Tlumočnice

Filmařským řemeslem jistě kvalitní >pollackovsky rutinní politický< thriller, scénáristicky však značně přitažený za vlasy a celým svým příběhem falešný tak, jako ten atentát, který se (ne)měl stát... Vylhané, americky pokrytecké, přesycené tisíckrát snad obehranými klišé, kdy ke konci už člověk nevěřícně kroutí hlavou - a statečná tlumočnička pláče a tvrdý agent pláče a krutý diktátor pláče - a soudný divák se špetkou zdravého rozumu pláče nad tím, kam až jsou schopni zajít tihle hollywooodští >filmachři< ve své snaze o >masovou zábavu s poselstvím< co vydělá zase nějaký ty těžký prachy... Vlastně jako celek je tahle podívaná ve své podstatě tak zoufale průměrný film, že tři vězdičky mu zachraňují snad jen ty brilantně snímané NewYorkské reálie s pohledem do sídla OSN... - - - P.S. Kolik tisíců lidí v celé Africe denně umírá doopravdy a za jakých okolností, nechť si laskavý inteligentní divák raději aktuálně zjistí sám... P.P.S. Podtitul filmu "Pravda nepotřebuje překlad" nepotřebuje komentáře. Pravdou je, že Universal odešel i s těmito svými spektákly z česka kamsi do universa... ;-) Škoda, že na to doplatí fanoušci těch jiných a výborných filmů... (03.05.2006)

Střihové perverze - 1, Ve scéně, kdy Nicole Kidman poprvé mluví se Seanem Penem o rozhovoru, který vyslechla, mění se jí ofina. Jednou ji má přes celé čelo i přes oko, v druhém střihu ji má zcela stranou. 2, Když Sean Penn vypráví Nicole Kidman o smrti své ženy, má Nicole chvíli límec dole, chvíli nahoře a pak zase dole. 3, Perfektní účes Seana Pena se během filmu skoro ani nehne, ale pokud se na jednotlivé scény zaměříte, tak se stane, že jeho ofina se mění dost často. (26.04.2011)

Sydney Pollacka mám rád. Jeho příjemně umírněná režie, bez rychlých střihů a rádoby cool záběrů (zdravím Tonyho Scotta), dává vyniknout umění herců (zdravím Clinta Eastwooda), ale tady si vybral slabší chvilku. Na thriller je to málo napínavé, jako politické drama je to nepřesvědčivé a příliš klouzající po povrchu a melodramatickou rovinu sráží jiskření obou hlavních protagonistů o síle nedomrlé hořící prskavky na vánočním stromku. Výsledkem je trochu nepřehledná trochu nuda s jedním velkým logickým lapsusem v závěru. Přesto jisté tři *, mám tyhle staromódně působící thrillery, bez efektních kudrlinek, docela v oblibě. (10.12.2005)

V budově OSN zůstane přes čas jedna překladatelka (Kidmanová), a zaslechne co nemá. Někdo plánuje atentát na diktátora odněkud z Afriky. Druhý den to nahlásí. Vyšetřujícímu agentovi (Penn) před pár dny zemřela manželka (to je náhoda!). Díky svému traumatu se s překladatelkou sblíží. Ovšem situaci zkomplikuje její revoluční minulostJe snad do atentátu nějak zapletená? Má ji věřit? Dojde k atentátu? Založí rodinu? Chvíli se to zdálo jako skvělý staromódní thriller, jenže potom se začnou příliš řešit citové problémy ústředních postav a celá poctivě budovaná gradace je ta tam. Naprosto nudné rýpání se v bolavé minulosti ubíjí pátrání. Člověka často napadne, kde je ten časový tlak, který vyšetřovatele tak tíží? Mají 3 dny na odhalení teroristů, a zatím se buď někde brečí, nebo randí Penn i Kidmanová jsou skvělí, ale na záchranu zpackaného scénáře to nestačí. A to platí i o Sydney Pollackovi. (23.01.2006)

Pro čtyřhvězdičkové hodnocení mluví bezesporu skvělé herecké výkony Nicole Kidman a Seana Penna, pro tříhvězdičkové hodnocení mluví naopak několik hlušších míst a dost průhledný scénář, který po hříchu, ač se jedná o thriller, moc napínavých a překvapivých zvratů nenabízí. Ale abych zase jen nekritizoval. Pro hovoří také velmi zajímavé politické téma OSN vs. diktatura v afrických zemích, takže se všemi plusy a minusy to nakonec vidím přeci jen na slušných 70%. (04.06.2008)