Mastičkář

Sú Vianoce, tak všade, kde prídem, je zapnutý televízor. A stále v ňom nič poriadne. Keď tu zrazu - mastičkár. Najskôr som si myslel, že to je ďalšia hlúposť. Veľmi sa Ti ospravedlňujem, mastičkár a skladám klobúk. Bolo to jednoduché, ale nesmierne zaujímavé - bol som vtiahnutý do deja za pár minút a nevedel som odísť, kým som nevidel koniec. Naozaj to stojí za to.... (26.12.2010)

Tento krásný poetický film mi trochu připomínal díla Claude Berriho nebo Daniela Auteuila na motivy románů Marcela Pagnola (Jean od Floretty, Manon od pramene, Studnařova dcera). Silný příběh o nespravedlnosti a pokoře mě dojal. Přestože obsah vypadá místy trochu kýčovitě, v tomto filmu mi to nevadilo, protože jsem mohla hlavního hrdinu za jeho chování obdivovat. Taky jsem si uvědomila, že vlastně stačí jen krůček k tomu, aby člověk skončil otrhaný a bosý někde pod mostem ... Film doporučuji zejména romantickým duším. (04.01.2014)

Velmi sugestivní film, o příběhu doktora,který ztratí paměť a později se stvá mastičkářem ( řekl bych spíš ranhojičem) (škoda,že jsem ho neviděl v orginálním znění) . No to léčení probíhalo jak ve středověku (a asi i v roce 81, kdy byl film natočen to nebylo o moc lepší na vesnicích, něco si pamatuju). Jeden z nejlepších polských dramat...90% (23.12.2015)

Ako častokrát predtým, čítala som najskôr knižku a potom prišiel film. S profesorom Wilczurom som prežívala jeho zúfalstvo, stratu pamäti,  snahu uplatniť sa v živote, bezmocnosť pri snahe spomenúť si na minulosť. Ťažký život na vidieku. Aj postupné záblesky pamäti, vďaka ktorým sa stal dedinským mastičkárom na úrovni vyštudovaného chirurga a tým pádom tŕňom v oku miestneho lekára. Už knižka bola výborná a film s Annou Dymnou a Jerzym Bińczyckim sa stal povinnou výbavou Vianočných filmov našej rodiny. (01.10.2023)

Přiznám se, že film mi léta unikal, lépe řečeno jsem o jeho existenci (i jeho knižní předlohy) neměl ani tušení. O to to včera bylo větší překvapení a jednalo se opravdu o hodně silný a emotivní zážitek. Vypointovaný příběh, který se klidně mohl stát (hranice mezi úspěchem a neúspěchem a existencí a "neexistencí" je opravdu velice úzká), výborné herecké výkony, nádherná Anna Dymna (na těch více než 30, co jí tehdy bylo opravdu nevypadala), zajímavé exteriéry i hudba a hodně velice emotivních scén. Ty ale do silného příběhu patřily a nenechaly diváka ani na chvíli vydechnout či se od příběhu odpoutat. Přesto, že jsem byl do příběhu plně vtažen, několikrát jsem se přistihnul, že se mi "asocioval" Jean Valjean, při některých vesnických scénách zase tak trošku "Želary". Ten název filmu mne zpočátku trochu zmátl, dovedl bych si představit trošku jiný a výstižnější překlad. V té polské kinematografii (a kultuře obecně) je opravdu hodně drahokamů a tento k nim (podle mého názoru) určitě patří. Při mnoha dalších asociacích se mi vybavil i film "Bohové", ale chirurg/mastičkář (Wilczur/Kasiba) zdaleka tolik nehulil :-) (29.12.2017)