Tlumočnice

V budově OSN zůstane přes čas jedna překladatelka (Kidmanová), a zaslechne co nemá. Někdo plánuje atentát na diktátora odněkud z Afriky. Druhý den to nahlásí. Vyšetřujícímu agentovi (Penn) před pár dny zemřela manželka (to je náhoda!). Díky svému traumatu se s překladatelkou sblíží. Ovšem situaci zkomplikuje její revoluční minulostJe snad do atentátu nějak zapletená? Má ji věřit? Dojde k atentátu? Založí rodinu? Chvíli se to zdálo jako skvělý staromódní thriller, jenže potom se začnou příliš řešit citové problémy ústředních postav a celá poctivě budovaná gradace je ta tam. Naprosto nudné rýpání se v bolavé minulosti ubíjí pátrání. Člověka často napadne, kde je ten časový tlak, který vyšetřovatele tak tíží? Mají 3 dny na odhalení teroristů, a zatím se buď někde brečí, nebo randí Penn i Kidmanová jsou skvělí, ale na záchranu zpackaného scénáře to nestačí. A to platí i o Sydney Pollackovi. (23.01.2006)

slibný úvod, hlavně vyklízení budovy OSN ve mě vzbuzuje dobrý pocit. solidních thrillerů dneska člověk moc nevidí. pak se to však všechno začne strašně táááhnout. seznamování s postavami. občas se jako by něco stane, ale nuda převládá. příběhy N.C a S.P. postrádají tempo, stejně jako celý film, který nestojí na hereckých výkonech, ale na slabém scénaři, který by zřejmě zaujal jen pokuď by se film zkrátil tak o 90 minut. (26.01.2006)

Kidmanovej to tu pristalo, no inak politická nuda, ktorá sa napríklad s takým Hotelom Rwanda nedá ani porovnať. Viac sa to orientuje na psychiku postáv než na prípad samotný. Človek čakal niečo lepšie, niečo, čo úplne vtiahne do deja. Unavený Sean Penn pôsobil znechutene, chýbala mu tá iskra, ako keď odovzdával svojho oscara Zelenskému. (24.02.2023)

Když vás politický thriller nenapíná, ale připadá vám, že se hrozně táhne, tak si ho moc neužijete. A je úplně jedno, jestli v něm někdo dobře hraje (což se tady "náhodou" děje), zvlášť když i to hraní je takové...pomalé. Jo, můžete tvrdit, že niterné a dávající postavě hloubku, ale já to prostě vidím jinak. Na kontroverzní podívanou ze zákulisí nejvyšší světové politiky to prostě podle mého pocitu bylo moc...nudné. S Polákem ze Sydney jsem si prostě tentokrát neporozuměl, a Tlumočnici dávám 60%. (20.11.2011)

Ďalší z pohľadov na genocídu, tentokrát prostredníctvom prežitku jednotlivca – pohľad na problémy Afriky bez nej, viacmenej postrádajúci zábery na mŕtve telá a vraždenie, však nič neuberajú z dramatična. Podstatou je slabosť – mocných aj tých, čo trpia. Bezmoc riešiteľov i bezzubosť veľkých spoločenstiev stojí oproti ich okázalosti. Krehkosť Nicol iba zvýrazňuje tento fakt. Nie nedôležitou súčasťou doplňujúcou politický príbeh sú osobné príbehy hlavných postáv. Spolu tvoria vyvážený snímok v ktorom sa chvíle napätia striedajú s uvoľňujúcim pokojom a vznikajúcou blízkosťou. Medzi riadkami sa skrýva to, čo Hotel Rwanda kričal nahlas – mierotvorné organizácie sú iba lesklé mydlové bubliny. V skutočnosti je každý SÁM! (25.02.2006)