Obyčejní hrdinové

"Zažili jsme tragedii, ale dostaneme se z toho." Drámo rodiny, které osud svižně zasazuje četné direkty do podpásových partií, má své nepopiratelné kvality, ale na mě bylo těch problémů až příliš. Mám totiž svých starostí dost a tak nějak mi připadá, že sledování nepřetržitého toku dramatických situací může uspokojit pouze zdatnějšího duševního masochistu. Já se mám zkrátka rád, takže jsem viděl moc smutku a málo zábavy na to, abych neškudlil hvězdami. (16.03.2016)

Filmy o vyrovnávání se se ztrátou člena rodiny jsou většinou dost patetické a vůbec je nevyhledávám. Na tenhle jsem narazil náhodou a musím říct, že se mi ten tragikomický přístup k látce líbí. Jsou tam chvíle veselé, ale taky chvíle, kdy už se nechcete koukat dál. Pod celým příběhem se ovšem vine naprosto zásadní poselství, a to že život je silnější než smrt, a nedá se s tím nic dělat. Takže ať je to ve sračkách jak chce, nakonec se žít dál prostě musí. Co víc od filmu v tomhle žánru si přát, ne? 80% (21.04.2015)

"Máme svobodu. – A to je právě ten problém." Zdá se, že pro člověka je problémem absence svobody, přebytek svobody i samotná přítomnost svobody i pouhé myšlenky na ni, a to proto, že se svobodou je vždy spojen pocit ztráty neuskutečněných možností. ___ Zase je tu zavádějící název filmu z rozhodnutí distributora, jenž zaměnil imaginární hrdiny za obyčejné. Ale dejme tomu, že je to film o obyčejné americké středostavovské rodině. V čem vlastně spočívá hrdinství takzvané obyčejnosti, čímž se zřejmě myslí středněstatistický člověk nebo rodina a pravidelný průběh jejich života? Jak se zdá, v jejich schopnosti udržovat to zdání středněstatistického a rozměřeného života ve světě, který se je stále snaží vykolejit směrem k propasti, a navzdory přírodnímu základu člověka, jenž není stavěný na usedlý poklidný život. Otázka zní, zda je to hrdinství nebo zkrocení. A jakou si dávají radu do života tito obyčejní hrdinové, již žádnými hrdiny nejsou? Tajemství podle nich spočívá v tom, najit si něco, co má člověk rád, a doufat, že mu to vydrží celý život. Nakonec se ukazuje, že žádný člověk, ani žádná rodina není obyčejná. I u té nejprůměrnější duši či rodiny se vždy najde aspoň pár utajovaných neobyčejností. (23.11.2013)

Souznění, spylnutí, pochopení. Pouze tato tři slova bych použil k zachycení mých pocitů z celého filmu. Weaver a Hirsch, na nichž si film zakládá, jsou bezchybní (a obzvláště Hirsch po Sexbombe od vedle jen upevnil svůj statu nadějného mladého herce), ale to, co předvedl (tolik odlišné od ztřeštěné role v Blbý a blbější) Jeff Daniels, to je až k neuvěření. A Michelle Williams nám od Dawsonova světa po všech stránkách (zdůrazňuji, že po všech, ať už si to přeberete z kterékoliv strany) pěkně vyzrála. (30.08.2011)

Podobne, ako pise oficialny text distributora mi film pripominal oscarovych Obycajnych ludi alebo Ladovu burku od Anga Leeho a bol som opät spokojny. S. Weaver ako matka a manzelka, ktora musela znasat samovrazdu vlastneho syna, ju zahrala vynikajuco, podobne ako aj Jeff Daniels, ktoreho skor poznam z inych typov rolí. Jedna z dalsich kvalitnych rodinnych dram o napätiach v medziludskych vztahoch, avsak bolo tam aj par komedialnych scen. (22.08.2007)