama obsazené kvalitními herci, kde obrazy impulzivní agrese, sexuální otevřenosti a rozjařilé glorifikace lehkých drog nasazují divákům růžové brýle rádoby svobodomyslnosti. Při tom téma vnitřních ran a křivd, které ovlivňují jednání, ale zůstávají druhým skryté a nepochopené, je nosné a v zásadě i dobře rozvedené. (01.09.2011)

----- "Za sto let po nás ani pes neštěkne, ale hvězdy budou stejný ..." ----- Velice bolestné a výmluvné drama o nenadálé těžké ztrátě, která zpřehází všechno, co zdánlivě fungovalo - a odkryje přitom slabá a zranitelná místa. Závěr možná až tak úplně nepřekvapí, ale to na jeho síle a významu nic nemění. (10.12.2010)

Imaginárni hrdinovia sú vymyslení, neskutoční hrdinovia a nie obyčajní. Niekedy si prekladatelia tú voľnosť v práci nezaslúžia. Pretože nejde o žiadnu priemernú, obyčajnú americkú rodinu s priemernými, obyčajnými radosťami a starosťami. Ide o zrejmú fikciu, kde sa na bedrá jednej rodiny nakladie toho príliš, aby sa demonštrovalo, ako sa Američania vedia vysporiadať s ranami osudu a komplikáciami života. A vo vykonštruovanom príbehu majú konečný výsledok v rukách herci. V tomto prípade úžasná Sigourney Weaver a príliš nezaostávajúci Jeff Daniels. Preto považujem tento film za vydarený, i keď vyššie hodnotenie by odo mňa mohol dostať iba pri menšej tematickej roztrieštenosti. (08.06.2014)